Hledat:

Invia.cz Last minute Tunisko Dovolená v Chorvatsku Pojeďte do Egypta Bulharsko Last minute Kréta
 

Kjustendil

Kjustendil
Кюстендил
Radnice
Kjustendil – znak
znak
Kjustendil – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 513 m n. m.
Stát Bulharsko Bulharsko
oblast Kjustendilská oblast
obština Kjustendil
Kjustendil
Kjustendil
Poloha města na mapě Bulharska
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel 46 246
Etnické složení Bulhaři
Náboženské složení pravoslaví, islám
Správa
Telefonní předvolba 078
PSČ 2500
Označení vozidel KH
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kjustendil (bulharsky Кюстендил) je oblastní město na západě Bulharska, hlavní město Kjustendilské oblasti. V roce 2009 v něm žilo necelých 50 tisíc obyvatel Většina obyvatel jsou Bulhaři, je zde ale i významné romská menšina.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sídlo založili Thrákové někdy na přelomu 5. a 4. století př. n. l. poblíž zdejších minerálních pramenů. Během 1. století, kdy v rámci Říše římské administrativně spadalo pod Makedonii, neslo jméno Pautalia a stalo se významným opěrným bodem a obchodní křižovatkou. V roce 106 získalo od císaře Trajána městská práva a bylo mu upraveno jméno na Ulpia Pautalia. Na přelomu 2. a 3. století se zde razily vlasní mince. Na základě milánského ediktu zde bylo zřízeno biskupství. Ve 4. století zde byla vybudována pevnost Hisarlaka (pozdější osmanské jméno). Od roku 553 žádné záznamy o městě Pautalia nejsou.

Protože z první bulharské říše, kdy zde bylo obnoveno biskupství, nejsou téměř žádné písemné záznamy, je Kjustendil připomínán až roce 1019 pod jménem Velbǎžd, V té době spadal pod Byzantskou říši, mezi roky 1201 a 1203 však oblast dobyl Kalojan a Kjustendil tak připadl Druhé bulharské říši. V roce 1282 jej ale dobyl srbský král Štěpán Uroš II. Milutin. V roce 1330 se srbská a bulharská vojska střetla v bitvě u Velbǎždu, kde Srbové zvítězili a bulharský car Michal Šišman za tři dny podlehl utrženým zraněním. Město se následně dostalo pod nadvládu sevastokratů, jejichž moc postupně narůstala, čímž oslabovala ústřední moc a ulehčila tak nástupu Osmanské říše do oblasti.

Ta získala nadvládou nad městem v roce 1395. Křesťanské obyvatelstvo bylo částečně islamizováno, částečně vyhnáno do okolních vesnic. Město bylo dosídleno 60 tureckými rodinami z Konyi a jeho jméno změněno na Konstantin ili (Konstantinova země), podle posledního sevastokrata Konstatnina Dragaše, který se Turkům podrobil. Jméno se postupně přeměnilo na Köstendil. Město se stalo sídlem Kjustendilského sandžaku, nicméně jeho význam upadal a po sto letech z něj bylo jen provinční osmanské město. Během rakousko-tureckých válek utržila osmanská vojska poblíž města dvakrát porážku, a to v roce 1690 a 1737. Na počátku bulharského národního obrození se město začalo rozrůstat, protože se zde začali usazovat Bulhaři, takže ve 30. letech 19. století ho francouzský cestovatel Ami Boué popsal jako město s pěti až šesti tisíci obyvateli – Bulhary a mohamedány, několika mešitami, hodinovou věží a množstvím obchodů. Přibližně ve stejné době zde byly postaveny tři kostely, dvě školy (první církevní) a knihovna. V roce 1872 byl zde založen tajný bulharský revoluční výbor. Město bylo osvobozeno za rusko-turecké války 29. ledna 1878 a od té doby je součástí samostatného bulharského státu.

Město se stalo střediskem jihozápadního Bulharska. Roku 1909 bylo propojeno železnicí s hlavním městem Sofií, což mělo za následek vzrůst jeho obchodního významu, a začal se rozvíjet i místní průmysl. Rozvoj nezastavily ani ztráty nedalekého území, které Bulharsko postihly v důsledku prohrané první světové války a mírové smlouvy v Neuilly. Město se rychle industrializovalo – v první polovině 20. století to byl především potravinářský a lehký průmysl a později, za komunistické nadvlády, to byl kožedělný, obuvnický a elektrotechnický průmysl. V 60. a 70. letech tu probíhala rozsáhlá výstavba především panelových sídlišť.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Ve městě žije 46 677 obyvatel a je zde trvale hlášeno 63 168 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]

Bulhaři Romové Turci ostatní: 439 (1.0 %)Circle frame.svg
  •   Bulhaři: 36 732 (86.7 %)
  •   Romové: 5 179 (12.2 %)
  •   Turci: 21 (0.0 %)
  •   ostatní: 439 (1.0 %)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kjustendil na anglické Wikipedii.

  1. Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2017-03-15 [cit. 2017-08-03]. Dostupné online. (bulharsky) 
  2. НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. Dostupné online. (bulharsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kjustendil&oldid=15700146
Stránka byla naposledy upravena 1. 1. 2018 v 18:01. Editovat celý článek Kjustendil.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy