Kamenice nad Lipou

Kamenice nad Lipou
Zámek v Kamenici nad Lipou
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0613 548111
kraj (NUTS 3):	Vysočina (CZ061)
okres (NUTS 4):	Pelhřimov (CZ0613)
obec s rozšířenou působností:	Pelhřimov
pověřená obec:	Kamenice nad Lipou
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	31,53 km²
počet obyvatel:	4 119 (2001)
zeměpisná šířka:	49° 18' 07" s. š.
zeměpisná délka:	15° 4' 39" v. d.
nadmořská výška:	563 m
PSČ:	394 70
zákl. sídelní jednotky:	12
části obce:	8
katastrální území:	2
adresa městského úřadu:	Městský úřad Kamenice nad Lipou nám. Čsl. armády 52 394 70  Kamenice nad Lipou
starosta / starostka:	Ing. Ivan Pfaur
Oficiální web: http://www.kamenicenl.cz E-mail: podatelna@kamenicenl.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kamenice nad Lipou je město v okrese Pelhřimov. Nachází se na Českomoravské vrchovině při řece Kamenici, na trase turisticky atraktivní úzkokolejky Obrataň - Jindřichův Hradec vlastněné a provozované společností Jindřichohradecké místní dráhy. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

[editovat] Historie

• počátek 13. století – předpokládaný vznik města jako osady při hradu
• 1248 zasazení památné lípy
• 1267 první písemné doklady o městě – charakter města poddanského
• 1312–1359 Prvními doloženými majiteli kamenického panství byli příslušníci rodu Benešovců, z nich vynikl Dobeš z Bechyně, věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., který postavil na kopci Bradle kapli sv.Máří Magdaleny a zřídil při ní poustevnu
• 1372–1389 Majitelem poslední člen rodu Benešovců, Zbyněk, který byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného
• 1397 Na Kamenicku začal působit Jan Sezima z Ústí, který na přímluvu své manželky Anny z Mochova, ctitelky Kalicha, poskytl útulek na svém Kozím Hrádku Mistru Janu Husovi
• po skončení husitských válek král Zikmund zapsal kamenické panství Janu mladšímu z Ústí
• 1452?–1466 Ve vlastnictví Jindřicha, nejvyššího hofmistra království Českého (od r. 1458) – kameničtí občané získali práva, v jejichž celku jsou pravděpodobně obsažena také starší práva táborská (1462). Kamenici nad Lipou získal Jindřich pravděpodobně jako dědictví po svém příbuzném Janovi z Ústí na Kamenici - jejich příbuzenský vztah je nejasný. Jindřich sám hovoří o Janu Ústském jako o svém strýci (tento výraz ovšem nelze chápat v dnešním slova smyslu).
• 1476–1497 Vláda Jana ze Šelmberka, nejvyššího kancléře Českého království – kameničtí občané získali řadu výsad a práv
• 1497 Kamenice prodána Leskovcům, kteří zde pobývali až do roku 1545
• 1545 Po dědických sporech se pak stali pány města na 76 let Malovcové
• 1580–1583 Největší přestavba zámku
• období stavovského povstání Díky sňatku s Annou Magalenou Malovcovou se stal majitelem panství Zikmund Matěj Vencelík z Vrchovišť, hejtman Bechyňského kraje, který se zúčastnil stavovského povstání proti Ferdinandovi II.
• 1622 Zikmundovi Matějovi Vencelíkovi byl veškerý majetek zabaven
• 1623 Panství koupil Jindřich Paradies z Escheide, původem Španěl. Sedmdesátiletá vláda Paradiesů byla vládou utlačovatelů, Kameničtí přišli téměř o všechny výsady a práva získaná od dřívějších majitelů a tím i o hlavní zdroje příjmů (např.vaření piva). Poslední z Paradiesů Martin de La Saga byl ze všech Paradiesů nejhorší. Tento poslední Paradies dosáhl dokonce vymazání těchto výsad ze zemských desek. Své spory s podannými vyřešil prodejem Kamenice Hartigům
• 1695 Kamenickým se ve sporu s Esaiášem z Hartigů dostalo odpuštění císařským patentem zvaným Pardon, kterým císař kamenickým odpouští a vrací jim práva
• 1720–1736 Na vrchu Melíšku se kopala stříbrná ruda
• 1740 Panství se ujala hraběnka Marie Terezie z Golčů, rozená Hartigová
• 1758 Marie Terezie z Golčů nechala malovat obraz pro hlavní oltář v kostele Všech Svatých
• 1759 Provedla se větší oprava zámku na jeho jižní straně, byla zřízena kašna před pivovarem, na Melíšku postavena křížová cesta
• 1765 Na náměstí postavena socha sv. Václava
• Po pánech Vratislavu z Mitrovic a Ubellim koupil zámek jeho správce Jan Nádherný, zakladatel železodílen-hamrů. Za něho byla stavěna nová radnice
• 1805 Jan Nádherný prodal Kamenici hraběti Františku Sickingenovi
• 1806 František Sickingen prodal Kamenici hraběti Janu Rilkemu, který ji držel do roku 1811
• 1821 Panství koupil hrabě Rey. Postavil novou školu a vysázel břízy podél silnice směrem k Bradlu
• 1831 Posledními majiteli Kamenice byla rodina vídeňského bankéře Jindřicha Geymülla
• 1835 Jindřich Geymüll ji předal svému synovi Jakubu Rudolfovi. Nová vrchnost dala přestavět zámek a o město se velmi dobře starala
• 1839 V jednom z křídel zámku byla zřízena dílna na kramplování vlny, kde bylo zaměstnáno 200–230 dělníků
• 1842 Dílna na kramplování vlny zanikla
• 1875 Ve Včelničce založena sklárna Antonínem Rücklem z Ostrova nad Ohří
• 1906 Do provozu dána úzkokolejná trať vedoucí z Obrataně přes Kamenici nad Lipou do Jindřichova Hradce, která měla zajistit rozvoj kraje a spojení města se světem. Stala se ale spíš technickou raritou, než tratí vyhovující potřebám dneška
• 1923 Panství se ujal Richard Geymüller a spravoval ho až do roku 1945, kdy mu byl majetek vyvlastněn
• 1946 Konfiskací kamenického zámku došlo ke zřízení dětské ozdravovny
• 1960 Zrušení okresu Kamenice nad Lipou

