Konfederované státy americké

Konfederované státy americké Confederate States of America ←  1861 – 1865  → vlajka znak
geografie Animovaná časová mapa vzniku CSA
hlavní město:	Montgomery, Alabama (až do 29. května 1861) Richmond, Virginie (29. květen 1861 – 2. duben 1865) Danville, Virginie (od 3. dubna 1865)
rozloha:	1 995 392 km² km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	9 103 332 3 521 110 černých otroků
národnostní složení:	Američané, Afroameričané
jazyky:	Angličtina
státní útvar
státní zřízení:	republika
měna:	Konfederační dolar
vznik:	odtržením jižanských států od Unie
zánik:	porážka v Americké občanské válce a znovupřipojením konfederálních států k Unii
předcházející státy: Spojené státy americké nástupnické státy: Spojené státy americké

Konfederované státy americké (anglicky Confederate States of America - zkráceně CSA), nazývané též Konfederace nebo Konfederační státy, byla vláda formovaná jedenácti jižními státy Spojených států amerických, mezi lety 1861 a 1865.

Sedm států vyhlásilo svou nezávislost na Spojených státech předtím, než byl Abraham Lincoln inaugurován jako prezident, další čtyři státy tak učinily po té, co začala Americká občanská válka bitvou u Fort Sumter. Spojené státy americké („Státy Unie“) považovaly odštěpení těchto států jako nezákonné a odmítaly Konfederaci uznat. Ačkoliv žádná evropská mocnost CSA oficiálně neuznala, Velká Británie tam měla své obchodní zájmy a pomáhala státům konfederace prolomit blokádu.

Rozpad CSA nastal, když Robert E. Lee a další generálové Konfederace se v dubnu 1865 vzdali. Poslední schůze konfederační vlády se konala v květnu a téměř všechny vojenské síly se vzdaly do konce června.

[editovat] Historie

[editovat] Příčiny odtržení

Historici uvádějí, že příčinou odtržení byla hrozba omezení nebo zrušení otroctví Republikány, případně omezení práv vlastnit otroky, což u jižních států bylo důvodem pro vystoupení z Unie. Někteří jižanští duchovní se ve svých kázáních zabývali odtržením. Benjamin M. Palmer (1818-1902), pastor První Presbytariánské církve v New Orleans, bouřlivě podporoval odtržení ve svém kázání na den Díkůvzdání v roce 1860, argumentujíc že bílí Jižané mají právo a povinnost zachovat otroctví vedle ekonomické a sociální sebezáchovy, působit jako "strážci oddaných a loajálních bezmocných" černochů, střežit globální ekonomické zájmy a obhajovat víru proti "ateistickému" abolitionismu^[1]. Jeho kázání bylo rozšiřováno po celém regionu.

[editovat] Odštěpené státy

Sedm států odštěpených v únoru 1861:

• South Carolina (20. prosinec 1860),^[2]
• Mississippi (9. leden 1861),^[3]
• Florida (10. leden, 1861),^[4]
• Alabama (11. leden, 1861),^[5]
• Georgia (19. leden, 1861),^[6]
• Louisiana (26. leden, 1861),^[7]
• Texas (1. únor, 1861).^[8]

Potom co Lincoln vyhlásil válku, přidaly se další čtyři státy:

• Virginia (17. duben, 1861);^[9][10]
• Arkansas (6. květen, 1861),^[11]
• North Carolina (20. květen, 1861)^[12]
• Tennessee (8. červen, 1861).^[13][14]

Další dva státy měly znesvářené vlády. Konfederace je přijala, ale tyto státy nebyly nikdy ovládány pro-konfederační vládou, sídlící v exilu:

• Missouri - stát se nikdy neoddělil, ale odpadlíky z vlády bylo vyhlášeno odtržení od USA (31. října, 1861).^[15][16]
• Kentucky - stát se neoddělil, ale část nezvolené vlády vyhlásila odtržení od USA (20. listopadu, 1861).^[17][18]

Oba státy povolovaly otroctví a v obou byly unionistické i konfederační okresy, někteří otrokáři byli dokonce Unionisty, což bývá dodnes předmětem diskuzí.

