Karpaty

Karpaty Карпати, Carpaţi Karpaten, Kárpátok
Retezat
Nejvyšší bod	Gerlachovský štít (2 655 m)
Délka	1 500 km
Rozloha	210 000 km²
Střední výška	{{{středvýška}}} m
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajský systém
Sousední jednotky	Alpy, Hercynská pohoří, Epihercynské nížiny, Balkanidy, Trácko-makedonský masív, Panonská pánev, Český masív
Podřazené jednotky	Západní Karpaty, Východní Karpaty, Jižní Karpaty, Transylvánská vysočina, Rumunské Západní Karpaty, Srbské Karpaty
Světadíl	Evropa
Státy	Rakousko Česko Slovensko Polsko Ukrajina Maďarsko Rumunsko Srbsko
Horniny	{{{hornina}}}
Poznámka	{{{poznámka}}}
Povodí	Dunaj, Odra, Visla, Dněstr

Karpaty jsou rozsáhlé pásmové pohoří ve střední a východní Evropě. Zasahují na území Rakouska, Česka, Slovenska, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Rumunska a Srbska. Na severozápadě navazují na Alpy (Weinviertler Hügelland na Wiener Wald, hranicí je Dunaj). Na jihovýchodě, ve východním Srbsku, přecházejí v Balkanidy. Není zde ostrá geologická hranice a geografické prameny se různí: hranice se vede buď po linii Stalać – Sokobanja – Knjaževac (masív Ozren i Devica by už patřil pod Balkán), nebo o něco jižněji údolími řek Nišava a Beli Timok (Ozren i Devica patří pod Karpaty). Údolí řeky Velika Morava (popř. její zdrojnice Južna Morava) odděluje Karpaty od Dinarid.

Svou celkovou rozlohou přibližně 210 000 km² Karpaty předstihují i Alpy. Délka karpatského oblouku činí 1 500 km, šířka se pohybuje mezi 12 a 350 km. Nejvyšší částí Karpat jsou Vysoké Tatry, Gerlachovský štít (2 655 m n. m.) je nejvyšším vrcholem Karpat vůbec. Mimo několika rozlohou malých oblastí vysokohorského charakteru jsou Karpaty spíše nízké a zalesněné hory. Nad pásmem lesa se nachází asi 5% rozlohy pohoří; části trvale nad hranicí sněhu ani ledovce zde nejsou.

[editovat] Jméno

Jména Karpat ve středoevropských jazycích jsou německy Karpaten, česky, polsky a slovensky Karpaty, maďarsky Kárpátok, ukrajinsky Карпати (Karpaty), rumunsky Carpaţi (čti [karpac]) a srbsky Карпатске планине (Karpatske planine). Anglicky Carpathians.

Jméno celého pohoří se připomíná již u Ptolemaia ve 2. stol. n. l. jako Karpates oros „pohoří Karpaty“. Jméno je starobylého, předkeltského (asi tráckého) původu. Spojuje se s praevropským základem karp- „kámen, skála, útes, strž“, který má paralelu v dnešním albánském karpë „skála, kamení“ a v řadě pomístních jmen od severního Španělska a jihovýchodní Francie až po Balkán.

[editovat] Vznik

Karpaty vznikly v průběhu mladších třetihor. První vrásnění Karpat začalo asi před 150 000 000 lety na podkladu z vrstev pískovců a břidlic, místy i žulou, vápenci a dolomity. V té době totiž do oblasti pronikly následky alpínského vrásnění. Finální dotvoření profilu pohoří bylo dokonáno ve čtvrtohorách posunem ledovců v mezidobách dob ledových. V oblasti jižních Karpat lze najít pozůstatky vulkanické činnosti, která rovněž dotvářela vzhled krajiny.

