Římská datace

Datace římského kalendáře se prováděla pomocí kalend, non a íd.

[editovat] Kalendy

Kalendy (lat. Calendae) je název prvního dne v měsíci v římském kalendáři.

Kalendy jsou specifickým prvkem římského kalendáře. Proto existovalo v latině přísloví, používané v italštině zřídka i dnes, ad Calendas graecas - „o řeckých kalendách“, tedy lidově „až naprší a uschne“, „nikdy“.

Výpočet se provádí tak, že k počtu dnů minulého měsíce (m) se přičte 2 a odečte číslo před kalendami (x), které určuje, který den před kalendami datace označuje. Tedy: m+2-x. Je však nutno mít na paměti, že kalenda je první den v měsíci a dny před kalendou jsou tedy v měsíci minulém!

Např.:

• XIII calendas novembris: předcházející měsíc (říjen) má 31 dnů, k tomu přičíst 2 a odečíst XIII (13), tj. 31+2-13= 20. dne předcházejícího měsíce. Výsledek je tedy 20. 10.
• XI calendas Octobris: 30+2-11 = 21. 9.

[editovat] Nony

Nony (lat. nonae) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 7. den, v ostatních měsících 5. den.

Výpočet se provádí tak, že od 7 nebo 5 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před nonou (x).

Např.:

• VI nonas octobris: 7 (v říjnu je nona 7. dne) + 1 - 6 (VI) = 2. 10.
• II nonas Septembris: 5+1-2 = 4. 9.

[editovat] Idy

Idy (lat. idus) označují v březnu, květnu, červenci a říjnu 15. den, v ostatních měsících 13. den.

Výpočet se provádí obdobně jako i non - tedy tak, že od 15 nebo 13 (dle toho, který den je v daném měsíci nona) se přičte 1 a pak odečte číslo před idou (x).

Např.:

• III idus martii: 15+1-3 = 13. 3.
• VIII idus decembris: 13+1-8 = 6. 12.

[editovat] Podívejte se na

• římský kalendář
• chronologie

[editovat] Bibliografie

• HLAVÁČEK, Ivan - KAŠPAR, Jaroslav - NOVÝ, Rostislav. Vademecum pomocných věd historických. 2. vyd. Jinočany: H&H, 1994. ISBN 80-85467-47-X. s. 99-118