Kaliningrad

Kaliningrad Калининград
Tramvaj projíždí královeckou Braniborskou branou.
znak vlajka
poloha
souřadnice:	54° 43′ 0" s. š., 20° 30′ 0" v. d.
nadmořská výška:	~5 m n. m.
stát:	Rusko
federální okruh:	Severozápadní
oblast:	Kaliningradská
administrativní dělení:	5 rajónů
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	215,7 km²
počet obyvatel:	422 300 (2007)
hustota zalidnění:	1963 obyv. / km²
etnické složení:	Rusové (80 %), Bělorusové, Ukrajinci, Litevci
náboženské složení:	ateismus, Pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Alexander Jaroščuk
oficiální web:	http://www.klgd.ru/ru/
telefonní předvolba:	+7 4012
PSČ:	236010

Kaliningrad (rusky Калининград, původně německy Königsberg, česky Královec, polsky Królewiec, latinsky Regiomontium, litevsky Karaliaučius) je hlavní město Kaliningradské oblasti, exklávy Ruské federace. Leží při ústí řeky Pregola do Baltského moře. V roce 2007 mělo 422 300 obyvatel. Bývalo metropolí Východního Pruska.

[editovat] Historie

Osada Pregnora na místě pozdějšího města byla založena již kolem roku 300 př. n. l., ta ale byla zničena při dobývání Pruska křižáky. Ti město založili v roce 1255 na počest českého krále Přemysla Otakara II., který se postavil do čela křižáckých vojsk během jedné z jejich výprav proti pohanským Prusům. Křižáci zde postavili hrad, který v roce 1256 pojmenovali Královská hora v Sambii (castrum de Coningsberg in Sambia), latinsky Mons Regius (později Regiomontium).

Kolem roku 1290 získalo město městská práva. Rozvíjelo se jako přístav a člen Hanzy. Kolem roku 1300 vznikla na jižním břehu řeky Pregola osada Löbenicht a roku 1327 na ostrově Pergole osada Kneiphof. (všechny tři části spojeny v roce 1724). Roku 1312 se hrad stal sídlem velmistra řádů německých rytířů, nedlouho poté začala stavba katedrály, zasvěcené sv. Vojtěchovi. V roce 1345 město postihl ničivý požár.

Roku 1701 město připadlo Prusku a téhož roku zde byl Fridrich I. korunován pruským králem. V 18. století byla k městu připojena další předměstí. Za sedmileté války připadlo město nakrátko Rusku. Roku 1871 se město stalo součástí Německého císařství.

Kalingradská katedrála pochází patrně z první poloviny 14. století. Mj. je v ní pohřben německý filosof Immanuel Kant.

Za druhé světové války bylo město jako důležitý přístav nacistického Německa těžce bombardováno. Část obyvatel město opustila ještě před příchodem Rudé armády, která město dobyla 9. dubna 1945 po čtyřdenní bitvě. Po příchodu bylo z města vyhnáno zbylých 200 000 Němců. Ve městě zůstalo asi 20 000 obyvatel (z 316 000 před válkou). Po Postupimské konferenci město připadlo spolu se severní částí Východního Pruska Sovětskému svazu. V roce 1946 bylo přejmenováno na Kaliningrad podle sovětského politika Michaila Ivanoviče Kalinina.

Coby nejzápadnější výspa Sovětského svazu nabyla Kaliningradská oblast velkého významu v průběhu Studené války. Kaliningrad se stal v 50. letech 20. století sídlem sovětské Baltské flotily. Z důvodu jeho strategického významu byl Kaliningrad uzavřen pro cizince.

Po rozpadu Sovětského svazu se stalo město s Kaliningradskou oblastní exklávou Ruska. Po dlouhých diskuzích zatím nebylo přejmenováno (jako například Leningrad); navrácení původního názvu Königsberg zde má množství příznivců, avšak mýtus znovuzaložení města po válce, spjatý se současným názvem, je především mezi starší generací velmi silný.

[editovat] Turistické zajímavosti

• Kalingradská katedrála
• Sackheimská brána, Královská brána a Brandenburská brána
• Dům Sovětů
• Kalinigradská Zoo
• náměstí Vítězství (centrum mesta)
• Kantova Univerzita (dříve: „Königsberg Albertina Universität“)
• staré hradby

[editovat] Významné osobnosti, které žily ve městě

Immanuel Kant

E. T. A. Hoffmann

• Hannah Arendtová (1906-1975), politoložka
• Erich von Drygalski (1865-1949), cestovatel
• Christian Goldbach (1690-1764), matematik
• Gotthilf Heinrich Ludwig Hagen (1797-1884), fyzik
• David Hilbert (1862-1943, Wehlau), matematik
• Ernst Theodor Amadeus Hoffmann (1776-1822), spisovatel
• Immanuel Kant (1724-1804), filozof
• Werner Kempf (nar. 1886), německý generál
• Gustav Robert Kirchhoff (1824-1887), fyzik
• Käthe Kollwitzová (1867-1945), malířka a sochařka
• Karl Rudolf König (1832-1901), fyzik
• Fanny Lewaldová (1811-1889), feministka a spisovatelka
• Martynas Mažvydas (asi 1510 - asi 1563), autor první tištěné litevské knihy
• Agnes Miegelová (1879-1964), spisovatelka
• Pavel Pabst (1854-1897), klavírista a skladatel
• Friedrich Adolf Paneth (1887-1958), chemik
• Ljudmila Putinová (manželka Vladimira Putina)
• Lea Rabinová (1928-2000), spisovatelka a manželka Jicchaka Rabina
• Eugen Sandow (1867-1925), jeden z prvních profesionálních kulturistů
• Arnold Sommerfeld (1868-1951), fyzik
• Otto Wallach (1847-1931), chemik
• Heinrich August Winkler (nar. 1938), historik

• také několik sovětských kosmonautů
  • Alexej Leonov (nar. 1934), jako první uskutečnil vesmírnou procházku
  • Viktor Pacajev (1933-1971)
  • Jurij Romaněnko (nar. 1944)

[editovat] Související články

• Problém sedmi mostů města Královce

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kaliningrad

• Oficiální stránky města
• Kaliningradská katedrála
• Historie oblasti od 1815 do 1945 (německy)
• Fotografie z oblasti vybrané J. Lemmenom
• Fotogalerie Kaliningradu

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)