Kirovská oblast

Kirovská oblast Ки́ровская о́бласть
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Kirov
Rozloha:	120 800 km²
Časové pásmo:	+3, letní čas +4
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	1 503 529
Hustota zalidnění:	13 ob. / km²
Jazyk:	ruština
Národnostní složení:	Rusové
Náboženství:	Pravoslavné křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek:	Rusko
Druh celku:	oblast
Podřízené celky:	39 rajónů
gubernátor	Nikolaj Šaklein
mezinárodní identifikace
ISO 3166-2:	RU-KIR

Kirovská oblast (rusky Ки́ровская о́бласть Kirovskaja oblasť), založená roku 1934, je jednou z oblastí v Rusku. Nachází se na severovýchodě evropské části země. Jejím hlavním a největším městem je Kirov (499 800 obyv.), mezi další větší města patří Kirovo-Čepeck, Vjackije Poljany, Kotelnič, Slobodskoj, Jaransk a Omutninsk. Celkem se v oblasti nachází 18 okresních měst.

[editovat] Geografie

Kirovská oblast je ve srovnání se svými sousedy relativně rozlehlá (překonávají ji ve velikosti pouze její severní sousedé, například Komiská autonomní republika a Archangelská oblast). Většinu jejího území vyplňují nížiny (nejvyšší hory dosahují výšky jen okolo 300 m), porostlé zejména jehličnatou tajgou a částečně také smíšenými lesy (zastoupení zde má např. jedle, bříza a borovice). Oblastí protékají řeky Čepca a Moloma, které se stékají nedaleko hlavního města do nejvýznamnější řeky Vjatky, tekoucí do Tatarstánu.

[editovat] Podnebí

Klima je mírně kontinentální, zima je dlouhá a chladná, zatímco léto krátké a teplé. Průměrná teplota v lednu se pohybuje mezi 14-15 °C pod nulou, v červenci mezi 17-19 °C. Zaznamenané srážky jsou obvykle kolem 500 mm za rok.

[editovat] Přírodní zdroje

Území se vyznačuje bohatými zásobami železné rudy, břidlice, uhlí a fosfátů. Velmi významná je i těžba dřeva.

[editovat] Obyvatelstvo

K 1. lednu 2005 žilo v regionu 1 461 300 obyvatel, z čehož 1 058 600 ve městech a 402 700 na venkově.

Mezi hlavní etnika v oblasti se řadí Rusové (91.8 %); Marijci (2,6 %); Tataři (2,2 %) a Udmurti (1,4 %).

[editovat] Doprava

Hlavní město Kirov je napojené na jednu z nejdůležitějších železničních tratí v zemi, spojující Moskvu s Permem, Sibiří a Dálným východem. Oblastí prochází také severojižní magistrála.

Podstatnou dopravní tepnou je také řeka Vjatka a její přítoky, jejichž splavnost je delší než 2000 km.

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky v ruštině

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)