Kapradiny
Kapradiny (Polypodiophyta) jsou oddělení výtrusných cévnatých rostlin, čili kapraďorostů (Pteridophyta), jehož zástupci jsou hojně rozšířeny po celé Zemi. Současné druhy jsou z velké většiny byliny, ale v některých tropických oblastech rostou i stromovité druhy. Vymřelé stromovité kapradiny se hojně vyskytovaly v permokarbonských lesích. Kapradiny druhotně netloustnou (tzn. nezvětšují tloušťku stonku nebo kořenu činností laterálního meristému kambia, případně felogénu). Oddělení kapradiny obsahuje jedinou třídu Polypodiopsida.
[editovat] Ophioglossidae
- Řád jazykotvaré neboli hadilkotvaré (Ophioglossales)
- Čeleď jazykovité neboli hadilkovité (Ophioglossaceae)
Zástupci mají nadzemní orgán, který je rozdělen na část asimilační (nejčastěji jeden list) a část, na které je výtrusnicový klas (ten je původem redukovaná čepel). Sporangia těchto rostlin nemají sporangia s otvíracím systémem. Rod hadí jazyk neboli hadilka (Ophioglossum) má největší množství chromozomů ze všech zástupců živé říše
Zástupci:
Řád Marattiales jsou velmi mohutné pantropické kapradiny vlhkých tropických lesů. Výtrusnice jsou vždy jen na spodu listů a mají tendenci k vytváření synangií. Typ synangií se liší u každého druhu. Přestože byly fosilní druhy stromovité, nebylo u nich druhotné tloustnutí (jednotlivé cévní svazky byly obklopeny velkou sklerenchymatickou pochvou)
Zástupci:
Podtřída Polypodiidae čili leptosporangiátní kapradiny mají megafyly, střední válec typu diktyostélé (jednotlivé cévní svazky xylému jsou obtočeny floémem). Postrádají druhotné tloustnutí. Sporangia jsou uložena ve výtrusnicových kupkách (=sory), které jsou kryty různými způsoby. Na sorech jsou 2 typy buněk. Buňky tlustostěnné tvoří tzv. prstenec (=annulus), jednotlivé buňky časem vysychají a zmenšují se a nemají živý obsah. A další buňky tvoří obústí (=stomium), což je místo, kde pak výtrusnice puká a tedy i místo, kterým vypadnou jednotlivé výtrusy. Typickým znakem pro Polypodiidae jsou pleviny – šupiny na řapících, kterých je v závislosti na druhu různý počet. Tato podtřída obsahuje kolem 9000 druhů.
Podezřeňovité jsou byliny až drobné stromky. Část listu má asimilační funkci a hnědá část, kde je redukovaná čepel, nese výtrusnice. Mezi podezřeňovité patří podezřeň královská (Osmunda regalis), která je kyselomilná a vyskytuje se v západní a jižní Evropě.
Blánatcovité jsou drobné a jemné byliny. Jejich listy připomínají fyloidy mechů. Zajímavé je, že jejich čepel je jednovrstevná a neobsahuje žádné průduchy. Zvláštní je uspořádání sporangií – jsou na sloupku, který je vlastně pokračováním listové žilky. Jejich gametofyt má kolmé přepážky, které jsou nitkovitého typu. Mezi jednotlivé zástupce patří blánatec kentský (Hymenophyllum tunbrigense) a vláskatec tajemný (Trichomanes speciosum).
Cyathales jsou starobylé stromovité kapradiny, které se na Zemi vyskytují již od jury. Jejich stonek druhotně netloustne, ale je poměrně dost zpevněn sklerenchymatickými pochvami a také zbytky řapíků. Listy jsou ve vějíři, který může dosahovat délky šesti metrů. Vyskytují se hlavně v horských tropech na jižní polokouli. Řád Cyathales se dělí na dvě čeledi. První z nich je Cyatheaceae. Do této čeledi patří vysocí jedinci. Sori jsou na žilkách. Kmen zástupců čeledi Cyatheaceae je pokryt trojúhelníkovitými plevinami. Do druhé čeledi Dicksoniaceae se řadí stromy vysoké do 6 metrů. Sori jsou uložené na spodním okraji čepele listů a jsou uzavřené dvouchlopňovou ostěrou. Kmen mají pokryty vlasovými trichomy.