[editovat] Ekonomie

Konfederace měla agrárně zaměřenou ekonomii s exportem na světové trhy. Hlavním artiklem byla bavlna, v menší míře tabák a cukrová třtina. Místně bylo pěstováno obilí a zelenina, hovězí a vepřový dobytek. Všech 11 států produkovalo v roce 1860 průmyslové zboží v hodnotě 155 millionů dolarů, hlavně v závodech na zpracování zrna a řeziva, zpracování tabáku, bavlněného zboží a potřeb pro námořnictvo jako terpentýn a pod. Státy Konfederace přijaly nízké sazby cla ve výši 15%, ale uplatnily je na všechny importy ze zbytku Spojených států^[19]. Tarify však nebyly mnoho platné, protože Konfederační přístavy byly pod Unionistickou blokádou a pouze pár lidí platilo daně ze zboží propašovaného z Unie. Vláda vybrala kolem 3,5 milionu daní od začátku války proti Unii do konce roku 1864. Nedostatek odpovídajících finančních zdrojů donutil Konfederaci k vydávání peněz, což vedlo k vysoké inflaci.

[editovat] Ozbrojené síly

Námořní vlajka Konfederace

Ozbrojené síly Konfederace se skládaly ze tří armád:

• Armáda Konfederace
• Námořnictvo Konfederace
• Důstojnický sbor námořnictva Konfederace

Konfederační vojenské velení, se skládalo z mnoha veteránů Armády Spojených států a Námořnictva Spojených států, kteří rezignovali na svá postavení ve federálních komisích a získali vyšší postavení v Konfederačních ozbrojených silách. Mnozí z nich se ůčastnili Mexicko-Americké války (včetně Roberta E. Leea a Jeffersona Davise), ale ostatní měli málo vojenských zkušeností (jako Leonidas Polk, který navštěvoval vojenskou akademii West Point, kterou nedokončil.) Konfederační velitelský sbor byl složen jednak z mladých mužů pocházejících z rodin vlastnících otroky, ale byli v něm i muži z rodin obyčejných. Konfederace sbor vybírala ze zkušených i nezkušených důstojníků volbou ze všech hodností.

Sbor Konfederační armády byl tvořen z bílých mužů ve věku mezi 16 a 28 lety. Tisíce otroků sloužily jako dělníci, kuchaři, zvědové a v ostatních nebojových funkcích. Konfederace provedla odvody v roce 1862. Oslabena ztrátami, trpěla armáda nedostatkem lidských sil. Po agitaci ze strany armády a na žádost generála Leea, byli na jaře 1865 do bojových jednotek nabíráni a cvičeni i otroci s příslibem emancipace. Válka však záhy skončila a tak neměli příležitost zůčastnit se přímého boje.^[20]

[editovat] Vojenští vůdci

Vůdci Konfederace (se státem narození a nejvyšší dosaženou hodností):

Generál Robert E. Lee, tvář Konfederační armády

• Robert E. Lee (Virginia) - generál a vrchní velitel (1865)
• Albert Sidney Johnston (Kentucky) - generál
• Joseph E. Johnston (Virginia) - generál
• Braxton Bragg (North Carolina) - generál
• P.G.T. Beauregard (Louisiana) - generál
• Richard Stoddert Ewell (Virginia) - generálporučík
• Samuel Cooper (New York) - generál
• James Longstreet (South Carolina) - generálporučík
• Thomas J. "Stonewall" Jackson (Virginia) - generálporučík
• John Hunt Morgan (Kentucky) - brigádní generál
• A.P. Hill (Virginia) - generálporučík
• John Bell Hood (Texas) - generálporučík
• Wade Hampton III (South Carolina) - generálporučík
• Nathan Bedford Forrest (Tennessee) - generálporučík
• John Singleton Mosby, tzv. „Šedý duch Konfederace“ (Virginia) - poručík
• J.E.B. Stuart (Virginia) - generálmajor
• Edward Porter Alexander (Georgia) - brigádní generál
• Franklin Buchanan (Maryland) - admirál
• Raphael Semmes (Maryland) - týlový admirál
• Josiah Tattnall (Georgia) - velitel loďstva
• Stand Watie (indiánské teritorium, dnes Oklahoma) - brigádní generál (vzdal se jako poslední)
• Leonidas Polk (North Carolina) - generálporučík
• Sterling Price (Virginia) - generálmajor
• Jubal Anderson Early (Virginia) - generálporučík
• Richard Taylor (Kentucky) - generálporučík (syn U.S. prezidenta Zachary Taylora)
• Lloyd J. Beall (South Carolina) - poručík - velitel Konfederačních námořních sil
• Stephen Dodson Ramseur (North Carolina) generálmajor
• Camille Armand Jules Marie, Prince de Polignac (France) generálmajor
• John Austin Wharton (Tennessee) generálmajor
• Thomas L. Rosser (Virginia) generálmajor
• Patrick Cleburne (Ireland) brigádní generál

