Kalliopé

Socha Kalliopé v chrudimském Městském parku.

Kalliopé - (latinsky Calliope) byla v řecké mytologii dcerou nejvyššího boha Dia a bohyně paměti Mnémosyné. Je Múzou epického básnictví.

Bylo jich devět, takto k nim přináležela jednotlivá umění:

• Kalliopé - epické básnictví; mívala voskové tabulky a rydlo
• Euterpé - hudba; zobrazována jako dívka s flétnou
• Erató - milostná poezie; zobrazována s lyrou v levé ruce a s Erótem
• Thaleia - veselé básnictví a komedie; mívala divadelní škrabošku a pastýřskou hůl
• Melpomené - tragédie; mívala tragickou masku a hlavu zdobenou břečťanem
• Terpsichoré - tanec; mívala lyru
• Kleió - dějepisectví; mívala svitek rukopisu
• Úrania - astronomie; mívala globus
• Polyhymnia - hymnický a sborový zpěv; neměla žádné symboly, bývala zobrazována zahalená a zamyšlená

V nejstarších textech jsou uváděny ještě tři zcela odlišné Múzy jménem Meleté - „Pečlivost“, Mnémé - „Paměť“ a Aoidé - „Zpěv“.

Všechny byly krásné jako bohyně, ušlechtilé, vystupovaly většinou ve sboru. Žily s bohy na Olympu, milovaly tanec a zpěv, který obveseloval bohy i Múzy samotné. Z bohů nejbližší jim byl Apollón, ale ochraňovali je všichni, s výjimkou boha války Area, ten se k nim choval velice nerudně.

Kalliopé měla syna Orfea, jehož otcem byl thrácký král Oiagros (nebo bůh Apollón), další Apollónův syn byl Ialemos, pěvec truchlivých písní, zemřel mlád. Jeho bratr Linos byl slavný pěvec, který neměl konkurenci. Také prý byl učitelem hudby, a to samotného Hérakla, který ho právě kvůli vyučování hře na lyru zabil kvůli častému vytýkání chyb. Jinde se ale tvrdí, že ho zabil sám bůh Apollón, kterého syn v hudbě a zpěvu předčil. Dále se uvádí, že Kalliopé byla i matkou Sirén, jsou však uváděny i jiné Múzy.

[editovat] Odraz v umění

• Jedna z nejlepších soch Kalliopé je ve Vatikánském muzeu (římská kopie z 3.-2. stol.- př. n. l.)
• četné další sochy jsou v Národním muzeu v Neapoli, v pařížském Louvru a v mnichovské Glyptothéce.

[editovat] Literatura

• Slovník antické kultury, nakl. Svoboda, Praha, 1974
• Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
• Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
• Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
• Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky