Kaniv

Kaniv Канів
znak
poloha
souřadnice:	49° 45′ 0" s. š., 31° 28′ 0" v. d.
nadmořská výška:	101 m n. m.
Stát:	Ukrajina
Oblast:	Čerkaská
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	17,42 km²
počet obyvatel:	26 108 (2006)
hustota zalidnění:	4229 obyv. / km²
etnické složení:	Ukrajinci (přes 90 %), Rusové
náboženské složení:	Pravoslavné křesťanství
správa města
starosta:	Vasyl Kolomijec
oficiální web:	http://www.kaniv.net
telefonní předvolba:	+380-4736
PSČ:	19000–19009

Kaniv (ukrajinsky Канів) či Kaněv (rusky Канев; polsky Kaniów) je město v Čerkaské oblasti na střední Ukrajině, přístav na pravém břehu Dněpru, mezi Čerkasy (cca 80 km) a Kyjevem (130 km). Město je centrem Kanivského rajónu a v roce 2006 zde žilo 25 100 obyvatel.

[editovat] Dějiny

O Kaněvě je zmínka již v pateriku Kyjevskopečerské lávry (okolo roku 1078). Jeho poloha na Dněpru z něj učinila zastávku na trase z Novgorodu do Byzance.

Heorhijivskyj (Uspenskyj) sobor, založen r. 1144.

Jan Bogumił Plersch: Odjezd Kateřiny II. z Kaněva

Od 16. století byl Kaniv součástí Kyjevského vojvodství I. Rzeczpospolité. Roku 1600 přijalo Magdeburské právo. Během kozáckého povstání roku 1648 dobyl město načas Bohdan Chmelnický, při bouři „hajdamáků“ v roce 1768 pak Maksym Zalizňak. Roku 1775 se městečko stalo majetkem posledního polského krále Stanislava A. Poniatowského, který se zde roku 1787 setkal s ruskou carevnou Kateřinou II. Velikou. Jejímu impériu již o 6 let později – po druhém dělení Polska – patřila většina Ukrajiny.

Koncem 19. století mělo město 8855 obyvatel, z toho dvě třetiny tvořili Ukrajinci, třetinu Židé, několik procent pak Rusové a další.

Během osvobozovacích bojů 2. světové války probíhala v okolí města tzv. Korsuň-ševčenkovská operace. Roku 1972 bylo naplněno jezero mohutné Kaněvské přehrady (o rozloze 675 km²), jejíž hráz stojí poblíž města.

[editovat] Současnost

Kaniv je poklidné rajónní město s říčním přístavem a potravinářským, především mlékárenským průmyslem. Železnice sem nebyla nikdy zavedena, je však provozována lodní doprava na Kaněvské přehradě a s okolím existuje časté autobusové spojení. Je zde muzeum Tarase Ševčenka a lidového umění.

[editovat] Osobnosti

Na kopci nad městem je pohřben nejznámější ukrajinský básník – Taras Ševčenko (1814–1861). V roce 1978 se poblíž jeho hrobu upálil Oleksa Hirnyk na protest proti rusifikaci Ukrajiny; roku 2007 mu bylo in memoriam uděleno vyznamenání „Hrdina Ukrajiny“.