Kořenec

Kořenec
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0621 581755
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Blansko (CZ0621)
obec s rozšířenou působností:	Boskovice
pověřená obec:
historická země:	Morava
katastrální výměra:	8,1 km²
počet obyvatel:	325 (28. 8. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 31’ 50’’
zeměpisná délka:	16° 44’ 50’’
nadmořská výška:	620 m
PSČ:	680 01
zákl. sídelní jednotky:	1
místní části:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Kořenec 152 68001 Boskovice
starosta / starostka:	Zemánek Miroslav
Oficiální web: http://www.korenec.cz E-mail: ou.korenec@cbox.cz

Území obce leží v klidové oblasti Řehořkovo Kořenecko. Jedná se o ekologicky významnou krajinnou oblast o rozloze 2960 ha - vrcholová část Drahanské vrchoviny v pramenné oblasti Bělé a Žďárné. Jedná se o mírně zvlněnou krajinu, jejíž převážná část leží v nadmořské výšce nad 600 m, 10 km od Boskovic, 25 km od Blanska, necelou hod. jízdy z Brna směr Svitavy ( 47km), asi 25 minut jízdy z Prostějova, o něco déle z Olomouce. Nejvyššími body jsou vrchy Paprč - 721 m, Kořenecký vrch a Trundův vrch - oba po 657 metrech. Říčka Bělá spolu s jejími levostrannými přítoky Višňovým a Kořeneckým potokem zde začínají vytvářet hluboká zaříznutá údolí. Oblast je z 50 % zalesněná, převládá smrkový porost.

O vzniku Kořence není znám žádný záznam. Někteří historikové jej vřazují do konce 12. století, ale nejpravděpodobněji vzniká v letech 1242 až 1250. Název obce je zřejmě spojen se vznikem vesnice vyklůčením lesa: Vyklůčení staletých pralesů bylo spojeno s namáhavým odstraňováním spleti kořenů a od slova kořen byl odvozen název vesnice Kořenec i název Kořeňák pro potok. V obci a blízkém okolí se rozvíjelo uhlířství, ale také sklářský a hutnický průmysl.

Dominantou obce je větrný mlýn, který je spolu se zemědělskou usedlostí č. p. 64 v seznamu nemovitých památek. Pod větrným mlýnem je zbudován sportovní areál, přírodní amfiteátr, se kterým sousedí místní muzeum, které je přístupné po celý rok. Ve stálé expozici je zaznamenána práce a život našich předků, kořenecký kroj ve fotografii, dřevěné loutkové divadlo aj.

Obec je od roku 1990 přihlášena do programu obnovy vesnice, je zpracován návrh územního plánu, který řeší další rozvoj obce. Územní plán řeší možnost nové výstavby rodinných domků, rozšíření služeb pro občany (koupaliště, lyžařský vlek, agroturistika aj.). Každé dva roky se konají za podpory sponzorů Kořenecké slavnosti písní a tanců, ve kterých vystupují soubory okresu Blansko a pozvaní hosté.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o Kořenci je z roku 1490. Obec patřila do vlastnictví premonstrátského kláštera Hradisko u Olomouce a byla spravována preboštem Knínickým, po vybudování zámku v Šebetově proboštem Šebetovským.

Od roku 1490 není o historii Kořence mnoho zmínek, konkrétní údaje například o počtu obyvatel jsou z let 1675 – 77, kdy na Kořenci bylo 15 osedlých stavení a 7 pustých.

Po zrušení kláštera roku 1748 připadlo šebetovské panství náboženskému fondu a v roce 1825 je v dražbě koupil hrabě Strachwitz z Kamenice. Posledním majitelem panství byl rod svobodných pánů Königswarterů, jimž bylo v roce 1945 zkonfiskováno. Nástup komunismu v roce 1948 se porjevil hlavně vznikem jednotného zemědělského družstva, jež po revoluci časem zaniklo. Obec spravovali rychtář, zastupující zájmy vrchnosti a starosta, jenž zastupoval zájmy občanů.

