Teorie přirozeného práva

Jusnaturalismem se nazývá směr právního myšlení, který zdůrazňuje přednost přirozeného práva před právem pozitivním.

[editovat] Charakteristika

Jusnaturalisté vytýkají juspozitivistům přílišný formalismus a upozorňují, že ne všechny reálné životní situace lze přiměřeně podřadit pod psanou právní normu: často se vyskytují situace, kdy prostá subsumpce vede k závěru, jenž je evidentně v nesouladu s požadavkem spravedlnosti.

Jusnaturalistický pohled na právo ovšem klade mnohem vyšší nároky na soudce, kteří musí být schopni posoudit právní otázku nejen z hlediska platného práva, ale i z pohledu toho, co je a co není v dané situaci spravedlivé.

Jusnaturalismus se často těší popularitě v dobách změn politických režimů a to jak z demokratického na totalitní, tak z totalitního na demokratický. Poskytuje totiž novému režimu možnost, jak se vypořádat se zákony, které vytvořil režim bývalý.

V současném době jsou v českém právním řádu přirozenoprávního původu práva a svobody obsažená v Listině základních práv a svobod.

[editovat] Zdroje přirozeného práva

Přirozené právo může mít několik zdrojů. Jejich pojetí se vyvíjí v čase

• dané bohem nebo jinými silami podobného typu.
• vyplývající z lidské přirozenosti. Člověk má určité (biologické, psychologické, sociologické etc.) vlastnosti a přirozené právo je takové právo, které z tohoto vychází.
• do přirozeného práva patří to, co je "rozumné.

[editovat] Související články

• Juspozitivismus

Portál:Právo

[editovat] Externí odkazy

• Jusnaturalismus na gummidek.estranky.cz

• Jan Šmíd PŘIROZENÉ PRÁVO JAKO NUTNÝ VÝSLEDEK KRITIKY POZITIVISMU?, článek na distance.cz

• Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana, Kateřina Vargová, diplomka