Kóan

Kóany jsou kratké iracionální příběhy, které obsahují nelogickou „hádanku“.

Oldřich Král kóany popisuje jako z principu jednoduché, často eliptické a enigmatické záznamy dialogických promluv či jednání učitelů a žáků, mistrů a jejich rivalů. Pointy promluv a jednání jsou často v otázce a odpovědi, ale i v odmlce, nebo jen v gestu. Pointy vždy otevřené, často paradoxní, svou paradoxní otevřeností prolamují logiku a konvenci očekávaného jednání a předsudečného poznání. Ústně tradované kóany nezprostředkovávaly žádná moudra ani principy, jak to činily především konfuciánské, ale do značné míry i taoistické příběhy, na které čínští buddhisté navazovali; písemně zaznamenané a literárně zpracované kóany neměly ambice literární. Byl to psychologický nástroj, kterým učitel opakovaně naváděl žáka nebo protivníka do jisté duchovní a mentální situace, ze které nebylo jiného východiska nežli vyjít z myslitelného a rozumného.^[1]

Jsou zadávány mnichům, studentům zenu, jako předmět celodenní meditace. Řešení takového kóanu může zabrat i několik let a nastane teprve tehdy, když žák pochopí jisté principy a dosáhne určité duchovní úrovně. Když se tomu tak stane, řešení kóanu je „nad Slunce jasné“.

Nejznámější sbírkou čínských zenových kóanů je „Brána bez dveří“, čínsky Wumenguan, sinojaponsky Mumokan. Autorem sbírky byl mnich a učitel Wumen (Wumen Huikai, 1183–1260). Sbírka sestává ze čtyřiceti osmi „případů“ (původní význam čínského termínu gong´an, sinojaponského kóan) s autorovým často paradoxním nebo ironickým komentářem a závěrečným čtyřverším, gáthou.

[editovat] Několik známých kóanů

Jak zní potlesk jedné ruky?

Goso pravil: „Kdybych to chtěl vysvětlit na příkladu, je to jako by kráva procházela zamřížovaným oknem. Rohy, hlava, tělo a čtyři nohy jsou již skrz. Proč neprojde její ocas?“

Kam jde světlo žárovky, když se zhasne?

Žák se zeptal mistra: „Co je osvícení?“ Mistr odpověděl: „Když jsi hladový, tak jez. Když jsi unaven, spi!“

Světlo a tma jsou vzájemně na sobě závislé. A ty?

Mnich se zeptal mistra Kegona: „V jakém stavu se vrací osvícený do světa?“ Na to Kegon: „Jednou rozbité zrcadlo již nikdy nezrcadlí, jednou spadané listí se nevrátí k původní větvi.“

Jak vypadala tvoje tvář před narozením tvých rodičů?

Dva jdou cestou.
Jeden nezmokne.
Ach, tento podzimní déšť!

[editovat] Odkazy

[editovat] Citace a reference

1. ↑ WUMEN, Huikai. Brána bez dveří. Překlad Oldřich Král. Lásenice : Maxima, 2007. ISBN 978-80-86921-02-0.

[editovat] Externí odkazy

• Kóany
• Český překlad Brány bez dveří

Tento článek týkající se buddhismu je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.