Kotor

Kotor (srbsky Котор), italsky Cattaro, je město a přístav v jihozápadní části Černé Hory. Rozkládá se v malebné poloze na samém konci Boky Kotorské, hlubokého zálivu na pobřeží Jaderského moře, na úpatí horského masivu Lovćen. Samotné město má 1 331 obyvatel (s přilehlými osadami 22 974 obyvatel).

[editovat] Historie

Katedrála sv. Tripuna v Kotoru

První zmínky o Kotoru jsou ze 7. století, kdy byl důležitou pevností Byzantské říše až do roku 1185. V letech 1186 - 1371 byl autonomním městem středověkého Srbska (pod vládou Nemanjićů) . Stejné postavení měl i v období vlády chorvatsko-uherských (1371 - 1384) a bosenských králů (1384 - 1391). Po krátkém období v letech 1391 - 1420), kdy byl samostatnou republikou, se dostal pod vládu Benátské republiky. Po jejím pádu v roce 1797 přešel pod vládou Rakouska jako součást provincie Dalmácie až do roku 1918. Poté se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (SHS), které bylo v roce 1929 přejmenováno na Jugoslávii. V době druhé světové války byl okupován Itálií (1941 - 1943) a Německem (1943 - 1944). Poté se stal opět součástí Jugoslávie v rámci republiky Černá Hora. Od roku 2006 je součástí nezávislé Černé Hory.

[editovat] Památky

Kotor je jedním z nejlépe zachovaných středověkých měst v jihovýchodní Evropě s bohatstvím historických budov. Jako uznání jeho výjimečné historické hodnoty bylo staré město Kotor v roce 1979 zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Staré město je obklopené středověkými městskými hradbami o délce 4,5 km, výšce až 20 m a šířce až 15 m, které ho spojují s pevností sv. Jana (Tvrdjava sv. Ivan) na strmém kopci nad městem o výšce 260 m n. m. Město je tvořeno charakteristickou středověkou urbanistickou sítí úzkých uliček a nepravidelných náměstí, s nádhernými kostely i paláci v románském, gotickém, renesančním i barokním slohu.

• původně románská katedrála sv. Tripuna (Sv. Tripun) - patron města, několikrát přestavovaná především ve 12. - 17. stol., hlavně z důvodu poškození následkem zemětřesení
• kostel sv. Lukáše (Sv. Luka) z 12. stol., postavený v čase vlády Nemanjićů
• románský kostel Panny Marie (Sv. Marija Koleđata) - kolegiáta z roku 1221
• románsko-gotický kostel sv. Michała (Sv. Mihovil), postavený na zříceninách benediktinského kláštera, s malbami ze 14. stol. a freskami z 15. stol.
• kostel sv. Anny (Sv. Ana) z přelomu 12. - 13. stol., fresky z 15. stol.
• kostel sv. Pavla (Sv. Pavao) z 13. stol.
• kostel sv. Mikuláše (Sv. Nikola), s početnými vzácnými ikonami
• kostel sv. Kláry (Sv. Klara), s výjimečně krásným mramorovým oltářem
• kostel sv. Josefa (Sv. Josip) s klášterem františkánů
• kostel Matky Boží od zdraví (Gospa od zdravlja) - v pásu městských hradeb
• obytné domy ze 14. - 17. stol.
• hodinová věž ze 16. stol.
• paláce:
  • gotický palác Drago (Palata Drago) z 15. stol.
  • palác městské rady (Gradska vijećnica) z roku 1762
  • palác Bizanti (Palata Bizanti) ze 17. stol.
  • palác Grgurin (Palata Grgurin) s Mořským muzeem
• brány:
  • Mořská brána (Morska vrata)
  • Jižní brána (Vrata od Gurdića) - nejstarší
  • Severní brána (Sjeverna vrata) - renesanční

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální strana města

Související články obsahuje Portál Černá Hora

Černá Hora – Црна Гора (Crna Gora) – (MNE)
Obce a města – opštiny v Černé Hoře : Andrijevica | Bar | Berane | Bijelo Polje | Budva | Cetinje | Danilovgrad | Herceg Novi | Kolašin | Kotor | Mojkovac | Nikšić | Plav | Plužine | Pljevlja | Podgorica | Rožaje | Šavnik | Tivat | Ulcinj | Žabljak