Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
Invia.cz
Pojeďte do Egypta
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte s INVIA.CZ
Letní dětský tábor
| Kadaň | |
|---|---|
Kadaň z mostu přes řeku Ohři |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0422 563102 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Chomutov (CZ0422) |
| obec s rozšířenou působností: | Kadaň |
| pověřená obec: | |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 65,62 km² |
| počet obyvatel: | 18 759 (28. 8. 2006) |
| zeměpisná šířka: | 50° 22' 34" s. š. |
| zeměpisná délka: | 13° 16' 17" v. d. |
| nadmořská výška: | 300 m |
| PSČ: | 432 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 31 |
| části obce: | 10 |
| katastrální území: | 9 |
| adresa městského úřadu: | Mírové náměstí 1 Kadaň 43201 Kadaň 1 |
| starosta / starostka: | PaedDr. Jiří Kulhánek |
| Oficiální web: http://www.mesto-kadan.cz E-mail: sekretariat@mesto-kadan.cz |
|
 |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Kadaň (německy Kaaden, lat. Civitas Cadanensis), někdejší královské město s 18 700 obyvateli v Ústeckém kraji ležící jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře, důležité kulturní a turistické centrum severozápadních Čech. Centrum historické oblasti Kadaňska, rozkládající se od Vejprt v Krušnohoří až po oblast Doupovských vrchů. V roce 1978 byla vyhlášena v části Kadaně Městská památková rezervace.
Obsah |
Oblast byla osídlena různými národy již od 18. do 13. století před naším letopočtem. Když roku 805 Karel Veliký usiloval o dobytí Čech, byla Kadaň slovanskou pevností, jež svým obléhatelům dlouho odolávala. První písemná zmínka o Kadani je z roku 1183. Město v dnešní podobě bylo založeno pravděpodobně na konci 11. století. 23. dubna 1186 daroval kníže Bedřich obchodní sídlo řádu Johanitů. O několik desetiletí později byla Kadaň povýšena na svobodné královské město, byl vystavěn královský hrad a minorité si zde zřídili klášter s kostelem sv. Michaela. Roku 1362 město i s hradem podlehlo požáru.
Za vlády krále Karla IV. město znovu rozkvetlo. Král a císař rozmnožil městká privilegia a znovu je povýšil na královské město. Příjezd krále Karla IV. do města dodnes kadaňští každoročně, vždy první sobotu v září, oslavují jako císařský den. Roku 1534 byla v Kadani uzavřena kadaňská smlouva mezi českým králem Ferdinandem a vévodou Oldřichem Württemberským.
Až do 1. světové války byla Kadaň sídlem c. k. Rakousko-Uherské armády. Roku 1914 zde byl umístěn I. batalion bukovinské infanterie 42. pluku.
U příležitosti dne voleb do rakouského Národního shromáždění, dne 4. března 1919, demonstrovali kadaňští sudetští Němci za právo na sebeurčení a setrvání při Rakousku. Došlo ke střetu se zde umístěnými českými ozbrojenými složkami. Podle sdělení deníku Neue Zürcher Zeitung ze 7. března 1919 bylo v Kadani usmrceno 17 osob, 30 těžce a 80 lehce zraněno (jiný zdroj uvádí 18 mrtvých, 70 těžce raněných, z nichž dalších 6 zemřelo na následky zranění[1]). Mrtví byli pohřbení v čestném hrobě na místním hřbitově. Po převratu v roce 1989 byly hroby nově vysvěceny. V součanosti stále nepanuje mezi historiky shoda, proč ke střelbě došlo. Jedna verze uvádí jako viníky německé demonstranty, kteří začali střílet po vojácích. Druhá uvádí jako viníky české vojáky, kteří zahájili palbu do údajně neozbrojených civilistů. Tehdejší vyšetřovací komise konstatovala, že obě dvě strany podávají rozdílné informace a že tedy není možné viníka určit.
Město Kadaň mělo k 1. prosinci 1930 8641 obyvatel, 17. května 1939 již jen 7650 a 22. května 1947 pouze 5062 obyvatel. Na základě Benešova dekretu č. 108 z 25. října 1945 bylo téměř veškeré německé obyvatelstvo Kadaně nuceno opustit své domovy. Mezi lety 1966 a 1971 byla vybudována Kadaňská přehrada.[1]
 Sloup nejsvětější Trojice |
 Radniční věž |
 Mikulovická brána |
 Socha Josefa II. |
Město Kadaň je držitelem rekordu nejužší ulice v České republice, kterou se stala Katova ul. vedoucí z Mírového náměstí do ul. Sokolovské měřící v nejužším místě 66,1 cm a v nejširším 131,5 cm.[2]
Okolo několika dolů na kamenné uhlí přijíždíme do (140 km.) stanice Kadaně-Pruneřova (Kaaden-Brunnersdorf).
Kadaň (Kaaden), královské okresní město na l. břehu Ohře se 6000 něm. obyvateli. Zde kvete průmysl rukavičkářský; v okolí kopá se zelená hlinka k barvení; také se hojně doluje na kamenné uhlí.
