Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
.jpg)
Kocovina je označení vedlejších účinků konzumace alkoholu, které se projevují bolestí hlavy, pocitem žízně, citlivostí na světlo i hluk, nevolnostmi, třesem a celkovým oslabením.[1] Alkoholová kocovina je způsobena především dehydratací organismu,[1] kterou zapříčiňuje odbourávání alkoholu v těle, ale která se naplno projevuje až po odeznění jeho tlumivých účinků. Kocovinu dále způsobuje nedostatek minerálů a vitamínu v těle.[2] Při konzumaci alkoholu se může člověk dostat do fáze alkoholové intoxikace, kterou je složité odlišit od kocoviny.[3]
Skutečně spolehlivou metodou, jak tomuto jevu předcházet, je omezit množství požívaného alkoholu.[4] Před jeho konzumací se doporučuje dobře se najíst, v průběhu konzumace nemíchat druhy alkoholických nápojů a v průběhu konzumace a po ní pít čistou vodu. Fermentované nápoje jako ležáky a víno způsobují zpravidla silnější kocovinu než čisté destiláty, jelikož obsahují kongenery, látky, které jsou za kocovinu odpovědné.[1]
Obsah |
Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).
Nejúčinnější ochranou před kocovinou je nekonzumovat alkoholické nápoje. V případě, že ke konzumaci dojde, se obecně doporučuje kvalitně se najíst (nejlépe mastnými výrobky)[6] a být řádně odpočatý, unavený organismus má s alkoholem mnohem větší problémy než organismus odpočatý.[4] Dále se doporučuje případně doplnit do těla 2 až 3 gramy vitamínu C společně s kvalitním B komplexem.[1]
Konzument by si měl také uvědomit svůj aktuální fyzický stav, zdraví a věk. Obecně platí, že s narůstajícím věkem ztrácí organismus schopnost si poradit s alkoholem, což je způsobeno fyziologickými změnami, kdy dochází k poklesu množství vody v lidském těle a nárůstu množství tuku.[7]
Během konzumace alkoholických nápojů se dále doporučuje vyvarovat se konzumace sladkého. Spojení alkoholu a sladkého zhoršuje ranní kocovinu.[6]
Pokud už kocovina propukla, je třeba tělu především dodat vodu.[1] Proti žaludeční nevolnosti pak cukry nebo anacid, které byly alkoholem z těla odstraněny. Za dobrý způsob náhrady krevního cukru se považuje pít med rozpuštěný v teplé vodě či čaji.[1] Alkohol působí jako antivitamín thiaminu, který je významným faktorem pro fungování jater, ten by se měl po konzumaci do těla dodat ve formě vitamínu B.[3]
Pokud není kocovina těžká, doporučuje se desítky minut věnovat se venkovnímu sportu jako chůze či plavání, čímž dojde k okysličení krve a utlumení kocoviny. V případě, že se jedná o těžkou kocovinu, doporučuje se spíše klid na lůžku. Někteří jedinci preferují jako léčebnou metodu studenou sprchu, která nastartuje organismus.[1]
V současnosti existují také komerční produkty, které mají vzniku kocoviny předcházet anebo její účinky tlumit.[2] V současnosti ale nejsou jejich pozitivní projevy zcela prokázány a často jsou prodávány jako doplněk stravy, a nikoliv jako léčebný přípravek.[3]
Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie.[8] Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu[3] a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle.[2] Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.[3]
Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru.[3] Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze.[3] Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy[8], protože jsou buňky uzavřeny v menším prostoru. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.[8]
Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.[8]
Na kocovinu se nedoporučuje pít kávu ani žádné nápoje obsahující kofein, jelikož tyto nápoje dále podporují dehydrataci organismu a vedou k další ztrátě vody, což tělo nadále oslabuje. Současně je rozšířena fáma, že rozpuštěný aspirin ve sklenici vody je dobrým prostředkem na utlumení kocoviny, tento roztok však může zesílit žaludeční potíže a jeho požití může v extrémních případech vést až ke krvácení žaludeční sliznice.[1]
Široce rozšířený mýtus o tzv. „vyprošťováku“ je zcela neopodstatněný, jelikož dochází pouze k dalšímu přísunu alkoholu do těla, které musí vynakládat další síly na jeho odbourávání.[3]
Slovo kocovina se používá někdy i v přeneseném významu (jakožto řečnická metafora či přirovnání) pro vystřízlivění z nějaké myšlenkové iluze resp. z jiného než alkoholického opojení (nesprávného předpokladu) apod., zde vždy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení.