Klauzura (klášter)

Klauzura (z lat. klaudere, zavřít) je výraz, který označuje pravidla ohledně vstupu, pobytu a odchodu cizích osob do kláštera či řeholního domu, jakož i pravidla pro pobyt členů kláštera mimo jeho prostory a jejich styk s ostatní společností.

U řádů s přísnou klauzurou (tj. s přísným odloučením od světa) se v běžném hovoru jako klauzura označuje i ta část kláštera, kde je vstup a pobyt cizích osob výrazně či zcela omezen. To se týká především částí kláštera, kde mají bratři či sestry své soukromí, kde se modlí a studují.

Klauzurní praxe je velmi starobylá a v průběhu věků procházela složitým vývojem, mezi jednotlivými řeholními společnostmi v ní mohou být i velmi výrazné rozdíly.

Podle původu pravidel rozlišujeme klauzuru na papežskou (určenou zvláštním předpisem Apoštolského stolce), biskupskou (určenou rozhodnutím místního ordináře) či konstituční (určenou právními předpisy samotné řeholní společnosti).

Tento článek týkající se křesťanství je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.