Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Jeden nebo více uživatelů zpochybnili nezaujatost, ověřitelnost, faktickou přesnost nebo encyklopedičnost, případně i další aspekty tohoto článku. Podrobnější zdůvodnění najdete v diskusi.
|
Princip kolektivní viny spočívá v provinění skupiny osob (společenství, obce, politické strany, národa, státu apod.), přičemž míra odpovědnosti a odpovědnost jednotlivců za činy celku bývá různá. Kolektivní vina je v moderním demokratickém státě z hlediska právního, ale i z hlediska morálního nepřípustná. Kolektivní vina je běžně uplatňována ve válce, naopak v době míru je uplatňován princip individuální viny.
Při posuzování kolektivní viny bývá zkoumána míra kolektivní odpovědnosti. Kolektivní odpovědnost vzniká na základě toho, že se společně na něčem podílíme. Každý občan státu (ale i člen politické strany, církve, spolku apod.) se nějakým způsobem (či mnoha způsoby) podílí na jeho existenci.
V minulosti byl princip kolektivní viny uplatňován v daleko větší míře než v současnosti. To však neznamená, že v dnešní době zcela vymizel. Stále se objevují pokusy obvinit skupinu obyvatel za konání její části (např. teze: „Arabové jsou zodpovědní za teroristické útoky,“ "Srbové jsou zodpovědní za problém v Kosově," apod.). Přitom uplatňování principu kolektivní viny bylo a stále je podřízeno „vyšším cílům,“ kterým je např. udělení exemplárního trestu z toho důvodu, aby se nepřípustné jednání znovu neopakovalo, či zajištění bezpečnosti v určité oblasti.