Kabřinec

Kabřinec u mlýna z Oldřetic u Skutče ve skanzenu na Veselém kopci

Slovo Kabřinec má dva významy:

V lidové architektuře je Kabřinec (také kukla, kozub, hálka) ozdobným prvkem, jímž vrcholí prkenný štít (tzv. lomenice) roubených, domů. V podstatě jde o malou polovalbu, která však nemá přímý, nýbrž půloválný či půlkruhový půdorys. Kabřinec je často ukončen dřevěnou profilovanou hrotnicí. Prakticky vždy byl kabřinec kryt šindelem a to i v případě, kdy zbytek střechy byl kryt doškem. Spodní část kabřince zakrývá záklopové prkno, které bylo často zdobeno malovaným ornamentem, bývaly zde napsány ochranné modlitby, prosby o zachování domu a o požehnání, zpravidla ve spojení s jménem stavebníka domu a s letopočtem. Vznik tohoto prvku souvisí s barokní zdobnou architekturou, přestože se jedná o prvek uplatňovaný prakticky vždy v lidové architektuře.

V architektuře dvacátého století označuje slovo kabřinec také režný či (většinou hnědě) glazovaný obklad, vyrobený z cihlářského jílu a používaný prakticky vždy na exteriérech staveb. Často je jím obložen pouze sokl či parter budovy. Jeho použití bylo časté zvláště v období socialismu, v ušlechtilejší podobě však byl užíván již od počátku dvacátého století.

Tento architektonický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.