Juditin most

Reliéf Bradáče v navigaci u Karlova mostu. Podle legendy znázorňuje stavitele mostu

Juditin most v Praze je předchůdcem o něco jižněji ležícího Karlova mostu. Byl postaven mezi lety 1158 a 1172 a stal se tak nejstarším kamenným mostem v Česku a jedním z nejstarších severně od Alp.

[editovat] Historie

Nápad vystavět kamenný most přes Vltavu je přičítán třináctému pražskému biskupovi Danielovi, jenž se po zničení původního dřevěného mostu r. 1157 inspiroval kamennými mosty v Itálii, kde byl se svým králem Vladislavem II. na válečném tažení. Štědrou mecenášku našla stavba zejména v králově choti Juditě Durynské, po níž později dostal jméno. Stavbu prováděli stavitelé povolaní z Itálie.

Románský most, jehož vzorem byl zřejmě Kamenný most v Řezně z roku 1146, byl dlouhý 514 m a široký 6,8 m. Vydlážděn byl nepravidelnými křemencovými nebo buližníkovými kvádry a jeho dlažba byla o 4 až 5 m níže oproti současnému mostu. Most byl vybaven novými ledolamy a mohutným kamenným roubením. Založení mostu se provádělo do jímek z kůlů, z nichž se za pomocí šneků či šlapacích kol vyčerpala voda a na jejichž dno stavitelé uložili jílem napěchované dřevěné rošty. Na ně pak kladli těžké kamenné kvádry pilířů.

Most byl dokončen roku 1172. Podle listu kanovníka pražského kostela Vincentia královně Juditě měl vyrůst během pouhých tří let.

V r. 1253 předal Václav I. správu mostu hospitálu bratrstva křižovníků, který vyrostl na Křižovnickém náměstí o rok dříve. K potřebným opravám vybírali špitální bratři na mostě clo a získávali i výnosy z majetku darovaného králem. Při protržení mostu pořádali i sbírky almužen po Čechách.

3. února roku 1342 byl Juditin most zničen povodní. Jeho zbytky je možno v současnosti spatřit v budově řádu křižovníků na Křižovnickém náměstí, v průplavu pod náměstím a ve sklepích domů na Malé Straně. Součástí stavby byly i mostecké věže na obou březích řeky. Dochovala se pouze Juditina věž na malostranském břehu, kde tvoří společně s vyšší pozdně gotickou věží vstup na Karlův most.

V r. 1357 rozhodl císař Karel IV. o výstavbě nového kamenného mostu, který vystavěla císařská stavební huť. Architekt stavby Petr Parléř vedl těleso mostu paralelně se zničeným mostem, přičemž staroměstské zakončení mostu posunul o několik desítek metrů jižněji do míst, kde nyní stojí Staroměstská mostecká věž.

[editovat] Zajímavosti

• Zbytky pilířů mostní stavby jsou při nízkém stavu vody dodnes patrné i na dně řeky níže po proudu od Karlova mostu. K tomu však musí být voda odpouštěna z jezů.

• V navigaci pod Křižovnickým náměstím je ve zdi umístěn reliéf zvaný „Bradáč“. Za vltavských povodní slouží jako vodoměrná značka. Reliéf byl součástí již původního Juditina mostu. Legenda praví, že znázorňuje prvního vlašského stavitele mostu.

[editovat] Související články

• Malostranská mostecká věž

[editovat] Literatura

• Jiří Streit: Divy staré Prahy. Praha: Mladá fronta, 1960, s. 19–35.