Kamčatský kraj

Камчатский край Kamčatskij kraj
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Petropavlovsk-Kamčatskij
Rozloha:	472 300 km²
Časové pásmo:	+12
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	358 000 (2002)
Hustota zalidnění:	0,8 ob. / km²
Jazyk:	ruština
Národnostní složení:	Rusové (80 %), Ukrajinci, Korjaci, Evenkové, Tataři a další
Náboženství:	Pravoslaví, tradiční animistická náboženství
správa regionu
Nadřazený celek:	Ruská federace
Druh celku:	kraj
Podřízené celky:	11 rajónů, 3 městské okruhy
gubernátor	Alexej Kuzmickij

Kamčatský kraj (rusky Камчатский край) je federální subjekt Ruské federace, jenž zaujímá především území Kamčatského poloostrova.

Kamčatský kraj vznikl v rámci zjednodušování administrativního dělení Ruska k 1. červenci 2007 sloučením Kamčatské oblasti (333 644 obyv. v roce 2002) a Korjackého autonomního okruhu (25 157), kde Korjaci tvořili 26,7 % obyvatelstva). Nový kraj má tak přibližně 358 800 obyvatel. Sídlem zůstal Petropavlovsk-Kamčatskij, centrum dřívější Kamčatské oblasti.

Petropavlovsk-Kamčatskij

[editovat] Geografie

Většinu kraje tvoří Kamčatský poloostrov. Na severu sousedí s Magadanskou oblastí a Čukotským autonomním okruhem. Páteř tvoří středokamčatské pohoří s aktivní sopečnou činností. Ze 160 sopek je 28 činných. Mnoho teplých jezer, termálních pramenů a gejzírů. Nejvyšší hřbety a vrcholy sopek pokrývají ledovce, při úpatí tundra a lesotundra. Ložiska zlata, uhlí, rtuti aj. Řeky hlavně na východě, největší Kamčatka (délka 760 km). Kraj je o 9 hodin „napřed“ oproti moskevskému času.

[editovat] Hospodářství

Průmysl těžební (uhlí), rybný, loďařský, dřevařský, dřevozpracující, stavebních hmot. V oblasti je Paužetská geotermální elektrárna, což je v Rusku ojedinělé . Chov sobů, kožešinové zvěře, skotu a drůbeže. Pěstují se krmné plodiny, brambory a zelenina. Námořní doprava, přístav Petropavlovsk-Kamčatskij. Důležitým hospodářským odvětvím je rybolov a postupně se rozvíjející turismus.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kamčatský kraj

• (ru) Kamčatská komunita
• (ru) Fotografie Kamčatky

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)