Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Kaceřov (zámek, okres Plzeň-sever)

(přesměrováno z Kaceřov (zámek), přímý odkaz na Kaceřov (zámek, okres Plzeň-sever))
Kaceřov
Průčelí
Základní informace
Sloh renesanční
Výstavba 15401562
Stavebník Florián Gryspek z Gryspachu
Poloha
Adresa čp. 1, Kaceřov, Česká republikaČeská republika Česká republika
Souřadnice
Kaceřov
Kaceřov
Další informace
Rejstříkové číslo památky 11239/4-1291 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Kaceřov je renesanční zámek v Kaceřově v okrese Plzeň-sever. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Původní tvrz[editovat | editovat zdroj]

V roce 1376, kdy jsou doloženy první zmínky o Kaceřově, se jako jeho majitel uvádí Ctibor ze Švamberka. Ten si tu asi mezi léty 13701376 postavil tvrz. Kaceřov se snažil také získat sekretář české komory Florián Gryspek z Gryspachu a dosáhl toho, že mu byl roku 1539 zastaven na čtyři generace, přičemž práva plaského kláštera byla formálně respektována.

Nový zámek[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem k tomu, že tvrz v Kaceřově byla zpustlá a sešlá, rozhodl se Gryspek pro výstavbu nového zámku a stará tvrz pak sloužila k hospodářským účelům. Stavba zámku trvala téměř dvě desetiletí a prováděli ji zejména a převážně italští zedníci a kameníci. Začalo se s ní kolem roku 1540. Zámek byl částečně dokončen v roce 1548, ale jeho výstavba pokračovala i v letech 15591562, jak dokládají letopočty na krbech (1542, 1552).

Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]

Socha Neptuna

Původní návrh zámku lze s největší pravděpodobností přisoudit umělcům dvorského okruhu sdruženým kolem Paolla della Stelly, se kterými se Florian Gryspek, jako inspektor stavby letohrádku, dobře znal. Další práce poněkud odlišné od vysoce kvalitně řešeného přízemí vedl patrně další dvorský umělec, Bonifác Wolmut.

Kaceřovský zámek je jeden z prvních a zároveň i nejzajímavějších zámků renesance a patří svými mimořádnými uměleckými hodnotami k nejvýznamnějším památkám renesanční architektury u nás. Zámek stojí na okraji vsi na náhorní planině prudce se svažující k řece Berounce. Je to čtyřkřídlá dvoupatrová budova kolem obdélníkového dvora s nárožními rizality na východní straně, což jsou části budovy, které vystupují po celé výšce před ostatní průčelí, tak rozšiřující půdorys a přechází v křídlo.

Sgrafita kolem oken

Do severního bočního křídla byla pojata věž ze staré tvrze, v 19. století snesená. Východní průčelní křídlo má půlkruhový zaklenutý portál v pravoúhlém bosovaném rámci s předloženými toskánskými polosloupy, jež nesou vyložené úseky kladí. Nádvoří zámku je v přízemí obklopeno arkádami, pilíře mají předložené polosloupy, v patře severního a jižního křídla jsou lodžie nesené toskánskými sloupy, které byly postavené ve stylu toskánského (římskodórského) slohu. Ten byl u nás často užíván v době renesance a empíru. Vyznačuje se střídmostí a jednoduchostí bez složitých ozdobných prvků), sklenuty křížově a valeněvýsečemi. Západní stranu prolamuje portál podobný hlavnímu. Ten poté vede do francouzské zahrady, kde se nachází socha Neptuna, která je umístěna na fontáně.

Exteriér i interiér je velmi bohatý na jemně renesanční kamenické práce. V interiérech byly poprvé použity neckové klenby s lunetovými výsečnicemi. Dochovaly se zde původní vlašské krby s volutovými konzolami. V hlavním sále, vestavěném do patra vstupního východního křídla, se nachází výstavný krb s dvojicí karyatid, a pomocí triglyfů, metop, roset a jiných motivů bohatě členěnou římsou. Fasády zámku pokryla sgrafitová rustika, jejíž součástí byla na vstupním průčelí trojice iluzivních oken s pootevřenými okenicemi.