Počet obyvatel s postupem času vzrůstal a vzrůstal i počet stavení, například v roce 1793 zde bylo již 33 čísel a asi 500 obyvatel, v roce 1846 to již bylo 92 čísel a 726 obyvatel a v roce 1900 dokonce 130 čísel a 803 obyvatel – čechů, katolíků, rolníků, tkalců a krejčích. Od té doby počet obyvatel kolísal a vliv na něj měly obě světové války a následně vznik jednotného zemědělského družstva. V současné době se zastavil pokles obyvatel a za posledních 5 let neustále stoupá na současných 336 obyvatel. Ale vraťme se v čase kousek zpátky.

MOŽNÉ PORUŠENÍ AUTORSKÝCH PRÁV

Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z: http://www.korenec.cz/?page=historie-obce Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána.

Pokud jste autorem materiálu a souhlasíte s podmínkami naší licence GFDL, pošlete prosím souhlas e-mailem dle pokynů na Wikipedie:OTRS a uveďte to na diskusní stránce k tomuto článku. Nebo na internetové stránce, ze které text pochází, uveďte jeho licencování dle GFDL. Podrobnější informace, jak postupovat i v jiných případech najdete na Wikipedie:Porušení práv. Neobnovujte bez vysvětlení odstraněný text. Takový text by byl opět odstraněn.

Vkládáním autorských děl do Wikipedie bez výslovného souhlasu autora nebo držitele práv k šíření pod licencí GFDL porušujete zákon a pravidla Wikipedie. Uživatelům, kteří opakovaně porušují tato pravidla, může být dočasně zakázáno editovat články. Uvítáme však vaše původní příspěvky.

Pro vkladatele šablony: Najděte autora, vložte mu {{subst:copyvio autor|Kořenec}} --~~~~ a vložte sem toto: * [[Kořenec]] z [http://www.korenec.cz/?page=historie-obce] --~~~~

Zajímavé jsou i počátky školy v Kořenci. Počátky byly velmi primitivní, nejdříve vyučoval pacholek Marek, později Tomáš Veselý. Výuka vždy probíhala v domcích těchto dvou uvedených a při vyučování se věnoval i své práci – tkalcovství. Výuka byla placená. Buď penězi nebo naturáliemi, například jídlem. Teprve v roce 1833 byla vystavěna dřevěná škola, jejiž stěny byly v roce 1854 nahrazeny zdivem.

V roce 1888 byla vystavěna nová budova, v níž se začalo vyučovat o rok později. Zajímavostí je, že na stavbu této školy muselo být zhotoveno 50 000 vepřovic (cihel). Stavba stála 7 686 zlatých. Od roku 1945 vznikla v budově Mateřská škola. Základní škola byla zrušena rozhodnutím rady ONV kvůli nízkému počtu žáků 9. srpna 1979 a od té chvíle všichni žáci začali jezdit do Benešova, kam už před tím docházeli děti vyšších ročníků. Toto rozhodnutí nezměnilo ani dvojnásobné odvolání obce. Základní škola na Kořenci se tak stala definitivní minulostí.

[editovat] Muzea

• Muzeum Kořenec - č.p. 16

[editovat] Větrný mlýn

Větrný mlýn se šesti perutěmi postavil v roce 1866 starosta obce Jakub Veselý za svým gruntem. Ne jeho výstavbu bylo použito kořeneckého kamene sesbíraného na polích. Po poškození vichřicí v r. 1944 byl obnoven ale pouze se čtyřmi perutěmi. Mlýn mlel do druhé světové války během ní bylo mletí zakázáno. Vystřídali se zde 3 mlynáři: Jakub Veselý, Josef Popelář, Josef Pokorný. Poslední obilí semlel Josef Pokorný v roce 1949. V roce 1967 byl mlýn ve špatném stavu prodán k rekreačním účelům. Během následujících let bylo vnitřní vybavení opraveno a v roce 1995 byla střecha pokryta novým štípaným šindelem. Jeho současnými majiteli je rodina Dubkových z Brna, jenž udržuje technickou památku v původním stavu. Technické parametry: Větrný mlýn holandského typu (zděná stavba s otočnou střechou) vnější průměr 9,03 m, výška zdí 6,95 m, výška celkem 10,2 m

[editovat] Kaple sv. Panny Marie Fatimské

Kaple na Kořenci byla vybudovaná v 70. letech 20. století, protože v obci nebyla žádná církevní stavba kromě staré zchátralé zvonice. Stavba se neustále protahovala a z důvodů nedostatku finančních prostředků byl o pomoc s dostavbou požádán Okresní národní výbor v Blansku. Ten kořeneckým občanům vyhověl a peníze poskytl. Bohužel v době budování reálného komunismu nebylo vhodné budovat stavby pro církevní účely a tak po dostavbě ONV využití budovy jako kaple zakázal. Budova kaple poté chátrala až do 80. let, kdy měla být využita jako depozitář okresního muzea a skladiště. Toto rozhodnutí bylo podnětem místním občanům k tomu, aby se rozhodli a v roce 1985 založili Síň tradic Kořence, jenž byla umístěna do prostor kaple. V roce 1989 občané opět pocítili potřebu míti kapli, a tak po koupi domu U Peroutků, kam se přestěhovala Síň tradic, uvítali návrat kaple do rukou katolické církve. V roce 1993 byla slavnostně vysvěcena.

[editovat] Řehořkova vila

Akademický malíř František Řehořek se narodil v roce 1890 v Boskovicích, po studiu na Akademii výtvarných umění dokončeném v roce 1912 v Praze, strávil většinu života na Kořenci. Zaměření autora bylo dáno možnostmi témat v jeho okolí: zpočátku jako figuralista sledoval ženy v místních krojích a typické mužské postavy. Následovaly olejomalby kytic, květin a také krajinné záběry buď samotné přírody nebo se stavbami zemědělského určení. Okolí Kořence zdokumentoval tak, že si posmrtně vysloužilo jeho dílo ocenění v oficiálním názvu přírodovědném: Řehořkovo Kořenecko.

Majitel vily si nepřeje, aby byly zveřejňovány jakékoli informace o této budově.

[editovat] Golf

Uprostřed přírodního parku Řehořkovo Kořenecko, v blízkosti Paprče, nejvyššího bodu na Drahanské vysočině je vybudováno golfové hřiště, které vychází z projektu Ing.Libora Jiráska, Golfer spol.s r.o. Leží na okraji obce Kořenec. Golfové hřiště " na Kořenci" je znamenitou součástí čisté přírody vynikající vhodnou členitostí terénu. Je to místo poskytující nebývalý rozhled na malebnou scenérii Drahanské vysočiny s čistým ovzduším v panensky nedotčené přírodě bez průmyslové zátěže.

Klub byl založen v lednu 1998. V současnosti je hotové a znormované 18 jamkové hřiště vyprojektované Ing.Liborem Jiráskem, nová cvičná louka, putting a chipping green, cvičné bankry a Clubhouse. 18 jamkové mistrovské hřiště o celkové rozloze cca 60 ha je citlivě zasazeno do pastevních luk a remízků Drahanské vrchoviny a leží v srdci Přírodního parku Řehořkovo Kořenecko. Poloha, klimatické podmínky a terénní členitost vyžadují širokou škálu golfových úderů při zcela běžné fyzické zdatnosti hráčů. Charakterem jde o kombinované hřiště klubové a veřejné, které je výlučným soukromým vlastnictvím. Návštěvníky láká výjimečná poloha nedotčené přírody s panoramatickými výhledy do krajiny, oáza klidu s mimořádně čistým ovzduším, povědomí o Blanensku jako turistické přírodní zóně s hustou sítí cyklostezek, pěších turistických tras, Moravského krasu, historických a kulturních památek v blízkém okolí a v neposlední řadě i přátelská atmosféra, se kterou se setká bez rozdílu začínající hráč, člen klubu, či náhodný host hledající relaxaci.

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.