Kazaň

Pěší zóna, Baumanova ulice

Pohled na centrum města; v dáli je vidět mešita, nejvyšší budova místního kremlu

Kazaň (tatarsky Qazan) je město v evropské části Ruské federace na řece Volze. Má 1 200 000 obyvatel (2006) a je administrativním a kulturním centrem Tatarstánu.

[editovat] Historie

[editovat] Kazaň v době vlastní nezávislosti

Kazaň založili údajně Povolžští Bulhaři, ačkoliv se o tom spekuluje a to v době někdy mezi 11. a 13. stoletím. Jedním z nejstarších nálezů v Kazani byla česká mince z jedenáctého století se zobrazením svatého Václava, kterou našli během vykopávání na Kazaňském hradě. Svoje mince v Kazani začali razit až v roce 1408. Z této doby pochází první stavby v dnešním Kazaňském hradě. V této době mělo město význam jako zastávka obchodníků na cestě ze Skandinávie do dnešního Íránu. Vznikl zde bazar, který se stal centrem obchodu v celé oblasti; hlavně s nábytkem. Po zničení Zlaté hordy v 15. století se zde postupně zformoval Kazaňský chanát, který bohatl. Jeho centrum - Kazaň velmi prosperovalo. Opravila se citadela opevnění se také posílilo. V roce 1487 se Rusové pokoušeli Kazaň dobýt, ale neúspěšně.

[editovat] Kazaň v době ruského carství

Až Ivan Hrozný Kazaň úspěšně připojil k Rusku. Byl ustanoven nový správce města - Alexandr Gorbatyj Šujski, za jehož vlády byli mnozí Tataři zabiti, obráceni násilně ke křesťanství a nakonec vystěhováni na místo 50 km pryč od města. V Kazani samotné byly zbořeny všechny mešity a paláce, patřící Tatarům. O několik dalších let později, roku 1579 navíc vypukl velký požár. Po něm byl opět obnovený Kazaňský chanát, tentokrát už i s pomocí samotných Rusů. Roku 1612 byla ale jeho nezávislost zrušena, a to Kuzmou Mininem, ruským nacionalistou. Toto období pro nás zůstává zatím nejasné, není o něm mnoho informací. V roce 1708 byl Kazaňský chanát zrušen celý a přeměněn na gubernii. To se událo v době Petra Velikého. Po jeho návštěvě se v Kazani začaly vyrábět lodě pro Kaspickou flotilu. Na konci 18. století, roku 1774 vypuklo povstání pohraničníků a rolníků vedené donským kozákem Jemeljanem Pugačevem; naštěstí rychle potom bylo město během vlády Kateřiny Veliké obnoveno. Byl povolen islám, přesto však diskriminace proti Tatarům neskončila. Na začátku 19. století tak už v Kazaňské státní univerzitě mohli tisknout Korán a začal rozvoj města. Ke sklonku předminulého století se stalo město průmyslovým centrem středovolžské oblasti, kam se stěhovali lidé za prací. Roku 1875 dosáhla města koňská železnice a roku 1899 elektrická tramvaj. Pravomoci Tatarů po revoluci v roce 1905 neustále rostly, získali kulturní autonomii a město se stalo kulturním centrem. Začaly se objevovat první noviny v tatarštině a vzniklo tatarské divadlo.

[editovat] Kazaň v době SSSR a současnosti

Po revoluci a občanské válce mezi lety 1917 a 1919 zde bolševická moc ustanovila Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku. Tehdy zde žilo přibližně 200 000 lidí, město bylo středem náboženských aktivit v celé oblasti. V rámci komunistického protináboženského boje tak byla uzavřena a zničena většina kostelů a mešit, stejně jako v celém SSSR. Během 2. světové války sem, jako i do jiných měst v Povolží a v okolí Uralu, byly přestěhovány závody na válečnou výrobu (výroba tanků a letadel). Město rychle rostlo; zatímco pětisettisícovou hranici překonalo až v 50. letech, o zhruba dalších třicet let později se Kazaň stává již městem milionovým. Na jeho okraji vyrostlo mnoho panelových sídlišť. Po pádu sovětského impéria se v Kazani opět začala rozvíjet tatarská kultura, stavěly se nové mešity a kostely. Centrum města prošlo rozsáhlou rekonstrukcí. V roce 2005 byla otevřena největší ruská mešita na kazaňském kremlu k výročí tisíciletí založení města; místní hrad je symbolem státnosti celého Tatarstánu. K tomuto výročí bylo též i otevřeno snavnostně nové metro.

[editovat] Obyvatelstvo

• 1550 – 50 000
• 1708 – 40 000
• 1830 – 43 900
• 1839 – 51 600
• 1859 – 60 600
• 1862 – 63 100
• 1883 – 140 000
• 1897 – 130 000
• 1917 – 206 600
• 1926 – 179 000
• 1939 – 398 000
• 1959 – 667 000
• 1979 – 989 000
• 1989 – 1 094 400
• 1997 – 1 076 000
• 2000 – 1 089 500
• 2002 – 1 153 000
• 2006 – 1 200 000

[editovat] Významné stavby

• Kazaňský hrad (zapsaný v UNESCO)
• Kazaňská státní univerzita
• mešita Qol-Şarif

[editovat] Partnerská města

• Jeddah, Saúdská Arábie
• Istanbul, Turecko
• College Station, Texas, USA
• Braunschweig, Německo
• Eskişehir, Turecko

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kazaň

• Tisíc let Kazaně
• Průvodce
• město z vesmíru

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)