Klient-server

Klient-server je síťová architektura, která odděluje klienta (často aplikaci s grafickým uživatelským rozhraním) a server, kteří spolu komunikují přes počítačovou síť. Klient-server aplikace obsahují jak klienta, tak i server. Opakem architektury klient-server je Peer-to-peer.

Klient-server popisuje vztah mezi dvěma počítačovými programy, v nichž první program, klient, žádá o služby jiný program zvaný server. Na tomto modelu je založen například přístup na E-mail, Web, přístup k databázi... Například Webový prohlížeč, to je klientský program na uživatelském počítači, který může přistupovat k informacím na libovolném webovém serveru na světě. Chcete-li například ze svého počítače zkontrolovat bankovní zůstatek na Vašem účtu, Váš webový prohlížeč předá tento požadavek webovému serveru banky. Tento server může zase předat dotaz jejich vlastnímu databázovému programu, který pošle dotaz databázovému serveru. Odtud je zůstatek vrácen zpět do banky databázovému programu, ten ji zase pošle zpět do Vašeho webového prohlížeče, který výsledný zůstatek zobrazí.

Model klient/server se stal jedním z hlavních myšlenek síťové technologie. Většina dnes napsaných obchodních aplikací používá právě model klient/server. Používají ho například i tyto internetové protokoly HTTP, SMTP, Telnet, DNS, apod.

Každá instance klienta může posílat žádost o data jednomu nebo více připojeným serverům. Na druhé straně, servery mohou akceptovat tyto žádosti, zpracovat je a vrátit klientovi požadovanou informaci. Tento koncept může být použit více různými způsoby, avšak základ zůstává v zásadě stejný.

Nejzákladnější typ architektury klient/server obsahuje pouze dvě části: serverovou a klientskou. Tento typ architektury je někdy označován jako two-tier (dvouřadové). Umožňuje zařízením sdílet soubory, nebo nějaké jiné zdroje.

Nejčastější klienti jsou dnes webové prohlížeče. Servery jsou většinou webové servery, databázové servery a e-mailové servery, mohou se sem počítat i herní servery. V případě MMORPG provozuje server výrobce hry, u dalších typů her jako server slouží jeden z hráčů, který spuští hru v serverovém módu (tzv. Host)

Interakce mezi klientem a serverem je často popisována pomocí sekvence schémat. Sekvenční diagramy jsou standardizovány v Unifed Modeling Language

[editovat] Charakteristika

[editovat] Charakteristika klienta

• Aktivní
• Posílá žádosti serveru
• Čeká a dostává odpovědi
• Obvykle je připojen k malému počtu serverů najednou
• Obvykle komunikuje přímo s koncovými uživateli, pomocí grafického uživatelského rozhraní

[editovat] Charakteristika serveru

• Pasivní
• Naslouchá na síti a reaguje na žádosti připojených, autorizovaných klientů
• Při přijetí požadavku jej obslouží
• Může vzdáleně instalovat/odinstalovat aplikace a přenášet data ke klientům

[editovat] Srovnání s Peer-to-peer architekturou

Další typ síťové architekrury se nazývá Peer-to-peer, nebo taky zkráceně P2P. U této architektury může každý hostitel nebo instance programu fungovat zároveň jako klient i jako server (mají rovnocenné postavení i zodpovědnost).

[editovat] Srovnání s Client-queue-client architektura

Zatímco u architektury klient-Server je potřeba koncový bod, aby mohl působit jako server, což je velmi složité na implementaci, klient-queue-klient umožňuje aby všechny koncové body byli jednoduchými klienty, zatímco server je tvořen externím softwarem, který také působí jako pasivní fronta (Jedna instance softwaru podá svou žádost do fronty další instanci tohoto softwaru (např. databáze), tato další instance stáhne data z dabáze, vytvoří odpověď, uloží do databáze atd.).

[editovat] Výhody

• Ve většině případů architektura klient-server rozdělí jednotlivé úkoly a zopovědnosti počítačového systému mezi několik počítačů které spolu komunikují pouze prostřednictvím sítě. Tím vzniká další výhoda této sítě, a to snadnějsí údržba. Například je možné nahradit, opravit, modernizovat, přemístit server, aniž by to klienti poznali, nebo tím byli nějak ovlivněni. Tato nezávislost na klientech se nazývá zapouzdření.
• Všechny údaje jsou uloženy na serverech, které jsou mnohem bezpečnější než většina klientů. Servery mohou lépe kontrolovat přístup a zdroje, to zaračuje, že přistupovat a měnit data mohou pouze oprávněná klienti.
• Vzhledem k tomu, že se data ukládají centralizovaně, akltualizace údajů je mnohem jednodušší než u P2P sítí. V P2P sítích je potřeba updatovat data na každé stanici zvlášť, což je pomalé a způsobuje množství chyb, protože mohou být tisíce nebo miliony klientů.
• Mnoho klient-server aplikací, které jsou dnes k dispozici, jsou navrženy s ohledem na vyšší bezpečnost, uživatelskou přívětivost a snadné používání.

[editovat] Nevýhody

• Velkým problémem je přetěžování sítě. Vzhledem k tomu, že počet souběžných požadavků klientů na daný server se zvušují, server se může snadno přetížit. Naproti tomu u P2P sítí se šířka pásma zvětšuje s množstvím klientů, protože každý klient tvoří uzel sítě.
• Architekrura klient-server není tak robustní jako sítě P2P. Pokud dojde k výpadku serveru, žádosti klientů nemohou být splněny. V P2P sítích jsou zdroje obvykle distribuovány mezi více uzlů. Dokonce i když více uzlů přeruší sdílení dat, mělo by být možné stáhnou data od zbývajících uzlů.

Mezi zvláštní druhy serverů patří webové servery, FTP servery, aplikační servery, databázové servery, poštovní servery, souborové servery, tiskové servery a terminálové servery. Většina webových služeb jsou rovněž typy serverů.

[editovat] Související články

• Peer-to-peer

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Client-server na anglické Wikipedii.