Střílny v hradební zdi

Zámek byl obklopen vodním příkopem a hradbou, v rozích zesílenou bastiony, to jsou části opevnění, vystupující mimo samotnou hradbu, na níž se koncentrují střelci a děla. Skutečnost, že vnější ohrazení zámku nemělo pouze vymezující, ale i obrannou funkci, přesvědčivě dokládají střílny, prolomené v bastionech pro vedení boční palby i v hradební zdi. Podobu nedochované vstupní brány známe dnes pouze z ikonografických pramenů.

Přístup do zámku vede přes most na parkán, v němž před hlavním křídlem byl opět příkop s můstkem. Na západní křídlo navazovala zeď s bohatým portálem, která oddělovala prostor zámku od zahrady. V ní stál pivovar. Nádvoří na severní straně bylo zaplněno hospodářskými budovami.

Dvorní arkády
Zámecká zahrada

Celá dispozice zámku je na svoji dobu velmi pokročilá. Výstavba zámku, opevnění i zahrady je komponována na podélnou vstupní osu, na níž jsou všechny portály, podle kterých jsou směřovány i dvorní arkády. Symetricky k ní jsou položeny rizalitové pavilony na křídlech i nárožní bastiony opevnění. Tvarosloví zámku je na úrovni tehdejší italské architektonické tvorby.

I přes určitou nesourodost vznikla dispozice velice pozoruhodná, nemající ve střední Evropě toho času obdobu, za její předstupeň lze považovat do určité míry zámek Spitall an der Donau.

Po bitvě na Bíle Hoře se konfiskovaný zámek dostal do rukou cisterciáckého kláštera v Plasích. Kromě údržby a zhodnocení interiérové výzdoby nepodnikly cisterciáci žádné významnější stavební zásahy, zámek tak zůstal vzácně zachován skoro v intaktním renesančním stavu. Pouze v letech 17551779 došlo k určitým zásahům v interiérech.

V minulém století byla část zámku poškozena požárem. Část objektu byla nějakou dobu využívána jako škola, hrálo se zde také divadlo. Později sloužil zámek hospodářským účelům, převážně jako sklad obilí. Postupně byly díky památkové péči zajištěny nezbytné opravy, upravena zahrada a instalována Neptunova kašna. V restituci byl zámek vrácen soukromníkovi, který jej částečně zpřístupnil, v současnosti[kdy?] je však zahrada i hradební příkop zarostlý náletovými dřevinami a zámek působí jako zakletý.

Zámecký vodovod[editovat | editovat zdroj]

Zásobování zámku a jeho zázemí vodou zajišťoval tři kilometry dlouhý vodovod. Začínal v prameništi u Dobříče a pokračoval podél Dobříčského potoka na jihovýchod a posléze převážně na východ k zámku. Vodu přiváděly keramické trubky o vnitřním průměru 45 milimetrů a vnějším průměrem sto milimetrů. Těleso vodovodu se v terénu částečně dochovalo.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-05-22]. Identifikátor záznamu 124102 : Zámek. Památkový katalog. MonumNet [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [2]. 
  2. MIKOTA, Petr. Vodovod k zámku v Kaceřově. Hláska. 2011, roč. XXII, čís. 1, s. 14–15. Dostupné online. ISSN 1212-4974. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kaceřov – zámek, s. 122–125. 
  • BRYCH, Vladimír; RENDEK, Jan. České hrady a zámky a tvrze. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 80-7360-406-X. 
  • DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 888 hradů, zámku a tvrzí. 1. vyd. Praha: Kartografie, 2002. 398 s. ISBN 80-7011-709-5. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kaceřov_(zámek,_okres_Plzeň-sever)&oldid=16444828
Stránka byla naposledy upravena 12. 9. 2018 v 18:15. Editovat celý článek Kaceřov (zámek).
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy