Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Komiks je grafické médium, ve kterém jsou za sebou chronologicky uspořádány obrázky s případným doprovodným textem tak, že dohromady vyprávějí příběh. Jednomu obrázku, který většinou zachycuje jeden okamžik, se také říká panel. Komiksy se většinou vyznačují používáním „bublin“ k zobrazení mluvené řeči nebo myšlenek, velmi často jsou monology nebo doprovodné texty vypravěče napsány v obdélnících uvnitř jednotlivých panelů.
Pokud je komiks krátký (obvykle 3-5 panelů), nazývá se strip.
Obsah |
Byť je v povědomí velké části čtenářů komiks fenoménem až od 20. století, dají se předchůdci komiksu, které odpovídají jeho dnešnímu chápání, najít už v umění starověkého Egypta. Byly nalezeny nástěnné malby, pocházející ze 2. tisíciletí př. n. l., zaznamenávající pásem obrázků a textů proběhlé děje. Kresby podobného typu jsou známy i z předkolumbovské Ameriky.
Ve středověké Evropě jsou známy obrazové příběhy bez doprovodného textu. Za svého druhu komiks lze považovat například i tapisérii z Bayeux - rozsáhlé dílo, vykreslující postupně příběh dobytí Británie Normany roku 1066.
Masové rozšíření kreslených seriálů bylo umožněno až vynálezem knihtisku. Už v roce 1460 vychází kreslené Utrpení svatého Erasma[zdroj?]. Ve své době bylo velmi oblíbené. Možná i proto, že brutalitou si nezadalo s dnešní undergroundovou produkcí.
Dalším mezníkem byly příběhy William Hogartha, jehož série obrazů Dráha prostitutky (1731) a Dráha zhýralce, později přepracované na série rytin, patřily k nejpopulárnějším tiskům své doby. Ochrana práv autora byla popudem k vývoji copyrightu.
O spojení sekvencí obrazů a písma, a vytvoření základu moderního komiksu se zasloužil Rudolph Töpfer. Vydával přibližně v polovině 19. století řadu kreslených satirických příběhů. Své dílo bral ale jen jako zábavu a rozptýlení, nikoliv jako převratný vynález. J. W. Goethe o něm řekl: Kdyby se v budoucnosti Töpfer dokázal věnovat méně frivolním záležitostem a dokázal se trochu krotit, stvořil by věci nad všechny představy. Takovýchto výtvarníků a kreslířů se potom stále objevovalo čím dál více.
První moderní komiks však stvořil až v roce 1896 Richard Outcault, když publikoval v časopise New York World svůj strip Yellow Kid (Žluté dítě). Datum 16.2.1896 se také počítá jako „Den zrození komiksu“.
V Česku je historicky znám komiks Rychlé šípy, spjatý s dílem Jaroslava Foglara. Populární je též dětský komiks Čtyřlístek. Z modernějších komiksů se díky časopisu Reflex staly oblíbenými původní české komiksy Zelený Raoul nebo Hana a Hana, známý je též komiks Jaroslava Rudiše Alois Nebel, který vyšel ve třech knižních svazcích, poté vycházel ve formě stripu v časopisu Reflex a nyní vychází v časopise Respekt.
V Americe se z počátku 20 století stále více rozšiřovala nabídka každodenních stripů a lidé si na formu komiksu zvykli. Prvním komiksovým albem byl až v 30. letech Action Comics s hlavním hrdinou Supermanem, který odstartoval Zlatý věk komiksu a spustil poptávku po superhrdinských komiksech. Poptávka po komiksech v 50. letech klesla, 60. léta ale znamenaly opět nárůst jejich obliby. 21. století znamená hlavně rozmach filmů, na komiksech založených - svého filmového zpracování se dočkali mimo jiné X-Men, Spider-Man, Hellboy, Ghost Rider, Fantastic Four, Sin City, 300 (komiks), Z pekla, Liga výjimečných...
V Japonsku se po 2. světové válce dostaly do obliby tzv. manga - typicky Japonská forma komiksu, a filmy a seriály na nich založené, nazývané také anime.
| Související články obsahuje: Portál umění |