Jura (pohoří)

Jura
Grand Columbier ve Francii
Nejvyšší bod	Crêt de la Neige (1 720 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek
Sousední celky	Alpy, Švýcarské středohoří, Černý les, Vosges, Steigerwald, Coburger Land, Oberpfälzer Hügelland, Bodenwöhrer Bucht, Šumava, Niederbayerisches Hügelland
Podřazené celky	Švábská Alba, Franská Alba, Švýcarská Jura
Světadíl	Evropa
Státy	Švýcarsko Francie Německo
Horniny	vápenec
Poznámka
Povodí	Rýn, Rhóna, Aare, Neckar, Dunaj

Satelitní snímek masivu Jura

Jura je pohoří táhnoucí se při severní hranici Francie a Německa. Do Švýcarska zasahuje pouze svou částí zvanou Švýcarská Jura. Oblouk tohoto horského masivu je více jak 800 km dlouhý, 40-70 km široký a přestože je častokrát přiřazován k Alpám, podle geografického dělení není jejich součástí. Alpy se však podepsaly na vzniku pohoří.

[editovat] Charakteristika

Krajina Jury má výrazně nealpský charakter. Vyznačuje se především táhlými hřbety, které jsou místy přerušovány holinami, kamennými svahy, skálami nebo kaňony. Geologicky se pohoří skládá z druhohorních zvrásněných vrstev, kde je základním stavebním kamenem vápenec. Vzhledem k tomuto jevu je celý masiv velmi bohatý na krasové jevy jako např. vyvěračky, ponory, polje, jeskyně, soutěsky, kaňony či slepá údolí.

[editovat] Název

Slovo Jura pochází z keltštiny. Keltové nazývali pohoří Jor, Římané zase Juris, což znamená něco ve smyslu „Lesnatá země“. Jméno pro Německou Juru je odvozeno od stejných názvů z Francouzské a Švýcarské části hor. První kdo pojmenoval oficiálně pohoří byl Alexander von Humboldt v roce 1795 a to Juragestein. Nakonec byla uznána pouze koncepce vyřčená Alexandrem Brongniartem v roce 1829, který dal pohoří jméno Jura. Až později vznikla názvy Švábská Alba a Franská Alba.

[editovat] Podnebí a vegetace

[editovat] Podnebí

Podnebí pohoří Jura je poměrně drsné a chladné i když zde nenajdeme dramatické vysoké štíty a ledovce. Množství srážek je kraj od kraje velmi rozdílné, obecně jsou však největší v letních měsících, kdy přicházejí časté bouřky. V oblastech švýcarského kantonu Neuchâtel a francouzských departementech Doubs a Jura jsou často doliny zakončeny až ve výšce 1000 m a jsou pověstná svými velmi nízkými teplotami v zimě, protože se zde hromadí studený vzduch (tzv. mrazové kotliny). 12. ledna roku 1987 byla naměřena, ve švýcarské meteorologické stanici La Brévine, teplota -41,8 °C a ve Francii v Mouthea 17. ledna 1985 teplota -41°C.

[editovat] Vegetace

Jura zaujímá obrovské lesní plochy. kde jsou typickými zástupci jedle, smrk, borovice ale i listnaté rozsáhlé bukové a dubové lesy. Hranice lesa je klimaticky podmíněna výškou 1400 - 1600 m a ve Francii dosahují lesy dokonce výšky až 1600 m. Na jihozápadě území (oblast toku řeky Aina) využívají tamější zemědělci vliv středozemního prostředí a proto tu nalezneme například vinice a zemědělství ve větší míře než na severu a severovýchodě pohoří. V podhůří je obecně v celé oblasti provozováno zemědělství (orba) a pastevectví.

[editovat] Členění

Pohoří Jura se dělí do mnoha samostatných skupin a celků. Podle zemí by se dělí do hlavních čtyř částí.

Dolina Trockental ve Franské Albě

Krajina pohoří Švábská Alba

Francouzská Jura

• Franská Alba — (Hesselberg 689 m)
  • Franské Švýcarsko
  • Hersbruckská Alba
  • Přírodní park Altmühltal
• Švábská Alba — (Lemberg 1015 m)
  • Härtsfeld
  • Albuch
  • Heidenheimská Alba
  • Spodní Alba
  • Stubersheimská Alba
  • Ulmerská Alba
  • Blaubeurská Alba
  • Urachská Alba
  • Münsingská Alba
  • Reutlingská Alba
  • Zwiefaltská Alba
  • Zollernalb
  • Grosser Heuberg
• Švýcarská Jura — (Mont Tendre 1679 m)
  • Baaralb
  • Hegaualb
  • Randen
  • Klettgaujura
  • Tafeljura
  • Waadtländská Jura
  • Neuchâtelská Jura
  • Bernská Jura
  • Solothurnská Jura
  • Basilejská Jura
  • Aargauská Jura
• Francouzská Jura — (Crêt de la Neige 1720 m)

[editovat] Nejvyšší vrcholy

Crêt de la Neige

Mont d'Or

• Crêt de la Neige (1720 m, Francie)
• Le Reculet (1717 m, Francie)
• Colomby de Gex (1688 m, Francie)
• Mont Tendre (1679 m, Švýcarsko)
• La Dôle (1677 m, Švýcarsko)
• Grand Crêt d'Eau (1621 m, Francie)
• Chasseral (1607 m, Švýcarsko)
• Le Chasseron (1607 m, Švýcarsko)
• Le Suchet (1588 m, Švýcarsko)
• Aiguilles de Baulmes (1560 m, Švýcarsko)
• Grand Colombier (1540 m, Francie)
• La Barillette (1528 m, Švýcarsko)
• Crêt Pela (1495 m, Francie)
• Dent de Vaulion (1483 m, Švýcarsko)
• Mont d'Or (1463 m, Francie)
• Mont Racine (1439 m, Švýcarsko)
• Le Weissenstein (1284 m, Švýcarsko)

Panorama masivu Jura (Německo)

	Pohoří v Alpách na území Švýcarska - Švýcarské Alpy
	Adulské Alpy | Albula | Appenzellské Alpy | Bernina | Bernské Alpy | Freiburské Alpy | Glarnské Alpy | Gotthard | Chablais-Faucigny | Jura | Livigno | Masiv Mont Blanc | Platta | Plessurské Alpy | Rätikon | Samnaun | Sesvenna | Schwyzské Alpy | Silvretta | Tambo | Tessinské Alpy | Urnské Alpy | Walliské Alpy |

	Pohoří v Alpách na území Francie - Francouzské Alpy
	Beaufortain | Bornes-Bauges-Aravis | Dauphineské Alpy | Devoluy | Drôme | Grajské Alpy | Chablais-Faucigny | Chartreuse | Jura | Kottické Alpy | Ligurské Alpy | Masiv Mont Blanc | Provensalské Alpy | Přímořské Alpy | Vanoise | Vercors |