Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Kiwi je ovoce původem z Číny, které obsahuje velké množství vitamínu C. Velikostí je podobné slepičímu vejci, slupka je hnědá a chlupatá, dužina obvykle zelená.
Obsah |
Předkem dnešního kiwi je Actinidia deliciosa, která má svůj původ v Číně. Jiný předek kiwi, také Actinidia byl opět nalezen v Číně. Semena začala cestovat světem a brzy se rozšířila do Japonska a na Sibiř. Počátkem 20. století byla kiwi „představena“ Novému Zélandu a také zasazena. Původně si lidé, kteří kiwi ochutnali, mysleli, že chutná po angreštu, proto jej pojmenovali také čínský angrešt či angrešt Číňana. Kiwi však s angreštem a jeho rodinou nemá nic společného.
Ve 20.letech 20. století se rozmohlo domácí pěstování kiwi. Ve 40. letech se již přešlo na komerční pěstování a dlouhou dobu držel Nový Zéland prvenství ve vývozu kiwi. V současné době je vedoucím producentem kiwi Itálie. Za ní se drží Nový Zéland, Chile, Francie, Japonsko, Řecko a USA. Vyšlechtěné velkoplodé odrůdy kiwi ale mají svůj původ na Novém Zélandě, odtud pochází jejich obchodní název. Kiwi může být pěstováno ve většině mírných klimatech s adekvátním letním teplem. Do České republiky se dováží více kiwi italského původu, protože jsou levnější, dostupnější a dají se lépe skladovat.
Kiwi dostalo svůj nový název (původně čínský angrešt, angrešt Číňana) hlavně kvůli studené válce a také z nové marketingové strategie. Svůj název dostalo ovoce podle národního ptáka Nového Zélandu - kiwi. V roce 1974 se jméno stalo oficiálním obchodním jménem.
V současné době kvůli zmatkům, zda se při vyslovení „kiwi“ jedná o ovoce nebo o ptáka, prodává Nový Zéland kiwi pod značkou Zespri, což je také ochranná známka. Pohyb značkování také poslouží k tomu, že se rozlišuje kiwi z Nového Zélandu od ovoce plozeného jinými zeměmi, které mnohdy profitují z „Kiwi“ jména.
Tradiční zelená kiwi jsou oválná. Můžeme je přiblížit zhruba slepičímu vejci, ovšem kiwi nejsou tak špičatá. Kiwi má hnědou a chlupatou slupku. Slupka není zdravotně závadná a dá se jíst. Většina lidí však před spotřebou kiwi oloupe. Kiwi je tvrdé a postupem času měkne a zraje. Je citlivé na tlak a mačkání. Mačkáním měknutí kiwi neuspíšíme. Chuť kiwi popisuje každý jinak. Většina lidí je však přirovnává ke kombinaci jahod, ananasu a banánu. Dužina kiwi je zelená s drobnými černými pecičkami.
V současné době se dají v některých zemích sehnat i zlatá kiwi. Zlaté kiwi se od tradičního zeleného neliší jen barvou dužiny ale také tvarem. Špička naproti stopce je totiž kulatější a tvar tak více připomíná vejce nebo hrušku. Další rozdíl je v ochlupení. Chloupky na slupce jsou totiž miniaturní a jsou zastoupeny v mnohem menším množství. Díky tomu je zlaté kiwi mnohem citlivější na poškození a dozrává dříve. Mnoho farem produkujících zlaté kiwi proto preferuje ruční sbírání přímo z keřů s ručním překládáním do košů a krabic. I přes svoji náročnost na šetrné zacházení se zlaté kiwi vyváží do celého světa. Oproti zelenému kiwi je zlaté sladší, jemnější a není tak kyselé. Kvůli vyšším nákladům na pěstování, sklizeň i přepravu, je v obchodech také dražší.
Jen málokteré ovoce obsahuje tolik vitamínu C jako kiwi. Obsahem až 1 miligram vitamínu C v 1 gramu kiwi pokrývá konzumace kiwi příjem denní dávky. Díky vitamínu C, i v kombinaci s hořčíkem, podporuje kiwi látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, posiluje imunitní systém a zlepšuje vidění. Je známo, že vitamín C je důležitý antioxidant, který pomáhá zvládat stresy, zvyšuje schopnost soustředit se a podporuje tvorbu hormonů pro dobrou náladu. Dále konzumace kiwi přispívá ke zdravé funkci srdce a svalů, k růstu kostí, pomáhá při krvácení z dásní, parodontóze. Hlavně v zimních měsících je kiwi výbornou prevencí chřipek, nachlazení a rýmy. Je to i významný zdroj energie pro sportovce, kterým také pomůže například při namožení vaziv nebo podvrtnutém kotníku, protože díky vysokému obsahu vitaminu C zpevňuje vaziva.
Obsah draslíku je mírně nižší než u banánu. Kiwi také obsahuje antioxidant E. Je také bohaté na některé bílkoviny, které se používají ke změkčování mas. Ty jsou ale pro mnohé lidi alergenem.
Kiwi můžeme jíst syrové nebo tepelně upravené. Většina lidí si kiwi před konzumací loupe, ale není to důležité. Kiwi můžeme klidně jíst jako jablko. Stačí jej umýt a můžeme se do něj pustit. Nejlepší způsob, jak jíst kiwi, pokud je nechceme jíst se slupkou, je rozpůlit je a lžičkou vydlabat zelenou dužinu. Také můžeme kiwi oloupat, omýt a sníst. Dá se použít škrabka na brambory nebo obyčejný loupací nůž.
Kvůli změkčovacímu enzymu není dobré kiwi používat v dezertech a moučnících, které obsahují mléko nebo mléčné výrobky. Přesto je kiwi v kombinaci se šlehačkou v mnoha oblíbených dezertech. Kiwi chutná nejlépe v čerstvém stavu, ale můžeme z něho dělat i kompoty, koláče, ovocné dezerty, marmelády, používají se ke zdobení dezertů a výrobků studené kuchyně. V poslední době se kiwi také používá při výrobě džusů nebo míchání koktejlů. Samozřejmě můžeme kiwi i sušit.
Plody bychom při výběru měli jen lehce ohmatat. Příliš tvrdé kiwi je ještě nezralé, má méně šťávy a je kyselejší, avšak jíst se dá. Takové kiwi můžeme klidně koupit a nechat doma v teple dozrát. Příliš měkké kiwi nekupujeme, pokud z něj nechceme připravovat marmeládu. Kiwi není výrazně chemicky ošetřeno jako citrusy a přitom jej můžeme skladovat delší dobu. Při teplotě kolem 1 °C a asi 80 - 90 % vlhkosti vzduchu vydrží kiwi až 5 týdnů.