Junkers W 34

Junkers W 34
První Junkers W 34 výr. č. 795 při zkoušce plováků v roce 1926
Typ:	Dopravní letoun
Výrobce:	Junkers
První let:	1926
Hlavní uživatel:	Německo
Vyrobeno:	~ 2000[1]
Varianty:	Junkers W 33

Junkers W 34 byl německý celokovový jednomotorový dopravní dolnoplošník používaný na střední tratě. Jednalo se o další vývoj typu Junkers F 13. Stroj byl současně vyráběn s řadovým motorem jako model W 33 a s hvězdicovým motorem jako W 34.^[1] Existovala i jeho plováková verze.

První prototyp W 34, poháněný motorem Gnome-Rhône 9A (licenční britský motor Bristol Jupiter VI), vzlétl roku 1926. Sériové stroje poháněly různé typy motorů a byly exportovány do řady zemí. Hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec BMW 132A měla poslední sériová verze typu W 34, která byla až do počátku druhé světové války nejrozšířenějším transportním letounem Luftwaffe.^[1] Z přibližně 2000 sériových kusů W 34 byla přibližně polovina používána civilními uživateli.

Několik kusů W 34 používala německá Legie Condor ve Španělsku.^[1] Luftwaffe typ provozovala až do konce druhé světové války. Po jejím ukončení byly Junkersy W-34, které zůstaly na území Československa jako válečná kořist, přeznačeny jako D-43.

[editovat] Hlavní technické údaje

• Osádka: 2
• Počet cestujících: 6
• Rozpětí: 17,75 m
• Délka: 10,27 m
• Výška: 3,53
• Nosná plocha: 43 m²
• Hmotnost prázdného letounu: 1700 kg
• Max. vzletová hmotnost: 3200 kg
• Maximální rychlost: 233 km/h s nákladem
• Dostup: 6300 m
• Dolet: 900 km

[editovat] Pohonná jednotka

• 1 × hvězdicový vzduchem chlazený devítiválec BMW 132A
  • Výkon motoru: 660 k (485 kW)

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d} SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. S. 229.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Junkers W 34

Související články obsahuje Portál Letectví

Tento článek o letectví je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 | Ar 68 | Do 335 | Fw 190 | Ta 152 | Ta 154 | He 51 | He 112 | He 162 | He 219 | Bf 109 | Bf 110 | Me 163 | Me 210 | Me 262 | Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 | Do 17 | Do 23 | Do 217 | Do 335 | Fw 200 | He 111 | He 115 | He 177 | Ju 86 | Ju 88 | Ju 188 | Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 231 | BV 138 | Ha 139 | BV 222 | Do 15 | Do 18 | Do 24 | Do 26 | He 59 | He 60 | He 114 | He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 | Ar 196 | Ar 234 | Do 17 | Do 215 | Fw 189 | He 45 | He 46 | He 70 | He 170 | Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 | DFS 230 | Go 242 | Go 244 | Ju 52 | Ju 90 | Ju 252 | Ju 352 | Ju 290 | Ju 390 | Ka 430 | Me 321 | Me 323 | Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 | Ar 69 | Ar 76 | Ar 79 | Ar 96 | Bü 131 | Bü 133 | Bü 180 | Bü 181 | Bü 182 | Fi 156 | Fw 44 | Fw 56 | Fw 58 | F 13 | W 34 | He 72 | Kl 31 | Kl 32 | Kl 35 | Bf 108 | Fh 104
Bitevní letouny	Vrtulníky a vírníky
Ar 66 | Go 145 | He 45 | He 50 | Hs 123 | Hs 129 | Ju 87	Fa 223 | Fa 330 | Fl 265 | Fl 282
Experimentální a specializované letouny	Malosériové letouny
DFS 39 | DFS 193 | DFS 194 | Fw 47 | Fi 158 | Ju 49 | He 116 | He 119 | He 176 | He 178 | Me 261 | Mistel	Ar 240 | BV 141 | Fi 167 | Fw 187 | He 100 (He 113)
Prototypy a projekty
Ao 225 | Ar 77 | Ar 80 | Ar 81 | Ar 195 | Ar 197 | Ar 198 | Ar 199 | Ar 340 | Ar 396 | Ba 349 | Bv 40 | Ha 137 | Ha 140 | BV 142 | BV 144 | BV 155 | BV 238 | Do 19 | DFS 228 | DFS 346 | Fi 98 | Fi 99 | Fi 256 | Fw 57 | Fw 159 | Ta 183 | Fw 191 | He 118 | He 280 | Ho 229 | Ju 85 | Ju 89 | Ju 187 | Ju 288 | Hs 122 | Hs 124 | Hs 125 | Hs 127 | Hs 128 | Hs 130 | Hs 132 | Ju 322 | Bf 161 | Bf 162 | Me 209-II | Me 263 | Me 264 | Me 309 | Me 509 | Me 609 | Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
BV 143 | BV 246 | Fi 103 | Hs 117 | Hs 293 | Hs 295 | Hs 296 | Hs 297 | Hs 298