Kopidlno

Kopidlno
Pohled z náměstí ke kostelu sv. Jakuba Většího
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0522 573060
kraj (NUTS 3):	Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4):	Jičín (CZ0522)
obec s rozšířenou působností:	Jičín
pověřená obec:	Kopidlno
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	29,11 km²
počet obyvatel:	2238 (31. 12. 2007)
zeměpisná šířka:	50° 19’ 53’’
zeměpisná délka:	15° 16’ 13’’
nadmořská výška:	219 m
PSČ:	507 32
zákl. sídelní jednotky:	5
části obce:	5
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	náměstí Hilmarovo 13 507 32 Kopidlno
starosta / starostka:	Petr Albrecht
Oficiální web: http://www.kopidlno.cz E-mail: kopidlno@kopidlno.cz
Kopidlno Kopidlno, Česká republika
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kopidlno je město v okrese Jičín, v Královéhradeckém kraji, zhruba 13 km jihozápadně od Jičína, u hranic s okresem Nymburk Středočeského kraje. Město leží v nadmořské výšce 219 m podél silnice spojující Poděbrady a Jičín: Tento hlavní tah prochází přes Hilmarovo náměstí, kde lze odbočit na Mladou Boleslav. Nachází se zde také zastávka vlaků na trase Nymburk – Jičín. V Kopidlně žije 2039 obyvatel^[1]. Městem protéká říčka Mrlina.

[editovat] Historie a pamětihodnosti

Ve městě se nachází zámek z poloviny 16. století, který byl přestavěn z původní vodní tvrzi, a jenž byl do dnešní pseudorenesanční podoby přestavěn v druhé polovině 19. století. Zámek obklopuje osmihektarový anglický park. U zámku se nachází také zámecký rybník, jenž byl napuštěn již v první polovině 16. století. V zámecké zahradě je socha služky: podle pověsti byla obviněna z krádeže prstenu a zazděna. Příští den byl prý prsten nalezen v stračím hnízdě.

V zámeckém vězení byl před svou popravou vězněn i Tomáš Svoboda, postava z Jiráskova Temna. Před zámkem má svůj pomník a u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl roku 1728 popraven.^[2]

Barokní kostel svatého Jakuba Většího byl postaven v letech 1704 až 1705 a opět s malým hřbitůvkem.

[editovat] Vybavenost města

Tato část článku potřebuje úpravy. Můžete ji vhodně vylepšit. Jak by měly články vypadat, popisuje stránka Vzhled a styl.

Už z daleka viditelnou dominantou Kopidlna je cukrovar, resp. jeho komín. Právě s velkou plánovanou kapacitou cukrovaru souvisí i velikost nádraží. Cukrovar však nikdy nebyl uveden do provozu: Jeho dokončení se krylo se Sametovou revolucí, vliv plánovaného hospodářství už se neprojevil. Samotné budovy cukrovaru prošly demolicí^[3], firma Cukrovar Kopidlno tu působí jako teplárna. Samotný areál je dnes považován za brownfield.^[4] Podobně jako cukrovar, chátrá i přilehlé nádraží a jeho vybavení: lokomotiva^[5] i celá vlečka do Libáně, která pamatuje už 125 let.^[6]

Sídliště pro zaměstnance cukrovaru ovšem vzniknout stačilo. S tím také souvisela i demografie města: Původní představy o pracovním uplatnění a následné rozčarování vedlo, jako u mnohých jiných měst, k zestárnutí populace, jak mnohé mladé rodiny odešly za prací jinam. Tak mohla vzniknout těsnější spolupráce s okolními obcemi, i několik kilometrů vzdálenými: Vesnice ušetřily na administrativě, město slouží větší populaci. V roce 2008 proběhla první etapa výstavby chodníků v okolních obcích, plánuje se připojení obcí na městský vodovod. Naopak zůstávají nevyřešeny kanalizace a připojení obcí k čističce odpadních vod. Ve správě města je nyní mnoho majetku, na jehož plnohodnotnou správu nemá dostatek prostředků: Jakékoli investice do nového vybavení, požadované nejen ze stran obcí, je tedy spíše bolestnou otázkou "komu vzít", než "komu dát". I proto, z hlediska občanské vybavenosti a kultury, nyní občané spíše využívají služeb z Poděbrad nebo Jičína, než místních.

Obecní úřad sídlí na náměstí, v nově zrekonstruované budově. Poskytovány zde jsou administrativní služby nejen samotnému městu a jeho přidruženým vesnicím, ale z titulu pověření^[7] i dalším samosprávným obcím, což z něj dělá oblastní centrum.

