Kapesní bitevní loď

Admiral Scheer

Kapesní bitevní loď (resp. pancéřová loď, něm. Panzerschiff, případně třída Deutschland) byla unikátní třída a konstrukce válečných lodí vyvinutá v Německu. Kapesní bitevní loď byl původně posměšný název ražený Brity, kteří s oblibou srovnávali lodě třídy Deutschland se svými bitevními loděmi, název se pak v české populárně naučné literatuře (a koneckonců i dalších) vžil a ztratil svůj pejorativní nádech.

Kapesní bitevní loď představovala výsledek německé snahy postavit válečné lodě silnější než běžné křižníky navzdory omezením daným Versailleskou smlouvou, dle kterých nesmělo stavět lodě o výtlaku větším než 10 000 tun. Nutno podotknout, že tyto lodě smlouvu i tak porušovaly, protože jejich skutečný výtlak byl 10 600-12 100 tun.

Stavba těchto lodí probíhala v první polovině 30. let 20. století, celkem byly spuštěny tři lodě:

• Deutschland (později přejmenovaný na Lützow)
• Admiral Scheer
• Admiral Graf Spee

Lodě této třídy - konstruované podle filosofie „silnější než rychlejší, rychlejší než silnější“ - překonávaly pancéřováním i palebnou silou všechny tehdejší těžké křižníky, některé z nich pak předstihly i v rychlosti. Bitevním lodím a bitevním křižníkům se sice nevyrovnaly, mohly jim ale bez větších potíží uniknout. V době jejich vzniku disponoval předpokládaný protivník (Royal Navy) pouze třemi jednotkami, které měly nejenom větší palebnou sílu, ale i větší rychlost a setkání s nimi by proto pro kapesní bitevní loď pravděpodobně bylo fatální. Byly to bitevní křížníky HMS Hood, HMS Renown a HMS Repulse.

Kapesní bitení lodě však byly pomalejší než moderní lehké křižníky, které ale překonávaly svou palebnou silou a pancéřováním. Konkrétně lze poukázat na v mnoha ohledech poučnou bitvu u ústí řeky La Plata, kde se střetla britská flotila tvořená jedním těžkým (HMS Exeter) a dvěma lehkými (HMS Ajax a HMS Achilles) křižníky s kapesní bitevní lodí Admiral Graf Spee. Ukázalo se, že ani tyto tři lodě dohromady nejsou nepříteli odpovídajícím protivníkem, ovšem vyšší rychlost britských lehkých křižníků jim umožňovala posléze nepřítele sledovat a navádět k němu další, těžší jednotky.

Jelikož kapesní bitevní lodě relativně rychle zastaraly a ztratily některé své výhody (díky rychlému vývoji v oblasti pohonu už v roce 1939 existovaly bitevní křižníky rychlejší než ony samy, což zpochybnilo celou koncepci, s níž byly vyvinuty, neboť ta počítala s tím, že budou schopny ujet všemu silnějšímu), byly v roce 1940 překlasifikovány na těžké křižníky (v této třídě však stále představovaly vysoký nadstandard).

[editovat] Literatura

• Breyer, Siegfried, and Gerhard Koop. Edward Force, trans. The German Navy at War 1939–1945: Volume 1—The Battleships. West Chester, Penn.: Schiffer, 1989. ISBN 0-88740-220-8.
• Ireland, Bernard, and Tony Gibbons (illustrator). Jane's Battleships of the 20th Century, pp. 42–43. New York: HarperCollins, 1996. ISBN 0-00-470997-7.
• Pope, Dudley. Graf Spee: The Life and Death of a Raider. Philadelphia: J.B. Lippincott Co., 1956.

[editovat] Externí zdroje

• Admiral Graf Spee i s několika obecnými údaji