Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Katar

Stát Katar
Daulat Qatar دولة قطر
vlajka Kataru
vlajka
znak Kataru
znak
Hymna: As-salam al-amiri
Geografie

QAT orthographic.svg Poloha Kataru

Hlavní město: Dauhá
Rozloha: 11 437 km² (157. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kurajn Abú al-Baul (103 m n. m.)
Časové pásmo: +3
Poloha: 25°16′10″ s. š., 51°12′46″ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 2 155 446 (154. na světě, odhad 2014)
HDI: 0,850 (vysoký) (32. na světě, 2015)
Jazyk: arabština (úřední)
Náboženství: muslimové 93 %, křesťané 5 %, hinduisté 1 %
Státní útvar
Státní zřízení: absolutní monarchie
Vznik: 3. září 1971 (nezávislost na britském protektorátu)
Emír: Tamím ibn Hamad Al-Sání
Předseda vlády: Abdalláh bin Násir Chalífa Sání
Měna: Katarský rial (QAR)
HDP/obyv. (PPP): 141 543[1] USD (1. na světě, 2015)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 634 QAT QA
MPZ: Q
Telefonní předvolba: +974
Národní TLD: .qa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Další významy jsou uvedeny na stránce Katar (rozcestník).

Katar (oficiálním názvem Stát Katar) je emirát v jihozápadní části Perského zálivu. Země se nachází na poloostrově, vybíhajícím z většího Arabského poloostrova do Perského zálivu. Na jihu hraničí v délce 60 km se Saúdskou Arábií, zbylé strany jsou obklopeny mořem, přičemž na západě leží v sousedství Kataru malý ostrovní stát Bahrajn. Je to nejbohatší ze všech států světa.[zdroj?]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Staré město Dauhá v roce 1904

V 7. století se na poloostrově rozšířil islám a území se dostalo pod vládu chálífů. Když bylo hlavní město emirátu v roce 1783 přesunuto na sousední Bahrajn, propukly v Kataru nepokoje, které v roce 1867 vyústily ve válku. Po zásahu Britů vznikl samostatný emirát, který měl v čele Sáníma, jednoho z členů přední katarské rodiny. V roce 1916 se stal Katar britským protektorátem. Katar, jeden z mnoha historických emirátů Arabského poloostrova, je nezávislou zemí od 1. září 1971. Na rozdíl od mnoha sousedních knížectví se Katar rozhodl nestát částí Spojených arabských emirátů ani Saúdské Arábie.

Objev ropy v roce 1939 zcela změnil národní ekonomiku. Předtím byl Katar chudou zemí rybářů a lovců perel, zatímco nyní má vysokou životní úroveň.

Dlouholetý územní spor s Bahrajnem o ostrovy Hawár u západního pobřeží Kataru rozhodl v roce 2001 Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve prospěch Bahrajnu.

V roce 2017 došlo k diplomatické krizi, kdy šest států blízkého východu (Saudská arábie, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, Egypt, Jemen a Maledivy přerušily jakékoliv diplomatické a obchodní kontakty s Katarem, kvůli údajnému podporování terorismu (tzn. kvůli podpoře Muslimského bratrstva, palestinského Hamásu a hlavně šíítského Íránu).[2]

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Katarský poloostrov vybíhá 160 km do Perského zálivu. Většina země je nížinatá pustá planina pokrytá pískem. Na jihovýchodě leží Chor al Adaid ("vnitrozemské moře"), oblast válcovitých písečných dun obklopující přítok Perského zálivu. Jsou zde mírné zimy a velmi horké, vlhké léto.

Hlavním a nejdůležitějším městem v zemi je Dauhá, kde žije více než polovina obyvatel Kataru. Dalším důležitým městem je přístav Umm Sajd na východním pobřeží. Ve městech žije na 91 procent Katařanů.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Emír Tamím ibn Hamad Al Sání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v květnu 2017

Katar je tradiční arabská monarchie pod vládou emíra Tamíma ibn Hamada Al Sáního. Rodina Sání vládne od poloviny devatenáctého století. Dědice trůnu jmenuje vládnoucí emír (většinou ze svých synů), na výběr následníka má vliv celá rodina.

