Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Vstup německého diskontního řetězce Lidl na český trh v roce 2003 provázely opakované aféry s kácením a poškozováním stromů v blízkosti budovaných prodejen. 10. října 2003 propukla mediální aféra ohledně 102 stromů poblíž 9 stavenišť prodejen firmy Lidl, které by bránily výhledu na prodejnu nebo na její poutače a byly od roku 2002 do října 2003 neznámými pachateli nezákonně pokáceny. V některých případech (Dobříš a České Budějovice) šlo o stromy, k jejichž legálnímu pokácení se předtím společnost Lidl neúspěšně pokoušela získat povolení.[1] Vyhlášení bojkotu prodejen Lidl skupinou občanských iniciativ bylo ukončeno smlouvou, v níž se společnost Lidl ČR zavázala ke kompenzační výsadbě a odpovědnějšímu postoji. Ke sporným případům legálního i nelegálního kácení stromů (a likvidace keřů) v souvislosti s výstavbou prodejen Lidl docházelo i v následujících letech, tyto případy však již byly průběžně řešeny.
Obsah |
Předmětem mediálního zájmu bylo zejména těchto 9 případů:[1][2]
Účast firmy Lidl na pokácení stromů se však nikdy nepodařilo prokázat, nepodařilo se nikdy identifikovat ani kácející pracovníky. Vyšetřování nebylo vedeno centrálně, ale pouze v jednotlivých místech.[1]
První mediální zmínka o problematickém kácení stromů u stavenišť prodejen Lidl je z 24. října 2001 a týká se České Lípy.[5]
Aféra otevřeně propukla článkem v MF Dnes 10. října 2003.[1] Poslední kapkou byl chomutovský případ. Na jeho medializaci se podílela místní Chomutovská iniciativa, sdružení Arnika a tehdejší chomutovská radní za Stranu zelených Džamila Stehlíková. V MF Dnes však již o dva dny dříve, 8. října 2003, popisoval zářijové kácení bříz v Mariánských Lázních jejich starosta Luděk Nosek.
Firma Lidl se v počátcích aféry vyjádřila, že její „komunikační strategií je nekomunikovat s médii“ (tento výrok pochází od Dany Berkové, tehdejší asistentky jednatele firmy).[1] Poté, co byla firma donucena s veřejností začít komunikovat, najala si PR agenturu Protokol Service.[3] Později mluvčí firmy Lidl Jana Jabůrková aktivitu společnosti popírala slovy: „Společnost LIDL je známa svou agresívní politikou zamířenou na nejnižší možné ceny. Z toho plynou dvě skutečnosti - společnost je velkým konkurentem všech supermarketů a hypermarketů, a pokud chcete dosáhnout nejnižší ceny, nebudete zvyšovat náklady společnosti kácením stromů“. Toto tvrzení ovšem nekoresponduje s tím, že firma Lidl v mnoha případech o možnost pokácení stromů úspěšně i neúspěšně žádala.[6] Později tiskový mluvčí Lidlu přišel s verzí, že stromy zřejmě nechala pokácet konkurence se záměrem očernit firmu Lidl, a po stupňujícím se nátlaku veřejnosti přislíbil, že firma Lidl zajistí náhradní výsadbu.
Bezmoc a pocit nespravedlnosti se promítl v mnoha výzvách k bojkotu prodejen Lidl, například Miroslav Šatra, vedoucí odboru životního prostředí píseckého městského úřadu, prohlásil: „Pokud se nedohodneme do 20. října, vyzvu občany, ať se zamyslí, zda taková firma má místo na našem trhu. A zda je správné u ní nakupovat. Výzvu dám do zpravodaje města, který má jedenáct tisíc výtisků a chodí do každé domácnosti.“[1] Hnutí Duha již od 10. října 2003 zahájilo protestní kampaň a zveřejnilo na svém webu petiční formulář. Děti Země vyhlásily 17. října 2003 bojkot prodejen Lidl a vydalo samolepky My v Lidlu nenakupujeme. Děti Země uspořádaly kampaň, v jejímž rámci podepsalo přes 600 občanů petici proti kácení stromů, kampaň včetně bojkotu prodejen podpořila i sdružení Nesehnutí, Oživení, Rosa, Calla, Přátelé přírody, ZAČ Market a další. Chomutovská reklamní firma Ideas společně se sdružením Arnika distribuovala samolepky: My nenakupujeme u Lidla, nedokáže ochránit stromy na svých pozemcích.
Ve čtvrtek 23. října 2003 v pražské kavárně Velryba, pátek 24. října 2003 v Praze a v sobotu 25. října 2003 v Sedmihorkách proběhlo jednání mezi hnutím Děti Země (předsedkyně Simona Jašová) a firmou Lidl Česká republika v. o. s. (jednatel Martin Sklenička), které bylo zakončeno uzavřením smlouvy,[7] v níž se obě smluvní strany zavazují přispět k objasnění případů nelegálního kácení, Lidl se od kácení distancoval a přiznal morální odpovědnost za to, že mu nedokázal zabránit, a zavázal se do 30. června 2004 vysadit v 9 dotčených místech na své náklady 1020 nových životaschopných stromů a zajistit následnou pětiletou péči o ně včetně náhrady stromů uhynulých v tomto období. Počet nově vysazených stromů byl odvozen z poměru 1:10 z počtu nelegálně vykácených stromů, přičemž stromy, jejichž výsadba byla zahrnuta v původních stavebních povoleních, se do počtu nezapočítávají. V průběhu července 2004 měla proběhnout kontrolní schůzka. Děti Země se smlouvou zavázaly ukončit výzvu k bojkotu prodejen Lidl a vydat dohodnuté tiskové prohlášení.
Starosta Písku zaslal 8. 12. 2003 děkovný dopis sdružení Děti Země – ze 140 stromů, které na základě smlouvy dodala firma Lidl, byl zřízen nový městský park Na Pakšovce v blízkosti prodejny Lidl.
Další případy podezřelého nebo zpochybňovaného kácení u prodejen Lidlu se objevovaly v menším měřítku i v následujících letech:[8][4]
Počátkem listopadu 2006 Lidl a Děti Země uzavřeli dodatek původní smlouvy, jímž se firma Lidl zavazuje informovat Děti Země o všech případech nelegálního kácení nebo poškozování dřevin v blízkosti prodejen Lidl.[11]
Institut demokracie pro všechny vydal v únoru 2006 publikaci Mediální prezentace neziskových organizací protestujících proti kácení stromů před markety Lidl.[12] Podle této analýzy bylo v médiích v souvislosti s kauzou Lidl citováno celkem 21 nevládních organizací, nejčastěji Děti Země, Český svaz ochránců přírody a Hnutí Duha. Analýza konstatovala, že v kauze splnily občanské iniciativy i média roli důležitých aktérů občanské společnosti a tzv. hlídacího psa demokracie.[3]
Analýzou mediálních dopadů se zabýval i článek Víta Kouřila a Lenky Sedlákové v Literárních novinách.[5]
