Kaple Povýšení svatého Kříže (Třebíč)

Kostelíček před opravou v roce 2007

Kaple Povýšení svatého Kříže (zvaná též jednoduše Kostelíček) je kaplička na třebíčské Strážné hoře (500 m n. m.). Zbudována byla roku 1644–1645 třebíčským stavitelem Janem Fulíkem v místě, kde původně stávala hláska předsunutého městského opevnění.

[editovat] Vzhled

Kaple má půdorys kříže a obloukový portál. Orientována je k východu. Její rozměry jsou 6,65 m délky, 4,3 m a 3,05 m na šířku. Na výšku – až po hrot kříže – měří 17 m. Ve skále pod kaplí je malá krypta ve tvaru kříže.^[1]

Ještě nedávno byla nad vchodem patrná písmena J.F. a zednická lžíce. Dnes je vidět kříž nad korpusem, pod ním lebka se zkříženými hnáty, úhelnice a letopočet 1644. Fulíkovo dílo je o to cennější, že jeho tvůrce neměl větší teoretické vzdělání, a přesto o více než půl století předstihl rozmach barokní architektury na Moravě.

[editovat] Historie

Stavitel kaple Jan Fulík byl zednickým mistrem. Vlastnil dům na Stařečce. Jeho manželka byla podle farních matrik častou kmotrou křtěných třebíčských dětí.^[2] V kryptě byl pochován sám stavitel Fulík († 1672) vedle svého syna, který zemřel ještě jako dítě. Zvony ve vížce (větší sv. Jana Evangelistu a menší sv. Máří Magdalenu) posvětil roku 1677 za generální vizitace světící biskup Jan Josef Breuner. Roku 1793 byla kaple v souladu s nařízením císaře Josefa II. odsvěcena a prodána. Soukromý majitel ji však o čtyři roky nechal znovu vysvětil; novým patronem kaple se stal sv. Jan Nepomucký. Původní patrocinium – Povýšení svatého Kříže – pak připomínal jen obraz od Josefa Kozlanského, někdejšího profesora třebíčského gymnázia.^[1]

Za první světové války byly oba zvony rekvírovány. Po druhé světové válce byl kostelíček soustavně poškozován vandaly. Nejhůře byla kaple poničena v roce 1962, kdy vandalové znesvětili i kryptu. Podobně vandalové opakovaně ničili i trojici blízkých křížů představujících třebíčskou kalvárii.^[1]

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c} JOURA, Jiří. Procházky starou Třebíčí podruhé. 1. vyd. Třebíč : Amaprint Kerndl, 2006. 202 s. ISBN 80-239-7412-2. Str. 159–164
2. ↑ FIŠER, Rudolf; NOVÁČKOVÁ, Eva; UHLÍŘ, Jiří. Třebíč. Dějiny města I.. 1. vyd. Brno : Blok, 1978. 208 s. Str. 116

Související články obsahuje Portál Třebíč