Kilián Ignác Dientzenhofer

Kilián Ignác Dientzenhofer (1. září 1689 Praha – 12. prosince 1751 Praha) byl český architekt a stavitel německého původu, představitel vrcholného baroka, pátý syn stavitele Kryštofa Dientzenhofera.

Navštěvoval jezuitské gymnázium na Malé Straně, po jeho ukončení studoval na pražské univerzitě filozofii a matematiku. U svého otce se vyučil stavitelství a kolem roku 1707 odešel na zkušenou do ciziny, zejména do Vídně, kde se seznámil s barokní tvorbou architekta Johanna Lukase von Hildebrandta. Byl ovlivněn také F. Borrominim a rovněž stavitelem J. B. Santinim-Aichlem, v pozdní fázi své tvorby spolupracoval se svým zetěm A. M. Luragem.

K jeho zákazníkům patřila šlechta a církevní instituce.

[editovat] Realizované stavby

Kostel sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí

kostel sv. Mikuláše na Malé Straně: kupole

[editovat] V Praze

• konvent s prelaturou benediktinského kláštera v Břevnově (kolem 1717)
• Letohrádek Michny z Vacínova, později zvaný Vila Amerika na Karlově (1717–20)
• Kostel sv. Jana Nepomuckého a klášter voršilek na Hradčanech v Kanovnické ulici (1720–28)
• Stavba hlavního průčelí Lorety v Praze (1723; není znám autor plánů)
• Zrcadlová kaple Klementina (1724) foto
• Rozšíření Vojtěšky při klášteře v Břevnově (1724–26)
• Dům U Zlatého jelena v Tomášské ulici čp. 26 (1725–26)
• Barokní přestavba kostela sv. Tomáše na Malé Straně (1725–31)
• Kostel Panny Marie u alžbětinek Na Slupi (1725)
• Kostel svatého Jana Nepomuckého na Skalce ve Vyšehradské ulici (1730–39)
• Kostel svatého Cyrila a Metoda na Zderaze v Resslově ul. (1730–40)
• Stavba Kostel svatého Bartoloměje kostela sv. Bartoloměje v Bartolomějské ulici na Starém Městě (do 1731)
• Invalidovna v Karlíně (1731–37) byla jeho nejrozsáhlejší světskou stavbou
• Benediktinský klášter s kostelem sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (1732–35)
• Dostavba kostela sv. Mikuláše na Malé Straně (1737–51), zejména kněžiště a velkolepá kupole. Šlo o jednu z nejdůležitějších jezuitských zakázek. Před tím na kostele pracoval jeho otec Kryštof.
• Vilu později zvanou Portheimka na Smíchově (1725) postavil pro svou rodinu
• Piccolominiho palác (později Sylva Taroucca) Na Příkopě 10 (1743–51) byl jednou z posledních jeho staveb, jediná palácová stavba, kterou navrhoval

[editovat] Mimo Prahu

Kostel sv. Markéty v Šonově

Kaple Panny Marie na Hvězdě u Křinic v Broumovských stěnách

Kostel sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech

• Poutní kostel Narození Panny Marie v Nicově u Plánice na Klatovsku (1721)
• Stavba kostela sv. Hedviky a kláštera pro benediktinské opatství ve Wahlstattu v pruském Slezsku - nyní Legnickie Pole (1727–31)
• Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích na půdorysu protáhlého osmiúhelníku (1722–26)
• Kostel sv. Anny ve Vižňově (1725–27)
• Stavba kostela v Otovicích (1725–26)
• Kostel sv. Markéty v Šonově (1726–30)
• Kaple Panny Marie na Hvězdě u Křinic (1732–33)
• Kostel sv. Máří Magdaleny v Božanově (1733–38)
• Kostel sv. Prokopa v Bezděkově nad Metují (1724–27)
• Kostel sv. Vojtěcha v Počaplech (do 1726)
• Kostel sv. Máří Magdaleny (Karlovy Vary), 1729–1730
• Stavba kostela sv. Václava a konventu benediktinského kláštera v Broumově (1726–33)
• Dokončení klášterních budov v Kladrubech u Stříbra po smrti architekta Jana Santiniho-Aichela (do 1732)
• Kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku (1734–38)
• Klášter voršilek v Kutné Hoře (1735)
• Stavba děkanství a návrh kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích (po 1745)
• Práce pro benediktiny v Sázavě (po 1747)
• Kostel sv. Františka Xaverského v Opařanech (1732–35)
• Kostel sv. Klimenta v Odoleně Vodě (1733–35)
• Kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě (1733–1735)
• Kostel sv. Petra a Pavla v Březně (po 1737)
• Kostel Narození Panny Marie v Hořicích (1741–48)
• Klášterní kostel a konvent v Dolním Ročově (1746–50)
• Kostel sv. Jana Křtitele v Paštikách u Blatné (1748–49)
• jížní trakt a fasáda na Jezuitské koleji na nám. Republiky v Olomouci (1720-22)
• Kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci (1744-54). Kostel byl vystavěn proti původnímu plánu s kratší lodí, druhá věž nedostavěna.
• Zámek Hrdly(1746 – 1747).

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kilián Ignác Dientzenhofer

Tento biografický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.