Karavanky

Kravanky Karawanken
pod hřebenem Kochuty
Nejvyšší bod	Hochstuhl (2 236 m)
Délka	{{{délka}}} km
Rozloha	{{{rozloha}}} km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazený celek	Jižní vápencové Alpy
Sousední celky	Savinjské Alpy, Julské Alpy, Gailtalské Alpy, Karnské Alpy
Podřazené celky
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko Slovinsko
Horniny	vápenec
Poznámka
Povodí	Dráva

Hřeben Koschuta - přechod

Hochstuhl - 2236 m.n.m.

Karavanky jsou pohoří, které společně se Savinjskými Alpami tvoří přirozenou 120 km dlouhou hranici mezi Rakouskem a Slovinskem. V minulosti procházelo pohořím mnoho důležitých obchodních cest, dnes zajišťují dopravu mezi oběma zeměmi železniční i dálniční tunely, které spojují rakouský Villach a slovinskou Jesenici. Nejvyšší horou je Stol (Hochstuhl, 2 236 m). Karavanky jsou zároveň nejdelším pohořím Slovinska. Nejrozšířenějším porostem v Karavankách je les, který sahá až do výše 1 700 m. Vrcholové partie hor jsou holé s loukami, některé úseky jsou skalnaté (hlavně centrální část). Napříč celým hřebenem Karavanek vede značený chodník, součást „Slovinske planinarske poti“.

[editovat] Poloha

Plocha Karavanek je 1 300 km². Od jihu je dělí od Julských Alp údolí Sávy Dolinky a od Savinjských Alp jsou to řeky Kokra a Tržaška Bistrica. Nejvýchodnější výběžky Karavanek končí u města Slovenj Gradec. Na západě plynule přecházejí v Karnské Alpy.

[editovat] Rozdělení pohoří

Celé pohoří je pro větší přehlednost rozděleno na tři skupiny - Westkarawanken (Západní Karavanky - Mittagskogel - 2 145 m), Mittelkarawanken (Střední Karavanky - Hochstuhl - 2 236 m) a Ostkarawanken (Východní Karavanky - Koschutnik Turm - 2 136 m)

• oblast Mittagskogel (Kepa) začíná na trojmezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Celá skupina je jen velmi málo navštěvovaná.
• oblast Golice přímo navazuje na předešlou skupinu. Nejvyšším vrcholem je Golica - 1835m.
• oblast Hochstuhl (Stol) tvoří střed Karavanek a zároveň nejvyšší masiv celého pohoří. Tato část hor je díky dobré infrastruktuře často navštěvovaná.
• oblast Koschuta (Košuta či Košuty) je nejmohutnějším hřebenem Karavanek. Je více jak 10 km dlouhý a na jihovýchodě bezprostředně sousedí se Savinjskými Alpami. Také zde je turistika spíše výjimkou. Hory jsou zde málo navštěvované.Nejvyšším vrcholem je Košutnik Turm - 2 136 m.n.m.
• oblast Olševa je již nepříliš skalnatou částí hor. Nejvyšším vrcholem je Olševa - 1 929 m.n.m.
• oblasti Pece a Uršlje gora jsou na východ posledními, poměrně vysokými skalnatými vrcholy. Nejvyšším vrcholem skupiny je Kordževa glava - 2 126 m. Pokračováním Karavanek na východ je masiv Kozjak u Mariboru.

[editovat] Související články

• Slovinské Alpy
• Koschuta

[editovat] Odkazy

• zdroj : Průvodce po Slovinských horách (vydavatelství Mirago)
• zdroj : Alpská pohoří - Karawanken

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Karavanky

Pohoří v Alpách na území Rakouska - Rakouské Alpy

Allgäuské Alpy | Ammergauské Alpy | Berchtesgadenské Alpy | Dachstein | Dientener Berge | Ennstalské Alpy | Gailtalské Alpy | Gutensteinské Alpy | Hochschwab | Hornorakouské předhůří | Chiemgauské Alpy | Kaisergebirge | Karavanky | Karnské Alpy | Karwendel | Kitzbühelské Alpy | Lavanttalské Alpy | Lechquellengebirge | Lechtalské Alpy | Mürzstegerské Alpy | Nízké Taury | Nockberge | Ötztalské Alpy | Rätikon | Rax | Rofan | Salzkammergutberge | Sesvenna | Schneeberg | Silvretta | Steinberge | Stubaiské Alpy | Tennengebirge | Totes Gebirge | Türnitzské Alpy | Tuxské Alpy | Verwall | Vídeňský les | Villgratenské hory | Vysoké Taury | Wetterstein | Ybbstalské Alpy | Zillertalské Alpy |