Polypodiales jsou dominantní skupinou kapradin již od třetihor. Svým vzhledem to jsou oddenkové byliny s řapíky často pokrytými plevinami a stonek mívají celkem zkrácený. Jsou to izosporické kapradiny. Sporangia jsou uložena v sorech, které mají různé typy ochrany, což je důležitým rozřazovacím znakem rozřazení do čeledí. Dalším faktorem přiřazení do dané čeledě je anatomie řapíku a vřetene čepele. Rozřazení do čeledí:
-
- čeleď křídelnicovité (Pteridaceae) – liniové cenosory jsou kryty podvinutým okrajem listů a cévní svazek při průřezu řapíkem má tvar písmene U.Zajímavostí zástupce této čeledi je, že Acrostichum aureum je kapradina rostoucí v mangróvech, což jsou subsalinní porosty podél mořského pobřeží.
-
- čeleď netíkovité (Adiantaceae) – řapík na průřezu má dva cévní svazky, ale ve vřetenu čepele se spojují v jeden Xylémcévní svazek. Sori jsou bez ostěr, ale jsou kryty podvinutými laloky listů – okraje listů jsou vroubkované a pod každým vroubkem se nachází jednotlivé výtrusnicové kupky. Většina zástupců roste jen v tropech. Zástupcem lemujícím studánky je Adiantum capillus-veneris.
-
- čeleď hasivkovité (Dennstaedticeae) – Řapík má ve spodní části mnoho cévních svazků, které se nahoře spojují do tvaru písmene U. sori jsou kryty dvoulaločnou ostěrou. Do této čeledi patří naše největší kapradina hasivka orličí (Pteridium aquilinum), která je acidofilní a pyrofilií.
-
- čeleď kapradiníkovité (Thelypteridaceae) – řapík má 2 páskovité cévní svazky. Kupky se vyskytují na okraji na hřbetě koncových žilek. Kapradiníkovité mají poměrně malé ostěry, které jsou navíc opadavé. V ČR velmi čatým zástupcem je bukovinec osladičovitý Phegopteris connectilis. Další druhy jsou pérnatec horský (Lastrea limbosperma) a kapradiník bažinný (Thelypteris palustris).
-
- čeleď kapraďovité (Dryopteridaceae) – jsou to kosmopolitní kapradiny, které mají řapík obsahující větší počet do půlkruhu uspořádaných cévních svazků. Výtrusnicové kupky jsou na ploše listu spíše daleko od okraje listů a jejich uspořádání nesouvisí s žilnatinou a většinou jsou kryty ostěrou. Rod kapradina (Polystichum) obsahuje rostliny, které umí přezimovat. Tento rod je také schopen vegetativního rozmnožování (vytváří vegetativní pupeny na okraji listů, které časem odpadnou a dají tak za vznik nové rostliny). Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) roste jen na kyselém podkladu, zatímco bukovník vápancový (Gymnocarpium robertianum) roste na podkladu vápenatém. Rod kapraď (Dryopteris) se vyskytuje v mírném pásu a na horách v tropech. Zástupci jsou kapraď samec (Dryopteris filix-mas) a kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana s. str.).
-
- čeleď papratkovité (Woodsiaceae, syn.: Athyriaceae) – jsou skoro kosmopolitní rostliny. Řapík obsahuje dva centrální svazky, které se ve vřeteni čepele spojují v jeden jediný centrální svazek. Výtrusnicové kupky mají umístěné po straně listu a nebo na hřbetě žilek, kde jsou kryty ostěrou vyrůstající ze žilky. V ČR je běžnější papratka samičí (Athyrium filix-femina), ve vyšších horských polohách roste papratka horská (Athyrium distentifolium). Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) roste často na skalách, kde je stín. Pérovník pštrosí (Matteucia struthiopteris) je dimorfním zástupcem papratkovitých je v ČR poměrně vzácný, místy také pěstovaný pro okrasu a zdomácnělý. Patří sem také kapraď jedlý (Diplazium esculentum), což je tropická jedlá kapradina, někdy řazená i mezi osladičovité (Polypodiaceae) nebo kapraďovité v širším pojetí (Dryopteridaceae s.l.)