V zemi neexistují politické strany ani volený parlament, hlavní moc má emír, který si k ruce jmenuje 35členné Poradní shromáždění (Madžlis aš-šúrá). Katarští občané (muži i ženy) mají sice volební právo od 18 let věku, hlasovat však mohou pouze při výběru místních zastupitelstev (od roku 1999). Návrh nové ústavy, odsouhlasený v referendu roku 2003, vstoupil v platnost v roce 2005. Poradní shromáždění se tak rozšiřuje na 45 členů, přičemž občané budou volit dvě třetiny z nich, zatímco jmenování zbývajících zůstává emírovi. V rodinných a osobních záležitostech převládá islámské právo. Občané Kataru neplatí daň z příjmu. Ve srovnání s ostatními zeměmi v oblasti Perského zálivu mají značnou volnost projevu sdělovací prostředky (Katar je domovskou zemí vlivné televizní stanice Al-Džazíra).

Katar v občanské válce v Sýrii podporuje protivládní islamistické povstalce z fronty an-Nusrá, která je napojená na teroristickou organizaci al-Káida.[3]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Mapa exportu - ropné produkty tvoří naprostou většinu vývozu

Národní příjmy Kataru pochází hlavně z těžby a zpracování ropy a zemního plynu, na něž připadá 55 % tvorby HDP a 85 % vývozu. Na rozdíl od ostatních států v Perském zálivu, např. Bahrajnu a Spojených arabských emirátů, zde neproběhla žádná znatelná diverzifikace ekonomiky a země je zcela závislá na těžbě ropy a zemního plynu. Rezervy ropy se odhadují na 15 miliard barelů (2,4 km3), což představuje kolem 5 % celosvětových zásob a řadí Katar na třetí místo. Ropa a zkapalněný zemní plyn se vyvážejí především do Japonska a Jižní Koreje. Dovoz představují především strojírenské výrobky, dopravní prostředky a potraviny; hlavními obchodními partnery v tomto směru jsou Francie, USA, Saúdská Arábie, SAE, Německo a Japonsko. Bohatství a životní úroveň Katařanů je srovnatelná se západní Evropou, místní občané mají zajištěnu bezplatnou zdravotní péči a školní vzdělání. V posledních letech byly péčí vlády přímo v Kataru zřízeny pobočky řady amerických vysokých škol.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Pohled na hlavní město Dauhá

Téměř všichni Katařané vyznávají islám, i když to není jediná víra v zemi.[4] Vetšina katarských občanů náleží k wahhábistickému hnutí Salafíja[5][6][7] a asi 5–15% muslimů v Kataru náleží k ší'itskému islámu, ostatní muslimské odnože jsou zastoupeny v malém počtu.[8] V Kataru je 67,7% muslimů, 13,8% křesťanů, 13,8% hinduistů a 3,1% buddhistů; ostatní náboženství a nábožensky nezařazené osoby představovaly zbývající 1,6%.[9] Právo šaría je dle katarské ústavy hlavním zdrojem legislativy.