[editovat] Dělení Karpat

Hlavní článek: Dělení Karpat

Dle geomorfologického dělení jsou Karpaty geomorfologickým subsystémem Alpsko-himalájského systému. Tradičně se dělí na tři geomorfologické provincie – Západní, Východní a Jižní Karpaty.

Hranici mezi Západními a Východními Karpatami tvoří Kurovské neboli Tyličské sedlo (polsky Przełęcz Tylicka) ležící ve výšce 683 m n.m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst Bardejov na Slovensku a Nowy Sacz v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpatami leží v rumunském průsmyku Predeal (1 033 m n.m.) na spojnici města Braşov na severu a údolím řeky Prahova na jihu.

Hlavní části Karpat jsou následující:

1. Vnější Západní Karpaty
2. Vnitřní Západní Karpaty
3. Vnější Východní Karpaty
4. Vnitřní Východní Karpaty
5. Jižní Karpaty
6. Rumunské Západní Karpaty
7. Transylvánská vysočina
8. Srbské Karpaty – někdy však nebývají považovány za součást Karpat, ale Rodopského systému

Pohoří po obvodu obklopují Vněkarpatské sníženiny.

[editovat] Karpaty ve státech

Satelitní mapa Karpat

• Rumunsko – 55 % rozlohy Karpat leží v Rumunsku
• Slovensko – 17 %
• Ukrajina – 11 %
• Polsko – 10 %
• Maďarsko – 4 %
• Česko – 3 %
• Rakousko – méně než 1 %

Následuje výběr některých horských pásem, která patří pod Karpaty. Není to úplný seznam, zcela chybí rakouské, polské a srbské Karpaty.

[editovat] České Karpaty

• Bílé Karpaty
• Hostýnské vrchy
• Moravskoslezské Beskydy
• Chřiby
• Podbeskydská pahorkatina
• Jablunkovské mezihoří
• Slezské Beskydy
• Javorníky

[editovat] Slovenské Karpaty

Digitální reliéf pohoří

Slovenské Karpaty (především Tatry) jsou nejvyšší částí Karpat. Gerlachovský štít (2655 m. n. m) je nejvyšším vrcholem vůbec.

• Tatry (Západní Tatry, Vysoké Tatry, Belianské Tatry)
• Nízké Tatry
• Veľká Fatra
• Malá Fatra
• Štiavnické vrchy
• Slanské vrchy
• Čierna hora
• Slovenský kras
• Chočské vrchy
• Slovenský ráj
• Javorie
• Javorníky
• Levočské vrchy
• Oravská vrchovina
• Oravské Beskydy
• Východoslovenská pahorkatina

[editovat] Ukrajinské Karpaty

Nejvyšším vrcholem této části je Hoverla (2061 m)

• Poloniny (Čornohora, Rivna, Boržava, Kuk, Krasna)
• Východní Beskydy
• Horhany
• Vihorlat

[editovat] Rumunské Karpaty

Pro většinu rumunských hor a pohoří existují dvě až tři verze názvu, např.:

• Făgăraş (Fagaraš – základní tvar)
• Făgăraşul (ten Fagaraš – základní tvar s určitým členem; podobný rozdíl by bylo třeba německé Alpen a Die Alpen)
• Munţii Făgăraşului (ty Fagarašské hory – slovo „hory“ (munţii) je s určitým členem, bez něj by bylo munţi)

[editovat] Karpaty z hlediska ekologického

Pieniny v Polsku

[editovat] Biotopy

V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním, kde se nacházejí neocenitelné plochy s jedinečnými původními biotopy. Žijí zde třeba velké šelmy i některé endemity.

[editovat] Fauna

• medvěd hnědý - okolo 8000 kusů
• vlk evropský - přes 4000 kusů
• rys ostrovid
• vydra říční

[editovat] Flóra

• Poslední zbytky bukových lesů
• Významné jedlové porosty
• Na 500 endemitických rostlinných druhů

[editovat] Externí odkazy

• Karpaty.net - informační server o Karpatech

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Karpaty