Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
PhDr. Kateřina Jacques (* 2. června 1971 Mělník) je česká politička ze Strany zelených (SZ), v červnu 2006 zvolená poslankyní za volební kraj Praha, bývalá ředitelka sekce pro lidská práva a rovné příležitosti Úřadu vlády České republiky. Jistou dobu používala jméno Kateřina Jacques-Pajerová.
Obsah |
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| dědeček | |
| otec | |
| matka | |
| strýc | |
| sestra | |
Rodným jménem je Pajerová; její otec je fotograf Ota Pajer (bratr fotografa Alana Pajera), její starší sestra je diplomatka a politická aktivistka Monika MacDonagh-Pajerová. Její dědeček byl kameraman Jan Roth. Jistou dobu používala příjmení Jacques-Pajerová, po změně matričního zákona přijala manželovo nepřechýlené příjmení. Mají dvě děti, Ninu (* 1994) a Sebastiana Maxmiliana (* 1995). V současné době je partnerkou předsedy Strany zelených Martina Bursíka.[1]
Po maturitě v roce 1990 odjela do Německa, kde pracovala jako au pair a v letech 1993–4 studovala na Svobodné univerzitě Berlín. V Berlíně poznala svého francouzského manžela, germanistu Christiana Jacquesa, který od podzimu 2005 učí na univerzitě francouzského zámořského departementu Réunion. V roce (1997–1998) s ním žila ve Štrasburku, kde byla na studijním pobytu.
V letech 1995–2002 vystudovala na FF UK dvouobor politologie – překladatelství a tlumočnictví: němčina.
V roce 2001 kritizovala (společně se svým spolužákem Petrem Slunéčkem) v deníku Právo rozhodnutí děkana FF UK Petra Koláře zrušit na katedře politologie seminář o extremismu vedený Zdeňkem Zbořilem poté, co v Lidových novinách 25. dubna vyšel článek, který tuto (v Česku novou, ale v zahraničí obvyklou) formu výuky kritizoval.[2][3]
Její diplomová práce Srovnání Palackého výkladů vybraných témat v českém a německém vydání jeho »Českých dějin« získala univerzitní Bolzanovu cenu udílenou nejlepším studentským pracím. V roce 2006 složila rigorózní zkoušku z politologie.
V letech 2000–2 pracovala v pražské pobočce DAAD (Německá akademická výměnná služba) založené ve spolupráci s Goethe-Institutem.
Od roku 2003 byla zaměstnána na Úřadu vlády České republiky. V roce 2005 byla jmenována ředitelkou kabinetu místopředsedy vlády Pavla Němce a o rok později ředitelkou sekce pro lidská práva a rovné příležitosti. Spolu s Václavem Nekvapilem je autorkou publikace Slovníček základních pojmů z oblasti lidských práv: česko-anglický, anglicko-český.[4]
Jacques se účastnila řady demonstrací, především proti rasismu a neonacismu. 5. ledna 2007 zveřejnily Britské listy informaci o tom, že se Jacques 26. září 2000 účastnila demonstrace proti zasedání MMF.[5][6] Podle vyjádření samotné Jacques se na demonstraci byla jen podívat a členové (extremististické levicové organizace) Ya Basta měli pocit, že je „snad policistka v civilu, takže tam došlo ke strkanici“.[7]
Ačkoliv jako ředitelka sekce úřadu vlády pro lidská práva byla Kateřina Jacques známá již dříve, mezi lidmi neangažovanými v této problemtatice se stala obecně mediálně známou poté, co proti ní zasáhl policista Tomáš Čermák při demonstraci proti průvodu Národního odporu 1. května 2006.
Do Strany zelených vstoupila na jaře 2005, na sjezdu v září 2005 byla zvolena do Ústřední revizní komise SZ. Její základní organizací ve straně je Základní organizace Praha 2, je členkou Republikové rady a Odborné sekce pro lidská práva.[8]
V primárních volbách v lednu 2006 získala volitelné druhé místo na kandidátce do Poslanecké sněmovny hned za předsedou Martinem Bursíkem, což podle svých slov nečekala. SZ klade důraz na zastoupení žen; mladá a fotogenická Jacques v předvolební kampani vystupovala na pražských plakátech[9] a po Bursíkově boku na billboardech[10] SZ. V parlamentních volbách 2006 získala 6926 preferenčních hlasů (11,46 % z hlasů pro stranu), o 185 víc než sám Bursík, jehož tak předstihla v pořadí pro získání poslaneckého mandátu.[11]
Zastávala funkci předsedkyně poslaneckého klubu Strany zelených; po vnitrostranických bojích, které se odehrávaly i v rámci poslaneckého klubu SZ, tuto funkci opustila.[12] Je rovněž členem české (desetičlenné) části česko-rakouské komise pro Jadernou elektrárnu Temelín.[13] Na začátku září 2007 se v médiích objevily spekulace, že by se Jacques mohla stát ministryní školství, které však ona rozhodně odmítla.[14]
Poslanecká kancelář Kateřiny Jacques se nachází v ulici Ostrovní 7, Praha 1. Asistentkami Jacques jsou Veronika Jeřábková a Monika Horáková[15] (nejde však o bývalou romskou poslankyni Horákovou[15][16]).
Jako poslankyně se angažovala ve prospěch Čínou okupovaného Tibetu;[17][18] (mj. podpořila akci Celosvětová štafeta s olympijskou pochodní lidských práv)[19] převzala záštitu nad kongresem Mezinárodní kongres normální porod/Normal birth, který se konal 10.–12. května 2007 ve Veletržním paláci v Praze v rámci Světového týdne respektu k porodu.[20] a několikrát kritizovala setrvávání Jiřího Čunka ve funkci vicepremiéra poté, co ho policie obvinila z trestného činu.[21]
Angažovala se rovněž ve prospěch vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů (na její návrh byl mj. změněn jeho název, původně se měl jmenovat po vzoru obdobných ústavů v Polsku a na Slovensku Ústav paměti národa, ale Kateřině Jacques se nelíbila slova národ a paměť).[22] Silně rovněž vystupuje proti plánům na vykácení podstatné části Klánovického lesa a jeho přeměny na golfové hřiště.[23]