[editovat] Tabulka států Konfederace

Stát	Vlajka	Datum odtržení	Připojení k C.S.A.	Rok převládnutí vlivu Unie	Znovupřipojení k Unii
South Carolina		20. prosince 1860	8. února 1861	1865	9. července 1868
Mississippi		9. ledna 1861	8. února 1861	1863	23. února 1870
Florida		10. ledna 1861	8. února 1861	1865	25. června 1868
Alabama		11. ledna 1861	8. února 1861	1865	13. července 1868
Georgia		19. ledna 1861	8. února 1861	1865	první datum 21. července 1868; druhé datum 15. července 1870
Louisiana		26. ledna 1861	8. února 1861	1863	9. července 1868
Texas		1. února 1861	2. března 1861	1865	30. března 1870
Virginia		17. dubna 1861	7. května 1861	1865; (1861 ve West Virginia)	26. ledna 1870
Arkansas		6. května 1861	18. května 1861	1864	22. června 1868
North Carolina		20. května 1861	21. května 1861	1865	4. července 1868
Tennessee		8. června 1861	2. července 1861	1863	24. července 1866
Missouri		31. října 1861	28. listopadu 1861	1861	Nezvolená pro-Unionistická vláda od roku 1861
Kentucky (Russellvillská dohoda)		20. listopad 1861	10. prosinec 1861	1861	Pro-Unionistická a C.S.A. vláda od roku 1861
Arizona (teritorium)		16. březen 1861	14. únor 1862	1862	nebyla státem až do roku 1912

[editovat] Odkazy

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Confederate States of America na anglické Wikipedii.

[editovat] Literatura

• Current, Richard N., ed. Encyclopedia of the Confederacy (4 vol), 1993. 1900 pages, articles by scholars.
• Faust, Patricia L. ed, Historical Times Illustrated Encyclopedia of the Civil War, 1986.
• Heidler, David S., et al. Encyclopedia of the American Civil War : A Political, Social, and Military History, 2002. 2400 pages (ISBN 0-393-04758-X)
• Steven E. Woodworth, ed. The American Civil War: A Handbook of Literature and Research, 1996. 750 pages of historiography and bibliography

[editovat] Související články

• Dějiny USA

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Konfederované státy americké

• The McGavock Confederate Cemetery at Franklin, TN
• Confederate offices Index of Politicians by Office Held or Sought
• Civil War Research & Discussion Group -*Confederate States of Am. Army and Navy Uniforms, 1861
• The Countryman, 1862-1866, published weekly by Turnwold, Ga., edited by J.A. Turner
• The Federal and the Confederate Constitution Compared
• The Making of the Confederate Constitution, by A. L. Hull, 1905.
• Photographs of the original Confederate Constitution and other Civil War documents owned by the Hargrett Rare Book and Manuscript Library at the University of Georgia Libraries.
• Photographic History of the Civil War, 10 vols., 1912.
• DocSouth: Documenting the American South - numerous online text, image, and audio collections.
• Confederate States of America: A Register of Its Records in the Library of Congress

[editovat] Reference

1. ↑ Text kázání Benjamina Palmera na den „Díkůvzdání“.
2. ↑ The text of South Carolina's Ordinance of Secession.
3. ↑ The text of Mississippi's Ordinance of Secession.
4. ↑ The text of Florida's Ordinance of Secession.
5. ↑ The text of Alabama's Ordinance of Secession.
6. ↑ The text of Georgia's Ordinance of Secession.
7. ↑ The text of Louisiana's Ordinance of Secession.
8. ↑ The text of Texas' Ordinance of Secession.
9. ↑ The text of Virginia's Ordinance of Secession.
10. ↑ Virginia did not turn over its military to the Confederate States until June 8, 1861 and the Constitution of the Confederate States was ratified on June 19, 1861.
11. ↑ The text of Arkansas' Ordinance of Secession.
12. ↑ The text of North Carolina's Ordinance of Secession.
13. ↑ The text of Tennessee's Ordinance of Secession.
14. ↑ Stát Tennessee ratifikoval smlouvu vojenského spojení s Konfederačními státy 7. května, 1861, voliči tuto smlouvu potvrdili v referendu 8. června 1861.
15. ↑ The text of Missouri's Ordinance of Secession.
16. ↑ The pro-Confederate politicians tried to meet in Neosho, Missouri, and then were driven out of the entire state.
17. ↑ The text of Kentucky's Ordinance of Secession.
18. ↑ Russellville Convention
19. ↑ Tariff of the Confederate States of America, May 21, 1861.
20. ↑ Ervin L. Jordan, Jr. Black Confederates and Afro-Yankees in Civil War Virginia (1995)