Město toto bylo druhdy sídlem župy Kadaňské, teprve r. 1312 dostalo se jako korunní manství pánům ze Šumburka; r. 1426 obdrželi je pánové z Plavna a po nich pánové z Lobkovic v zástavu. Bývalý župní hrad, jenž asi na místě nynějších kasáren stával, vzal za své ve válce třicetileté (1648). - Zdejší děkanský kostel "Povýšení sv. kříže" i se špitálem založen byl původně r. 1183 řádem Johanitů, kteří při něm až do r. 1420 vytrvali. Mimo jiné čtyři kostely jest zde klášter Alžbětinek se sirotčincem a nemocnicí, a nedaleko města klášter Františkánů. Kadaň má též krásné náměstí, radnici s pěknou věží a realní gymnasium... Hned za stanicí v p. leží vesnice Pruneřov, která se od dráhy až k horskému svahu (as 3 km.) táhne. Brzy na to projíždíme podobně dlouhou vesnicí Mikulovicemi (Niklasdorf, Nickelsdorf), která se severnějším Wernsdorfem souvisí.
Prunéřov, který se původně táhl dlouze podél cesty, je dnes rozdělen na dvě části, ty rozetíná areál Elektráren Prunéřov a dnes již rekultivovaný prostor po těžbě hnědého uhlí. Vernéřov a Mikulovice (odtud Mikulovická brána zvaná též Svatá brána kvůli poutnímu místu ve Františkánském klášteře) ustoupily před výstavbou popílkovišť, dnes je ve Vernéřově průmyslová zóna Verne, z Mikulovic zůstal hřbitov s kostelem sv. Mikuláše.
Elektrárna Tušimice II je tepelná elektrárna na hnědé uhlí u Kadaně (patří spolu s elektrárnami Prunéřov I a Prunéřov II do sítě elektráren ČEZ, a.s.). Do provozu byla uvedena v letech 1973/74 a má výkon 800 MW. Komín elektrárny je 300 metrů vysoký. V současné době 2007-2010 prochází elektrárna Tušimice II náročnou rekonstrukcí (rozděleno do 2. etap - 2 bloky jsou vždy v provozu), při níž dochází k výměně všech základních technologických celků. (Turbína, Kotel, Odsíření...atd). Elektrárna Tušimice I byla v provozu od roku 1964 do roku 1998, kdy byla odstavena, její 196 metrů vysoký železobetonový komín byl odstřelen 26. listopadu 2005, poté byly odstraněny i zbytky stavby.
Dne 29. února 2008 bylo v Kadani přiděleno přelomové č. p. 2000 pro rodinný dům v ul. Vinohrady.
| Seznam ulic v Kadani - řazené abecedně |
|---|
| 1. máje • 5. května • Alešova • Borová • Boženy • Němcové Brožíkova • Březinova • Budovatelů • Bystřická • Chomutovská • Čechova • Červeného kříže • Čsl. armády • Dvořákova • Fibichova • Fučíkova • Golovinova • Habrová • Havlíčkova • Hřbitovní • Husova • Jana Roháče • Jana Švermy • Javorová • Ječná • Jedlová • Jezerka • Jiráskova • Jitřní • Jungmannova • Klášterecká • Komenského • Koželužská • Kpt. Jaroše • Královský Vrch • Lázeňská • Lipová • Lísková • Luční • Máchova • Mánesova • Mírové náměstí • Na Podlesí • Na Průtahu • Na Strážišti • Nad Nemocnicí • Nerudova • Nová Kolonie • Obránců míru • Ovesná • Pastýřská studánka • Pionýrů • Pod Sv. Kopečkem • Pokutická • Polní • Poštovní • Průmyslová • Příčná • Raisova • Rokelská • Říční • Skalní • Sládkova • Sluneční • Sokolovská • Strážiště • Strmá • Sukova • Školní • T. G. Masaryka • Topolová • Třešňová • Tyršova • U Splitu • U stadionu • V zahrádkách • Věžní • Vinohrady • Vrchlického • Zahradní • Zeyerova • Žatecká • Žitná |
| Město Kadaň | |
|---|---|
|
Brodce | Kadaň | Kadaňská Jeseň | Meziříčí | Nová Víska | Pokutice | Prunéřov | Tušimice | Úhošťany | Zásada u Kadaně |
|
| Města a obce okresu Chomutov |
|---|
|
Bílence • Blatno • Boleboř • Březno • Černovice • Domašín • Droužkovice • Hora Svatého Šebestiána • Hrušovany • Chbany • Chomutov • Jirkov • Kadaň • Kalek • Klášterec nad Ohří • Kovářská • Kryštofovy Hamry • Křimov • Libědice • Loučná pod Klínovcem • Málkov • Mašťov • Měděnec • Místo • Nezabylice • Okounov • Otvice • Perštejn • Pesvice • Pětipsy • Račetice • Radonice • Rokle • Spořice • Strupčice • Údlice • Vejprty • Veliká Ves • Vilémov • Vrskmaň • Všehrdy • Všestudy • Výsluní • Vysoká Pec |
.svg){kind=small}