Etničtí Arabové tvoří asi 40 % obyvatel země (z čehož pouze necelá polovina jsou vlastní katarští občané, zbytek pak příchozí z jiných arabských zemí). Většinu obyvatelstva představují přistěhovalci, pracující zejména v ropném průmyslu: Pákistánci 18 %, Indové 18 %, Íránci 10 % a další. Přes mnohé tradiční zvyky je Katar velmi kosmopolitní zemí, jejíž vláda neváhá například získávat štědrým hmotným zabezpečením pro svou reprezentaci sportovce z jiných států (mj. atlety z Keni či Maroka nebo vzpěrače z Bulharska). Úředním jazykem je arabština, ale většina obyvatel rozumí i angličtině. Míra gramotnosti činí 82 procent.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Středisko kombinovaných vzdušných operací (CAOC) na základně Al-Udeid
  • V Kataru neexistují politické strany. Za odpadlictví od víry a homosexualitu hrozí trest smrti, za nemanželský sex nebo konzumaci alkoholu hrozí trest bičování a kamenování.[10]
  • V roce 2017 vypukla katarská diplomatická krize, kdy několik států v čele se Saúdskou Arábií přerušilo s Katarem jakékoliv diplomatické vztahy a zavedlo blokádu Kataru. Jako důvod tyto země uvedly, že Katar podporuje teroristické organizace jako Muslimské bratrstvo nebo palestinský Hamás a destabilizuje bezpečnost v regionu.[11] V seznamu požadavků je zastavení vysílání televize Al-Džazíra, která často kritizuje Saúdskou Arábii a další autoritářské režimy v oblasti, a přerušení kontaktů se šíitským Íránem, který je hlavním regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.[12]
  • Letectvo Spojených států amerických má v Kataru velkou leteckou základnu Al-Udeid, na které slouží kolem 10 tisíc vojáků.[13] Na základně Al-Udeid je také umístěno předsunuté centrální velitelství ozbrojených sil USA (CENTCOM).

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Světová banka. GDP per capita, PPP (current international $) [online]. [cit. 2017-01-14]. Dostupné online. 
  2. Konec styků s Íránem i Tureckem a konec Al-Džazíry. Katar dostal požadavky od Saúdů. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-06-23]. (česky) 
  3. Turecko i Saúdové podporují krvelačnou al-Nusrá. Žádají USA, aby přivřely oči. Lidovky. 15. června 2015.
  4. Report on International Religious Freedom – Qatar [online]. US Department of State. The official state religion follows the conservative Wahhabi tradition of the Hanbali school of Islam. Dostupné v archivu pořízeném dne 21 August 2014. (anglicky) 
  5. Tiny Qatar's growing global clout [online]. BBC, 30 April 2011 [cit. 2015-03-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. "Qatar's modern future rubs up against conservative traditions"1=. Reuters. 27 September 2012. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://www.reuters.com/article/2012/09/27/uk-qatar-modernism-idUSLNE88Q00D20120927. 
  7. "Rising power Qatar stirs unease among some Mideast neighbors"1=. Reuters. 12 February 2013. Archived from the original. Šablona:Citation error. https://www.reuters.com/article/2013/02/12/us-qatar-neighbours-idUSBRE91B0R920130212. Retrieved 13 June 2013. 
  8. 2011 Report on International Religious Freedom – Qatar [online]. US Department of State. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Religious Composition by Country [online]. Pew Forum [cit. 2013-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Katar: Vězení z ropy a plynu. 100+1 [online]. 18. ledna 2016. Dostupné online. 
  11. Pět zemí přerušilo vztahy s Katarem, prý podporuje terorismus | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2017-06-17]. Dostupné online. (česky) 
  12. Konec styků s Íránem i vydání teroristů. Blokovaný Katar dostal požadavky. iDnes [online]. 23. června 2017.. Dostupné online. 
  13. Křeč Západu: Katar podporuje teroristy, ale USA tam mají základnu a bude tam šampionát ve fotbale. Reflex [online]. 11. června 2017. Dostupné online. 

Seznam aktuálního počasí


Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Slovníkové heslo Katar ve Wikislovníku
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Katar ve Wikimedia Commons
  • Qatar - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Qatar (2011) [online]. Freedom House [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — Qatar Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of Near Eastern Affairs. Background Note: Qatar [online]. U.S. Department of State, 2011-03-07 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - Qatar [online]. Rev. 2011-07-14 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v. Souhrnná teritoriální informace: Katar [online]. Businessinfo.cz, 2011-05-18 [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  • ANTHONY, John Duke; CRYSTAL, Jill Ann. Qatar [online]. Encyclopaedia Britannica [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Katar bez šátku - rozhovor o životě v Kataru s Ivou Řezníčkovou v pořadu Casablanca na Radiu Wave
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katar&oldid=16268023
Stránka byla naposledy upravena 25. 7. 2018 v 21:38. Editovat celý článek Katar.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy