Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Koloběžka je dopravní prostředek, který je poháněn odrážením se jednou nohou od země, zatímco druhá noha stojí na plošině nízko nad zemí, která spojuje zadní kolo s řidítky a předním kolem. Koloběžka se ovládá pomocí řidítek podobně jako jízdní kolo. Koloběžky bývají vybavené i brzdami, a to buď nožní, která třením brzdí přímo zadní kolo, nebo klasickými brzdícími třením o ráfek, jaké se opět používají na kolech. V principu je možné koloběžku vybavit i kotoučovými brzdami.
Koloběžek se vyrábí mnoho typů, kromě jednoduchých dětských můžeme zhruba od roku 2000 narazit na speciální dětské minikoloběžky s malými kolečky. Relativní oblibě se těší i bohatě vybavené koloběžky po dospělé. Specialitou pak jsou koloběžky pro několik osob. Na těchto koloběžkách je možno dosahovat cestovní rychlosti srovnatelné s kolem. Kolem roku 2000 se módou staly tzv. minikoloběžky.
Koloběžky jsou také někdy tahány psy.
Velikosti kol koloběžek se pohybují od zhruba 10 cm na minikoloběžkách až do 28″, tedy velikosti běžné u cestovních jízdních kol.
Na koloběžkách se pořádají závody i na mezinárodní úrovni. Sportovní koloběžkářskou velmocí je Finsko, těsně následované ČR.
V Česku stanoví § 57 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb.: „Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.“ Z formulace však není zřejmé, zda se koloběžka považuje za jízdní kolo i z hlediska nároků na vybavení, například osvětlení atd. Naproti tomu osoba na lyžích nebo kolečkových bruslích se považuje § 2 písm. j) téhož zákona za chodce, přičemž v některých ustanoveních (§ 57 odst. 7) je s nimi jmenovaná ještě osoba na „obdobném sportovním vybavení“. Do tohoto pojmu by kromě například skateboardu koloběžka mohla spadat rovněž.