Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)

[editovat] Historie

Hrad byl postaven pány z Rýzmburku kolem roku 1333. Nejstarší dochovaná zmínka o něm je v kupní smlouvě z roku 1333, kdy Boreš z Rýzmburku a jeho synové Boreš a Slávek prodali hrad Chotěborovi z Hirštejna. Od něj ho zanedlouho koupil Karel IV. Hned v roce 1335 ho Karel daroval svému věrnému šlechtici Habartovi staršímu z Žerotína dokonce dědičně a po Habartově smrti zde zůstávali i jeho potomci. Také je známo, že v roce 1434 hrad neúspěšně obléhal husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Jeho vojsko však bylo napadeno panskou jednotou, která se vítězně vracela z bitvy u Lipan a proto jim byl tento husita proti mysli, i když se zmiňované bitvy sám nezůčastnil a své husitské spolubojovníky i Prokopa Holého nechal na holičkách. Přestože se píše, že Jakoubek Kostomlaty obléhal neúspěšně, už v následujícím roce je uváděn jako držitel hradu. Prý se domluvil s tamním správcem Albrechtem z Dubé o odkoupení hradu i s majetkem k němu patřícím, který mu nakonec potvrdil i císař Zikmund, protože se mezitím přidal na jeho stranu. Celá jedna linie jeho potomstva se později nazývala Kostomlatští z Vřesovic. V jejich držení byl hrad až do roku 1622, kdy jim byl zkonfiskován za účast ve stavovském povstání. Později však přestal vyhovovat nárokům svých majitelů a ještě v průběhu druhé poloviny 16. století byl opuštěn a zpustl. Nakonec koupil celé panství rod Černínů z Chudenic, ale hrad v té době už nebyl využíván pro bydlení a tuto funkci plnily dvě blízké tvrze. Na místě jedné z nich, přímo v obci Kostomlaty, vznikl po roce 1670 renesanční zámek. Jeho stavitelem byl italský architekt M. Ceserol. V polovině 18. století byl zámek opraven a rozšířen. V roce 1888 byl přeměněný na ženský nápravný ústav, který tam je dodnes a pro veřejnost je nepřístupný. Jak se uvádí v některých knihách, starý hrad byl podle svědectví Bohuslava Balbína koncem 17. století opět obýván, ale zřejmě ne na dlouho.

[editovat] Popis hradu

Zřícenina hradu je celkem zachovalá, dochovala se vstupní brána, hradní příkop, velká část hradeb, sklepení a dvě okrouhlé věže. Přístup k hradu byl veden nejprve dolní branou (už jsou tam jen malé zbytky) kolem hradebních zdí a potom druhou branou, kterou se vstupovalo na nádvoří. Dominantou dolního nádvoří byla obranná okrouhlá věž. Její výška je asi 12m, vstupovalo se do ní z patra a bylo nám řečeno, že je stavebně velmi zajímavá, protože uvnitř je hranatá (už se těšíme, až jí opraví a budeme se moci dovnitř podívat). Samotný horní hrad byl ochraňován hradbami a parkánem. V jihozápadní části byla vybudována okrouhlá velká věž s podsebitím, tvořící dnešní siluetu hradu i když už bez podsebití. Horní čás věže se nazývá máselnice a má výšku od ochozu skoro 6m. Celá věž je vysoká 30 metrů a tloušťka zdí je místy až 2,80m, není totiž všude stejná, ale směrem do výšky se tloušťka zmenšuje. Vstupovalo se do ní z patra, zřejmě po dřevěném můstku, pozůstatky jeho uchycení ke zdi jsou dodnes patrné. Původní hrad měl pouze jedno patro, ale později byl přestavěn, došlo ke změně velikosti i situování oken a také k přístavbě jednoho patra. Pozornější návštěvníci určitě najdou zbytky cimbuří, které byly na tom původním patrovém hradě, nebo místo, kde byla kamna a zachovala se část kouřovodu. Velká vzácnost je také dochovaná omítka z poslední přestavby. Na hradě můžete být jak dloho chcete, procházet se třeba i hradním příkopem, či z valu nad ním udělat ještě nějaké fotky z většího odstupu. Na dolním nádvoří se můžete jít podívat do části zachovalého sklepení, které sloužilo výletnímu hostinci, postavenému v areálu hradu někdy v polovině 19 století. Dokonce v té době byl hrad částečně upraven a zpřístupněna byla i hlavní věž, která sloužila jako rozhledna. Po roce 1948 byl hostinec rozebrán a o hrad už se nikdo nestaral.