Kaznějov

Kaznějov
znak vlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0325 559008
kraj (NUTS 3):	Plzeňský (CZ032)
okres (NUTS 4):	Plzeň-sever (CZ0325)
obec s rozšířenou působností:	Kralovice
pověřená obec:	Plasy
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	12,3 km²
počet obyvatel:	3115 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 53' 35"
zeměpisná délka:	13° 22' 59"
nadmořská výška:	398 m
PSČ:	331 51
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa městského úřadu:	Ke Škále 220 331 51 Kaznějov
starosta / starostka:	Ing. Petr Sýkora
Oficiální web: http://www.kaznejov.cz E-mail: mesto@kaznejov.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kaznějov je průmyslové město ve střední části okresu Plzeň-sever. Ve městě žije 3 069 obyvatel, jeho katastrální území zaujímá 1235 ha a PSČ všech adres je 331 51.

[editovat] Poloha

Kaznějov leží 20 km severně od Plzně na hlavní silniční trase spojující Plzeň s Mostem v mělkém údolí Kaznějovského potoka.

[editovat] Historie

Kaznějov je poprvé zmiňován již roku 1144, kdy jej český kníže Vladislav II. daroval jím založenému cisterciáckému klášteru v Plasích. Mniši kláštera ves pravděpodobně zrušili, protože v potvrzení majetku kláštera papežem Inocencem IV. z roku 1250 je Kaznějov uváděn jako grangie. Ta byla tvořena propugnaculem, tj. opevněným obytným domem uvnitř většího celku, chlévy, ratejnou, pravděpodobně stodolou, sýpkou s kamenným sklepem a refektářem, společnou jídelnou mnichů.

V průběhu 14. století cisterciáci opustili hospodaření se systémem dvorů, grangie rušili a na jejich místě opět zakládali vsi. Opětovným založením Kaznějova byl roku 1346 pověřen kralovický rychtář a lokátor Petr, který rozdělil pozemky dvora na 16 lánů a osadil je sedláky podle zákupního práva. Za svou práci dostal kaznějovskou rychtu, propugnaculum grangie s chlévy, svobodný lán, třetí díl pokut a navrch právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn. Ostatní části dvora připadly osadníkům, část byla připojena k ovčínu, který byl jako jediný z dvora zachován.

Rychtář Petr prodal roku 1350 rychtářský úřad Protivovi z Volfštejna, který se v případě potřeby musel v plné zbroji dostavit do kláštera k jeho obraně. Roku 1418 získal rychtu na krátko Hrdoň z Dubjan.

Na počátku husitských válek v roce 1420 získali Kaznějov spolu s dalšími vesnicemi a městečkem Kralovicemi od krále Zikmunda do zástavy katoličtí páni bratři Hanuš a Bedřich z Kolovrat na Libštejně a Krašově. Zikmund však Kaznějov zastavil ještě jednou: Burianovi z Gutštejna. Mezi pány Libštejnským z Kolovrat a pány z Gutštejna vznikl spor, který nakonec vyhráli Gutštejnové a Kaznějov připojili k panství Dolní Bělé. Za husitských válek bylo v Kaznějově vypleněno šest statků a zanikla i sousední ves Újezd.

Roku 1555 prodali páni z Gutštejna celé dolnobělské panství Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu na Karlštejně. Markvartové z Hrádku drželi Kaznějov až do konfiskací po bitvě na Bílé hoře. Od Královské komory koupil Kaznějov a pustý Újezd pan Vilém z Vřeskovic, později jej na císařovo přání vrací plaskému klášteru.

Rychtářem v té době byl Augustin Bržínský z Poksdorfu, ale v průběhu třicetileté války byla rychta spolu s jedním statkem vypálena. K roku 1654 je v Kaznějově uváděno 8 usedlostí, pustý panský mlýn a ovčín, o deset let později to bylo již 24 usedlostí. Opat Kryštof Tengler na její místě zřídil poplužní dvůr, ale opat Benedikt Engelken v roce 1681 – na sklonku svého života – dvůr zrušil a jeho pozemky rozdělil mezi třem novým sedlákům. Do dnešní doby se nepodařilo najít místo původní kaznějovské grangie. V majetku kláštera zůstal Kaznějov až do jeho zrušení roku 1785.

V lednu 1934 byl v Kaznějově otevřen hřbitov a přestalo tak pohřbívání kaznějovských na hřbitově v Oboře. První pohřbenou se stala žačka Jaroslava Macháčková.

V roce 1997 získal Kaznějov status města.

Tato část článku je příliš stručná nebo neobsahuje všechny důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

[editovat] Okolí

Na severu Kaznějov sousedí s Rybnicí, na východě s Oborou, na jihovýchodě s hospodářským dvorem Býkovem, na jihozápadě s městečkem Horní Bříza a na západě s Mrtníkem. Západně a jihozápadně od města jsou uprostřed lesů povrchové kaolinové doly.

[editovat] Zdroje

• BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord. I. Domažlice : Nakladatelství Českého lesa, 2001. ISBN 80-86125-23-8.
• ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň : Nakladatelství P. Mikota, 1999. ISBN 80-902692-1-4.
• Kralovicko – kronika regionu, ročník 2002/2003, číslo 2, Karel Rom, 2002

[editovat] Externí odkazy

• http://www.kaznejov.cz/

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.