[editovat] Památky

• Dominantou města je renesanční zámek přestavěný roku 1583 z původního hradu^[1]. Je to jedno až dvoupatrová budova, jejíž nádvoří je v přízemí lemováno otevřenými arkádami. Kolem zámku se nachází anglický park se starou lípou, podle které město dostalo svůj název. Zámek je od konce roku 1998 ve správě Uměleckoprůmyslového musea v Praze a od července 2004 je přístupný veřejnosti^[2]. Od roku 2006 se na zámku koná v době letních prázdnin týdenní festival hraček z přírodního materiálu Hračkobraní.
• Na vrchu Bradlo při jižním okraji města je lesní hřbitov s kaplí sv. Máří Magdaleny zbudovanou roku 1348. Cesta k ní je lemována kamennou křížovou cestou z roku 1765.
• Turistickou atrakcí je úzkokolejná železniční trať Jindřichův Hradec – Kamenice nad Lipou – Obrataň s letním provozem parního vlaku.

[editovat] Fotogalerie

Průčelí zámku

Stará lípa v zámeckém parku

Parní vlak na kamenickém nádraží

[editovat] Zdroje

[editovat] Literatura

• Kolektiv autorů –Toulavá kamera 4, vydáno Freytag - berndt a Česká televize v roce 2007

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.kamenicenl.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=6257&rd=0&id_ktg=6722
2. ↑ http://www.upm.cz/index.php?language=cz&page=174&id=5

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální web města
• Hračkobraní
• Uměleckoprůmyslové museum
• Zámek, foto, vlastníci panství
• Historické a černobílé pohlednice
• Fotogalerie města a okolí
• Neoficiální stránky