Kamil Henner

Kamil Henner (* 30. března 1895, Praha - † 27. srpna 1967, Praha) byl český lékař, zakladatel moderní neurologie v českých zemích, tedy v bývalém Československu.

[editovat] Život

Kamil Henner se narodil 30. března roku 1895 v Praze do právnické rodiny. Jeho otec byl profesorem církevního práva, a Kamilovi byla také původně předurčena také právnická dráha. Mimochodem i jeho předci byly právníky po několik generací. Po maturitě se však mladý Henner rozhodl, po vzoru svých spolužáků, že začne se studiem medicíny. Studoval na známém klasickém gymnáziu v Křemencově ulici, kde patřilo k jeho spolužákům mnoho známých lékařů: pozdější psychiatr Vondráček, pozdější bakteriolog Feierabend a pozdější stomatolog Neuwirth.

Jeho studium probíhalo výtečně, měl výbornou ze všech zkoušek, takže měl takzvaný „promoci sub auspicis“ s přednáškou, hudbou a s dárkem od prezidenta, od kterého získal zlaté hodinky. Musel na ni však čekat dlouho, až do roku 1921.

Od počátku měl Kamil Henner největší zájem o neurologii, ve které však nebyly v té době poměry jednoduché. Neurologie vznikla v Evropě tehdy buď z interny, to ve většině zemí, nebo z psychiatrie, a to pouze v německy mluvících oblastí. Kamil Henner nastoupil na I. interní kliniku profesora Ladislava Syllaby, na níž vydržel až do roku 1931. Henner se zde začal zabývat neurologií, jako například poznáváním a léčením nádorů a zánětů mozku. Vytvořil podrobný chorobopis a brzy měl velké diagnostické i lékařské úspěchy. Stal se docentem, krátce na to i profesorem neurologie a začal mít mnoho žáků.

V roce 1937, kdy odešel profesor Haškovec do důchodu, převzal po něm Kamil Henner kliniku, která šla od té doby chodit od úspěchu k úspěchu. Zvláště po 2. světové válce v roce 1945 dostal Henner a jeho žáci obrovskou neurologickou část německé neurologicko-psychiatrické kliniky (jako českou neurologickou kliniku). V té době se ocitla československá neurologie na příkrém vzestupu. Všude po Československu vznikala po jejím vzoru v nemocnicích samostatná neurologická oddělení, na lékařských fakultách neurologické klinky. V tomto oboru u nás také došlo ke značnému pokroku. O to se zasloužil především sám Henner, později i jeho žáci, kterých měl mnoho.

Hennerovo dílo je obrovské: čítá na pět set oroginálních vědeckých prací, z toho řadu monografií. Jeho největší přínos je v oblasti epilepsií, kde značně přispěl i k léčbě a k vypracování životosprávy, dále i v oblasti roztroušené sklerózy mozkomíšní (dost časté onemocnění bílé hmoty mozkové) a v mnohých jiných. Ke konci života vydal také rozsáhlou učebnici neurologie.

Kamil Henner zemřel 26. srpna 1967 na krvácení z aorty a v tento den konají jeho nejstarší žáci pouť na vyšehradský hřbitov, kde kladou květiny na rodinnou hrobku rodiny Hennerovy.

[editovat] Odkazy

[editovat] Zdroje a externí odkazy

• Hlavní zdroj

[editovat] Související články

• Neurologie
• Karlova univerzita v Praze