Kerč

Kerč Керч, Керчь, Keriç
Tvrz Yenikale postavená Turky v 18. století
znak vlajka
poloha
souřadnice:	45° 21′ 00" s. š., 36° 26′ 00" v. d.
nadmořská výška:	10 m n. m.
stát:	Ukrajina
republika:	Krym
[[ |250px|Kerč na mapě státu]]
rozloha a obyvatelstvo
rozloha:	108 km²
počet obyvatel:	151 327 (2006)
hustota zalidnění:	1400,9 obyv. / km²
správa města
oficiální web:	www.kerchrada.gov.ua/

Kerč (ukrajinsky Керч, rusky Керчь, krymskou tatarštinou Keriç) je přístavní město na poloostrově Krymu, součásti Ukrajiny. Leží na jeho nejvýchodnějším výběžku na břehu Kerčského průlivu mezi Azovským a Černým mořem. V současné době zde žije přes 150 000 obyvatel.

[editovat] Dějiny

Již v 6. století př. n. l. zde existovala starořecké město Pantikapaion, které bylo centrem Bosporské říše. V byzantské éře zde vznikla pevnost Bospor a sídlila tu diecéze. Pod staroruským názvem Кърчевъ, který pochází ze slovanského Kъrčъ (pařezí, vykácený les) a je tedy stejného původu jak česká Krč^[1], bylo ve středověku město známo jako součást Tmutarakanského knížectví a významné obchodní centrum mezi Kyjevskou Rusí, Kavkazem a Středomořím. Později zde byla janovská kolonie Cerquio, následně opěrný bod Osmanské říše, která byla napadána od severu záporožskými kozáky. Od roku 1774 patřilo město Ruskému impériu. Během krymské války r. 1855 bylo značně poškozeno britskými vojsky. Od roku 1973 je Kerč držitelem titulu Město-hrdina, neboť se město vyznamenalo ve Velké vlastenecké válce.

[editovat] Současnost

Kerč nadále zůstává významným přístavem a pojítkem mezi Krymem a jižním Ruskem, resp. Kavkazem; funguje zde trajekt, který jej spojuje s Krasnodarským krajem. končí zde železniční trať z Džankoje a pevninské Ukrajiny. Ve městě je od roku 2004 provozována trolejbusová doprava (nejnovější trolejbusová síť v zemi). Ze 158 000 lidí, kteří zde žili roku 2001 (151 400 v roce 2006) tvořili 80 % Rusové, 16 % Ukrajinci, zbytek pak zejména Bělorusové či Krymští Tataři.

[editovat] Odkazy

1. ↑ I. Lutterer, L. Kropáček, V. Huňáček, Původ zeměpisných jmen. Praha 1976, str. 134.

Autonomní republika Krym

Rajóny: Bachčisarajský • Bělogorský • Černomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnogvardějský • Krasnoperekopský • Leninský • Nižněgorský • Pervomajský • Rozdolenský • Sakský • Simferopolský • Sovětský Městské rady: Alušta • Armjansk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Sudak Města (tučně jsou vyznačena města republikového významu): Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Belogorsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Ščjolkino • Simferopol • Staryj Krym • Sudak Město se zvláštním statutem Sevastopol není součástí Autonomní republiky Krym.