Dopravní dostupnost je nadprůměrná: Snadno se lze autem dopravit na nákupy do Poděbrad nebo Jičína po ose JZ-SV, vlakem zase za prací do automobilky Škoda v Mladé Boleslavi, případně až do Prahy. Další dostupná automobilka je TPCA na jih v Kolíně. Hlavní silniční tah 32 kvalitou i šířkou navazuje na hradeckou dálnici, jde proto také o vyhlášenou trasu motorkářů. Na náměstí silnici kříží silnice II/280 na Mladou Boleslav a Nový Bydžov. Do města zajíždí několik autobusových spojů z různých směrů.

V zámeckém parku působí zavedená zahradnická škola s dobrou tradicí.

[editovat] Rodáci a osobnosti

• Petr a Zdenata z Kopidlna (15. století) – kališníci, stoupenci pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad.
• Tomáš Svoboda – vzdělaný evangelický laik z Češova, hraběcí myslivec, popraven roku 1728 v Kopidlně. Aktivista za svobodu vyznání, kacíř. Stýkal se s predikanty, kteří z blízkého Saska a Lužice pronikali do Čech, přinášeli zakázané knihy a kázáním utěšovali své souvěrce, dávali jim naději v duchu J. A. Komenského i dalších v té době hojných českých exulantů. Stal se obětí justiční vraždy a současně jednoho z vrcholů protireformačního úsilí jezuitů – byl vězněn na zámku a pak popraven (sťat). Před zámkem má svůj pomník, u hostince při nádraží se ještě stále nachází kámen, u kterého byl popraven: tělo spáleno 4. června 1728 v Kopidlně.
• Jos. Štefany (Štefan) – císařský dvorní klavírmistr a hudební skladatel: nar. 14. března 1726 v Kopidlně, zemřel 5. srpna 1797 ve Vídni
• V. Ržebka (Řepka) – řídící učitel obecné školy v Kopidlně, pisatel Kroniky školství: zemřel 20. června 1828 v Kopidlně
• P. F. Alois Vacek – kněz a učenec, buditel a historický spisovatel: nar. 12. května 1780 v Jablonném, zemřel 4. února 1854 v Kopidlně
• J. N. Filcík – vzorný učitel a spisovatel: nar. 19. listopadu 1785 v Kopidlně, zemřel 25. ledna 1873 v Chrasti u Chrudimi.
• František Matěj Hilmar – učitel a hudebník: nar. 23. září 1803 v Nové Pace, zemřel 1. října 1881 v Kopidlně. Skladatel první tištěné české polky, nově se tvořícího českého tance. Zkomponoval díla: polky Esmeralda, Prachovská, Anenská, dále různé chrámové skladby.^[8]
• František Jan Goebl (Kopidlanský) - český básník a spisovatel, později red. a žurnalista: nar. 1826 v Kopidlně
• Václav Antonín Crha – český básník, spisovatel, žurnalista; pseudonym Arnošt Volný; nar. 27. září 1836 v Kopidlně
• Béda Křídlo – klavírní virtuos a hudební skladatel: nar. 11. září 1876 v Kopidlně, zemřel 11. srpna 1902
• J. Křídlo – řídící učitel, otec hudebního skladatele Bédy Křídla a zeť Fr. Hilmara; zemřel v Kopidlně 13. září 1909
• Metoděj Bejr – první ředitel měšťanské školy v Kopidlně; zemřel 25. června 1919
• Jan Štercer Želetavský - Spisovatel, českobratrský farář
• MUDr. Anna Honzáková – první lékařka v tehdejším Rakousku: nar. 16. října 1875 v Kopidlně, zemřela 13. října 1940. Její otec MUDr. Jan Honzák byl městským a zámeckým lékařem a významným osvětovým pracovníkem.
• Dr. Karel Kadavý – ředitel Štefánikovy hvězdárny v Praze; nar. 1908 v osadě Ledkov
• Ing. Vilém Kafka – akademický malíř, narozen v Kopidlně

[editovat] Další fotografie

Chalupy v části Pševes

Řeka Mrlina

Kostel v Drahorazi

Železniční zastávka v Ledkově

[editovat] Reference

1. ↑ mesta.obce.cz, povinně zveřejňované informace dle zákona č. 106/1999 Sb.
2. ↑ Tomáš Svoboda - Mučedník popravený pro víru
3. ↑ demolice cukrovaru
4. ↑ brownfield Cukrovar Kopidlno
5. ↑ Lokomotiva řady 748.45 na vlečce
6. ↑ vlečka do libáňského cukrovaru
7. ↑ Ministerstvo vnitra stanoví podle § 3 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, část první, správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem
8. ↑ František Matěj Hilmar

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kopidlno

• kopidlno.cz, oficiální stránky města
• mesta.obce.cz, Správní obvod obce s pověřeným obecním úřadem
• zahradnicka-skola-kopidlno.cz, střední zahradnická škola Kopidlno
• zámek Kopidlno
• http://www.marianskazahrada.cz/obce/kopidlno/kopidlno.htm, osobnosti
• Význační Kopidlenští občané a rodáci
• Cukrovar Kopidlno a.s.