Karel Kutlvašr

Karel Kutlvašr (27. ledna 1895, Michalovice – 2. září 1961, Praha) byl československý legionář, důstojník a generál, který velel Pražskému povstání.

Karel Kutlvašr se narodil 27. ledna 1895 v Michalovicích u Havlíčkova Brodu jako šesté dítě v rodině Josefa Kutlvašra. V tehdejším Německém Brodě vystudoval obchodní školu. Nejdříve byl zaměstnán u firmy Jenč v Humpolci. Později pracoval jako úředník firmy Vielwart a Dědina, která vyvážela zemědělské stroje do carského Ruska.

V srpnu 1914 se přihlásil do České družiny, zakládající jednotky budoucích Československých legií. Jako rozvědčík se zúčastnil všech významných bitev. Za hrdinství v bojích byl mnohokrát vyznamenán. Po bitvě u Zborova se stal velitelem praporu a pomocníkem velitele pluku plukovníka Švece. Po jeho smrti se stal velitelem 1. pluku. Do vlasti se vrátil roku 1920, kde byl povýšen na plukovníka a ve věku 33 let na generála. Stal se jedním z nejmladších generálů československé armády. V Rusku se seznámil s Jelizavetou Jakovlekovou, se kterou se později oženil.

Za okupace byl členem odbojové organizace Obrana národa. Za Pražského povstání převzal postupně velení nad povstalci a přijal kapitulaci německých jednotek výměnou za jejich volný průjezd Prahou. Po válce působil na vysokých vojenských funkcích v Plzni a Brně. Krátce po Únoru 1948 byl z armády propuštěn a v prosinci 1948 dokonce zatčen. Byl obviněn z velezrady a roku 1949 odsouzen na doživotí. V roce 1960 byl po amnestii prezidenta republiky propuštěn. Z vězení se vrátil ve velmi špatném zdravotním stavu. Chvíli se živil jako hlídač nebo vrátný. Zemřel náhle 2. října 1961.

V roce 1968 zrušil Městský soud v Praze absurdní obvinění z roku 1949. Plně rehabilitován byl Karel Kutlvašr teprve po listopadu 1989. In memoriam byl povýšen na armádního generála a byl mu udělen Řád Milana Rastislava Štefánika.