Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Junkers Ju 290 | |
|---|---|
 |
|
| Junkers Ju 290 | |
| Typ: | dálkový transportní, bombardovací a námořní hlídkový letoun |
| Výrobce: | Junkers |
| První let: | 16. července 1942 (Ju 290 V1) |
| Hlavní uživatel: | Luftwaffe |
| Vyrobeno: | 65 ks |
Junkers Ju 290 byl dálkový transportní, bombardovací a námořní hlídkový letoun používaný Luftwaffe během druhé světové války. Byl předchůdcem pozdějších dálkových transatlantických dopravních letadel.
Obsah |
Junkers Ju 290 byl přímým nástupcem dopravního letounu Junkers Ju 90 upraveným pro vojenské účely. V roce 1941 se dva prototypy Ju 90 začaly upravovat pro bojové úkoly. V polovině roku 1942 byly uvedeny do služby a objednána jejich sériová výroba. Tyto dva prototypy (Ju 290 A-0) a pět prvních sériových strojů (Ju 290 A-1) byly dokončeny jako těžké transportní letouny vybavené nákladovou rampou v ocase a obranými střílnami. Některé z těchto strojů se účastnily vzdušného zásobování jednotek obklíčených ve Stalingradu v prosinci 1942.
Výroba a další vývoj typu Ju 290 se soustředila v závodech Letov v Praze, kde byly od roku 1942 stavěny bojové verze počínaje verzí Ju 290 A-2, která nesla vyhledávací radar. Další drobné změny vedly přes verze A-3 a A-4 až ke konečné Ju 290 A-5.
Německá armáda narazila v zimě 1941 na problém zásobování jednotek, které pronikly hluboko na území Sovětského svazu a vzdálily se tak pozemním zásobovacím základnám. Možným řešením problému bylo upravení civilního čtyřmotorového letounu Junkers Ju 90 na vojenský transportní letoun pod označením Ju 290. Dva prototypy a pět sériových strojů se na přelomu let 1942 a 1943 zúčastnily leteckého zásobování Paulusovy 6. armády v obleženém Stalingradu.
Mezitím se vystupňovala potřeba námořního hlídkového letounu s dlouhým doletem pro vyhledávání zásobovacích konvojů spojenců. Verze Ju 290 A-2 nesla vyhledávací radar typu FuG 200 Hohentwiel měla akční rádius kolem 3000 km a mohla zůstat ve vzduch přibližně 20 hodin. Pro hlídkové úkoly se výborně hodila a brzy začala u bojových útvarů Luftwaffe nahrazovat Focke-Wulf Fw 200 Condor. Verze A-3 a A-4 se odlišovaly menšími změnami ve výzbroji a vedly k verzi A-5, která disponovala lepším pancéřováním prostorů osádky a samosvornými palivovými nádržemi. Postupně bylo dokončeno pouze 65 strojů ve všech verzích, ovšem nikdy nebylo zároveň v činné službě více než 20 z nich. První série letadel nesly kamufláž RLM 65/70/71, stroje určené pro námořní hlídkovou službu nátěr RLM 65/72/73.
Pozdější verze letadla vykazovaly velmi slibné vlastnosti, větší dolet, těžší výzbroj a možnost nést protilodní řízené střely. Tři Ju 290 s s přídavnými palivovými nádržemi vykonaly let do Mandžuska bez mezipřistání a umožnily tak výměnu důležitých technických informací se spřáteleným Japonskem. Na zpáteční cestě přepravily do Německa náklad vzácných kovů pro potřebné speciální slitiny.
Ju 290 A-9 čísla 0185 byl postaven jako soukromé dopravní letadlo pro Adolfa Hitlera. Měl přetlakovou kabinu a mohl nést až 50 cestujícíh. Tento letoun byl zařazen k I/KG200 ve Finsterwalde a 23. dubna 1945 přeletěl do Barcelony.
Velký dolet Ju 290 ho činil skvělým kandidátem pro projekt transatlantického bombardéru a prototypy odvozené verze s ještě větším doletem byly vyvíjeny pod označením Junkers Ju 390. Po pro Německo nepříznivém vývoji válečných operací, kdy Luftwaffe ztratila výhodné základny v západní Francii byl v říjnu 1944 projekt Ju 390 zastaven.
Několik strojů Ju 290 přečkalo válku. Spojenci využily minimálně tři kusy. Jeden připadl Spojeným státům (Ju 290 A-4 výrobního čísla 0165 s baňatým nosem z Letovu a radarem FuG 203) byl využíván k nočním operacím a spodní plochy měl natřeny černou barvou. Britové obdrželi ke zkouškám dva letouny. Ju 290 A-5 čísla 0178 získalo Španělsko. Stroj byl využíván k výcviku posádek v letecké škole v Salamance; ze služby bylo stažen až po nehodě v polovině padesátých let.
Jeden letoun Ju 290 byl po válce dokončen v továrně Letov jako civilní dopravní Letov L.290 Orel s využitím součástek určených pro prototyp Ju 290 B.
 |
Související články obsahuje Portál Letectví |