-
- čeleď sleziníkovité (Aspleniaceae) – jsou, stejně jako papratkovité, kosmopolitní. Řapík má dva cévní svazky, které se ve vřeteni čepele spojují do tvaru písmene X. Výtrusnicové kupky mají po straně koncových žilek a jsou kryté postranní ostěrou. Jelení jazyk celolistý (Phyllitis scolopendrium) roste na stinných místech, která mají vápencovitý podklad, u nás se moc nevyskytuje, ale na Slovensku je to poměrně častá kapradina. Mezi zástupce této čeledi, který je v ČR téměř vyhynulý, patří kyvor lékařský (Ceterach officinarum). Rod sleziník(Asplenium) je velmi různorodý a řadí se do něj kolem sedmi set druhů. Patří sem jak druhy s dělenou čepelí, tak i mohutné druhy s nedělenou čepelí. Tropické jsou např. Asplenium nidus, které nemá členěnou čepel, a Asplenium daucifolium, které má velmi členěnou čepel. Mezi rody vyskytující se v České Republice patří sleziník routička (Asplenium ruta-muraria), kterému stačí jen málo vápníku, aby mohl růst, a tak roste i na vápenatých zdech. Dále sleziník zelený Asplenium viride mající zelené vřeteno listů , sleziník severní (Asplenium septentrionale) roste na křemičitých podkladech, sleziník červený (Asplenium trichomanes) má červené vřeteno listů, mnohem vzácnější jsou sleziník hadcový (Asplenium cuneifolium), sleziník netíkovitý (Asplenium adiantum-nigrum) a sleziník nepravý (Aspelenium adulterinum).
-
- čeleď žebrovicovité (Blechnaceae) – jsou kapradiny rostoucí převážně v tropech a subtropech jižní polokoule a jen jeden jediný druh roste i v Evropě. Řapík má dva centrální svazky a sori jsou v liniových cenosorech a nejčastěji bývají kryté vychlípeninou střední žilky. U této čeledi se vyskytuje listový dimorfismus. Zástupci jsou žebrovice brazilská (Blechnum brasiliense) a i v ČR rostoucí žebrovice různolistá (Blechnum spicant).
-
- čeleď osladičovité (Polypodiaceae) – jsou nejbohatší čeledí. Většina zástupců je součástí flory tropů a mnozí ze zástupců jsou epifyté. Čepele listů jsou celistvé nebo členěné a jen velmi vzácně složené. Sori nejsou spojeny s žilnatinou a nemají ostěry, a tak nejsou nijak chráněny. Osladič obecný (Polypodium vulgare) mající okrouhlé výtrusnicové kupky roste i v ČR, a to nejčastěji roztroušeně na stinných skalách. U epifytů této čeledi je specifický typ listového dimorfismu – zelené trofosporofyly, které zajišťují jak fotosyntézu, tak i rozmnožování, a naspodu jsou hnědavé listy zadržující rostlině půdu, vodu a organické zbytky, z čehož pak rostlina žije. Epifytem vyskytujícím se i v domácnostech je parožnatka (Platycerium) výtrusnice jsou v plošném cenosomu.
Jsou to heterosporické kapradiny, které mají v megasporangiu jedinou megasporu. Jsou to vodní kapradiny kořenící ve dně.
Jsou to heterosporické kapradiny, které mají v megasporangiu jedinou megasporu. Jsou to vodní rostliny, zpravidla volně plovoucí.
Patří sem čeleď nepukalkovité (Salviniaceae) a azolovité (Azollaceae).
[editovat] Související články
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
