Viskozita

(Přesměrováno z Kinematická vazkost, přímý odkaz na Viskozita)

Viskozita (také vazkost) je fyzikální veličina, udávající poměr mezi tečným napětím a změnou rychlosti v závislosti na vzdálenosti mezi sousedními vrstvami při proudění skutečné kapaliny.

Viskozita je veličina charakterizující vnitřní tření a závisí především na přitažlivých silách mezi částicemi. Kapaliny s větší přitažlivou silou mají větší viskozitu, větší viskozita znamená větší brždění pohybu kapaliny nebo těles v kapalině.

Pro ideální kapalinu má viskozita nulovou hodnotu. Kapaliny s nenulovou viskozitou se označují jako viskozní (vazké).

Obsah

1 Značení
2 Výpočet
3 Viskozita plynů
4 Vlastnosti
- 4.1 Přehled hodnot dynamických viskozit pro různé kapaliny (při 20°C)
5 Související články

[editovat] Značení

Symbol dynamické viskozity: η
Základní jednotka SI: newton sekunda na metr čtvereční, značka jednotky: Nsm^-2, ekvivalentně též Pascal . sekunda, značka Pa.s

[editovat] Výpočet

Podrobnější informace naleznete v článku Newtonův zákon viskozity.

Vnitřní tření závislé na gradientu rychlosti vztahem

$\tau = \eta\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y}$ ,

kde $\frac{\mathrm{d}v}{\mathrm{d}y}$ označuje gradient (růst) rychlosti ve směru kolmém na rychlost, $τ$ je tečné napětí a $η$ se nazývá součinitel viskozity (vnitřního tření) nebo dynamická viskozita (vazkost).

Převrácená hodnota dynamické viskozity se nazývá tekutost

$\varphi = \frac{1}{\eta}$

Podíl dynamické viskozity a hustoty kapaliny se označuje jako součinitel kinematické viskozity nebo kinematická viskozita (vazkost)

$\nu = \frac{\eta}{\rho}$

Uvedený vztah pro dynamickou viskozitu pochází od Newtona a platí pro velkou většinu kapalin (i plynů). Takové tekutiny se nazývají newtonské tekutiny. Dynamická viskozita u nich nezávisí na gradientu rychlosti. Existují však také anomální tekutiny, u nichž je viskozita na gradientu rychlosti závislá. Takové kapaliny se nazývají nenewtonské.

[editovat] Viskozita plynů

U plynů lze viskozitu považovat za nezávislou na tlaku plynu (s výjimkou velmi nízkých a velmi vysokých tlaků). Viskozita plynů stoupá s rostoucí teplotou, čímž se odlišuje od viskozity kapalin, u nichž viskozita s rostoucí teplotou klesá.

Pro popis závislosti dynamické viskozity plynů na teplotě lze použít tzv. Sutherlandův vzorec

$\eta = A\frac{\sqrt{T}}{1+\frac{C}{T}}$ ,

kde $T$ je absolutní teplota a $A, C$ jsou látkové konstanty.

[editovat] Vlastnosti

Viskozita klesá s rostoucí teplotou a roste s rostoucím tlakem. Vliv tlaku je však obvykle zanedbatelný.

[editovat] Přehled hodnot dynamických viskozit pro různé kapaliny (při 20°C)

Látka	Viskozita
voda	0,001 Nsm^-2
benzín	0,00053 Nsm^-2
etanol (líh)	0,0012 Nsm^-2
glycerín	1,48 Nsm^-2
olej	0,00149 Nsm^-2

[editovat] Související články

Kategorie: Mechanika tekutin | Materiálové konstanty

Viskozita v jiných jazycích: العربية, Български, বাংলা, Bosanski, Català, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Français, עברית, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Íslenska, Italiano, 日本語, Lëtzebuergesch, Lietuvių, Latviešu, Bahasa Melayu, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Slovenčina, Slovenščina, Svenska, தமிழ், Türkçe, Українська, Tiếng Việt, 中文

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Viskozita#v.C3.BDpo.C4.8Det“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 10. 11. 2008 v 10:46.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).