Korek

Kůra korkového dubu

Korek (felém) je vnější část borky rostlin. Je nepropustná pro vodu i pro plyny a chrání rostlinu. Korek je vytvářen vrstvou buněk zvanou felogén (korkové kambium).

Korek je také materiál získaný odřezáním kůry (borky) dubu korkového (Quercus suber).

[editovat] Produkce a sklizeň korku

Korkové duby rostou převážně v oblasti Středomoří; 54 % světové produkce pochází z Portugalska, dalších 40 % pak ze Španělska, Alžírska a Maroka. Celková plocha plantáží v těchto zemích je asi 2,7 miliónů hektarů, roční produkce pak asi 340 tisíc tun.

Kůra dubů se odřezává pomocí speciálních nožů. Původní kůra stromu je nekvalitní a odstraňuje se ze stromů když jejich kmeny mají obvod asi 30 centimetrů. Kůra poté znovu dorůstá a sklízí se po 9 až 15 letech když dosáhne požadované tloušťky.

[editovat] Složení korku

• suberin - asi 45 procent - přírodní polymer způsobující pružnost korku
• lignin - asi 27 %, zpevnění buněčných stěn
• polysacharidy - 12 %
• taniny - asi 6 %, způsobují barvu korku
• ceroidy - asi 5 %

[editovat] Vlastnosti a použití

Korkové zátky

Korek má rozmanité použití díky tomu že dobře tepelně izoluje, odolává poměrně vysokým teplotám (asi do 120 °C), je pružný a lehký. Používá se na výrobu zátek (přes 80 % celosvětové produkce), podlahových krytin (korkové dlaždice), stélky obuvi aj.

Korek byl poprvé použit jako zátka u vína v roce 1530, což umožnilo nový způsob skladování vína. Později v roce 1670 bylo zjištěno, že umožňuje i kvašení vína, což dalo světu sekt.

Fyzikální vlastnosti

• hustota: 480 až 520 kg/m³
• tepelná vodivost: 0,04 až 0,05 W m^-1 K^-1
• měrná tepelná kapacita: 2100 kJ kg^-1 K^-1

[editovat] Související články

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Korek

• Linoleum