Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Kostel Nalezení svatého Kříže | |
|---|---|
Pohled od Zelného trhu |
|
| Místo | |
| stát |  Česko |
| kraj | Jihomoravský |
| obec | město Brno |
| Základní informace | |
| náboženství | křesťanství |
| ritus | římskokatolická církev |
| datum posvěcení | 1656 |
| užívání | Řád menších bratří kapucínů |
| Architektonický popis | |
| architekti | Ondřej Erna |
| výstavba | 1648-1651 |
| Odkazy | |
| adresa | Kapucínské náměstí 303/5 602 00 Brno-město |
| oficiální web | http://www.kapucini.cz |
 multimediální obsah na Wikimedia Commons |
|
.svg){kind=small} Portál Brno |
|
Kostel Nalezení svatého Kříže se nachází v Brně-střed na Kapucínském náměstí. Stavba tohoto kostela náležícímu ke klášteru Kapucínů byla dokončena roku 1651 nákladem hraběte Pavla Kryštofa z Lichtenštejna. Stavbu realizoval brněnský stavitel Ondřej Erna. Vysvěcen byl roku 1656. Stavba sestává z hlavní a jedné menší boční lodi, kde jsou umístěny dva malé oltáře. Nad hlavním oltářem je zavěšen obraz „Nalezení svatého Kříže“ z roku 1653. V prostorech pod kostelem se nachází tzv. „Crypta Capuccinorum“ (Kapucínská krypta), kde jsou uloženy, i několik set let staré, ostatky členů řádu. Krypta je za poplatek přístupná i veřejnosti.[1]
Obsah |
Nový řád kapucínů uvedl do Brna roku 1603 kardinál František z Ditrichštejna a Ladislav Berka z Dubé. Ti se tehdy usadili před hradbami města poblíž Měnínské brány. Během pár let zde vybudovali klášterní objekty a malý kostelík. Tyto stavby podlehly zkáze již v roce 1643, kdy je srovnal se zemí Ludvík Raduit de Souches, aby švédský nepřítel nenalezl v těchto budovách opěrný bod proti Brnu.[2]
Po pěti letech od zboření původních klášterních budov daroval kapucínům hrabě František Magnis tři domy na Uhelném trhu na jejichž místě si začali budovat klášter. Již roku 1650 měl řád koupeno v okolí dalších sedm domů. Stavba kapucínského kostela byla dokončena roku 1651 nákladem hraběte Pavla Kryštofa z Lichtenštejna - Kastelkorna. Stavbu realizoval brněnský stavitel Ondřej Erna. Klášter i se zahradou přiléhal k městským hradbám a proto brněnský magistrát uzavřel s klášterem smlouvu o přístupu městské posádky v době ohrožení města. Budova kostela byla postavena podle italského vzoru, jejíž podobu navrhl člen řádu z benátské provincie P. Antonio z Pardenone.[3]
Kostel je postaven v barokním jednoduchém stylu, tak aby byl v souladu se zásadami řádu menších bratří kapucínů. Je ovlivněný návratem k původním ideálům chudoby.[4] Stojí v mírném svahu, jenž se zvedá k Petrovu, proto je před kostelem zbudovaná opěrná zeď se třinácti schody směřujícími k hlavnímu vchodu. V průčelí má tři okna a nad portálem je mozaika svatého Františka kázajícího ptákům od malíře V. Vokolka. Původní freska byla zničena v 18. století povětrnostními vlivy. Po pravé straně kostela se vchází do budovy kláštera a kapucínské krypty.[2] Na terase je umístěno šest soch znázorňujících kapucínské světce. Na podstavcích těchto soch jsou vytesány nápisy se jmény světců. Z leva stojí svatý Josef, svatý Fidelius, František z Assisi, svatý Antonín Paduánský, svatý Felix z Cantalicia a svatý Vavřinec z Brindisi. Tyto sochy vytvořil roku 1765 sochař Jan Adam Nesmann. Kromě sochy svatého Vavřince kterou vytvořil Čeněk Vosmínka roku 1927. Poslední renovace soch proběhla roku 1962 renovátorem Jaroslavem Vaňkem.[2]
Hlavní oltář se svatostánkem byl vyroben do vysvěcení kostela v roce 1656. Nad oltářem visí obraz z roku 1655 od nizozemského rytce a malíře Joachima Sandrarta s názvem Nalezení svatého kříže. Tento obraz daroval klášteru kníže Lobkovic. Po jeho stranách visí menší dva obrazy znázorňující svatého Fidelia a svatého Vavřince oděných v rouších kapucínského řádu.[5]
Oltář svatého Josefa v průčelí chrámové lodi, (vlevo) byl vyroben v polovině 18. století. Na obraze nad oltářem je vyobrazen svatý Josef s Ježíškem v náručí od Josefa Tadeáše Rottera.[1] Po levé straně od oltáře se nachází socha Panny Marie Lurdské od Josefa Vaňka.
Oltář svatého Antonína Paduánského v průčelí chrámové lodi, (vpravo) byl vyroben v polovině 18. století. Na obraze nad oltářem je vyobrazen svatý Antonín s monstrancí. Vedle něj je namalován muž s černým oslem u nohou.[2]
Kapucínská krypta - Je památkově chráněná hrobka v suterénu kostela. Byla založena v polovině 18. století a jejím autorem je pravděpodobně stavitel Mořic Grimm. V hrobce jsou uloženy vysušením vzniklé mumie kapucínských mnichů, ale i některých významných členů starých šlechtických rodin. Odpočívá tu například architekt František Antonín Grimm nebo plukovník pandurů František Trenck, jenž odkázal klášteru kapucínů značné jmění. V Trenckově domě je dnes umístěna kapucínská knihovna.[6]