Kovářov (okres Písek)

Kovářov
Kovářovská náves
znak
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0314 549517
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Písek (CZ0314)
obec s rozšířenou působností:	Milevsko
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	50,43 km²
počet obyvatel:	1452 (2005)
zeměpisná šířka:	49° 31' 3.36"
zeměpisná délka:	14° 16' 41.14"
nadmořská výška:	525 m
PSČ:	39855
zákl. sídelní jednotky:
části obce:	17
katastrální území:	11
adresa obecního úřadu:	Kovářov 63, 39855 Kovářov
starosta / starostka:	Pavel Hroch
Oficiální web: http://www.kovarov.cz/ Ofic. web OÚ: http://www.kovarov.cz/rad_urednideska.htm E-mail: oukovarov@volny.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Kovářov je obec ležící na jihu Čech v severovýchodní části okresu Písek v oblasti středního Povltaví přibližně 11 km severozápadním směrem od města Milevsko. Obecní úřad v obci spravuje 16 osad. Partnerskou obcí Kovářova je Seftigen.

Obec získala v roce 2004 prestižní titul Vesnice roku v 10. ročníku soutěže.^{[1] [2]}.

[editovat] Historie

Kostel

První písemná zmínka pochází z roku 1220, kdy na tvrzi v obci sídlil vladyka Budilov z Kovářova, ale z archeologických nálezů v lokalitě se usuzuje, že osídlení je mnohem starší a sahá přibližně do 9. století. Oblast byla osídlená díky své výhodné pozici poblíž řeky Vltavy.

Vesnice Kovářov vznikla okolo tvrze, která se podle jedné verze měla nacházet jihozápadně u kostela. Tvrz připomíná vyvýšenina s příkopem a valem.

Podle druhé verze bývala tvrz v patrovém domě poblíž hřbitova. Na místě původní tvrze je dnes zástavba.

Po Budilovi vlastnil Kovářov vladyka Rynart.

Později byla vesnice rozdělena do čtyřech statků s různými majiteli. Majitelem jedné části vsi byl i milevský klášter. Druhým vlastníkem část vsi byl rod Melicharovský. Třetí díl vlastnili Brusové z Kovářova. Čtvrtým vlastníkem byl Mareš z Vestce.

Roku 1421 císař Zikmund jako odměnu za dobré služby při obraně Karlštejna předal okolní vesnice Matěji Brusovi z Kovářova. Po jeho smrti, díky poručníkovi jeho nezletilých dětí se majetek dostává do vlastnictví Rožmberků.

V roce 1461 se stává majitelem obce Jan II. z Rožmberka.

V 16. století byla postavena Janem Hruškou renesanční tvrz s názvem Nový Kovářov. Na jejím místě se dnes nachází budova staré fary.

Po Rožmbercích se majiteli stávají páni z rodu Švamberků a od roku 1622 Eggenbergové, který ale brzy vymírá a tak se obec stává opět majetkem Švamberků. Kovářov je přiřazen k Orlickému panství.

V 17. století, během třicetileté války byl Kovářov silně poškozen švédskými, francouzskými a pruskými vojsky. Sousední Zahořany byly vypáleny a zničeny vojenskými pochody, že se z rozvinutého města změnily v opuštěnou vesnici.

V 17. a 18. století neprochází obec největším hospodářským rozvojem, ale přesto vzniká většina současných kulturních památek, co se v obci v současnosti nacházejí.

Mezi lety 1771 – 1772 byla oblast zasažena morovou epidemií, která způsobila úmrtí 2 180 obyvatel K připomenutí těchto událostí byla postavena nedaleko Kovářova , u obce Zahořany sloupová boží muka. Následný hladomor celou situaci ještě zhoršil.

V roce 1886 byla vystavěna přes obec silnice mezi Milevskem a Zahořany, což umožnilo další ekonomický rozkvět obce.

Název obce pochází od kovářského řemesla.

Škola
Asi od roku 17000 byla v Kovářově obecná škola, ale vyučovalo se jen v najatých místnostech. Potom se postavila dřevěná budova, později byly přistavovány další třídy - 2. tř (1826). , 3. tř. (1877). Ani ta ale nestačila a tak byla postavena dvoupatrová zděná budova (1883), dnes je z ní obecní úřad a knihovna. V roce 1930 byla postavena měšťanská škola ve které byl byt ředitele. Tato škola měla 5 tříd. V roce 1984 byl postaven nový druhý stupeň, první se přesunul do 1. stupně a z bývalé obecné školy se stala radnice. Ke škole byla dostavena tělocvična, šatny, jídelna a kotelna. Ve staré budově je první - pátá třída, družiny, ředitelna a kanceláře a učebny s počítači, v nové budově je šestá - devátá třída, kabinety a jídelna.

[editovat] Památky a turistické zajímavosti

[editovat] Kostel Všech svatých

Bývalá fara

Původ tohoto gotického kostela je datován do roku 1220, v té době byl již farní. Věže kostela jsou barokní z roku 1712, vyšší je 27 metrů vysoká, je na západní straně kostela. Síla zdiva je 1,5 metru. Chrám má obdélníkový půdorys. Délka je 14,4 a šíře je 9,8 metrů. Výška je 7 metrů. V presbytáři, nejstarší části kostela je gotické klenutí, klenba je 8,5 metrů vysoká a 6,8 široká. Sakristie stojí na místě kde byla kaple sv. Kateřiny. Mezi sakristií a presbytářem bylo okno, to se však později přestavělo na dveře. Tyto druhé dveře nebyly používány, proto se zazdily. V letech 1978 - 1980 byla provedena generální oprava kostela. Okolo kostela je hřbitov zasvecený nejsvětější trojici, té byl dříve zasvěcen i kostel. Na vchodu na hřitov je obraz Krista s nápisem „Já jsem vskříšení a život, kdo věří ve mne, byť i umřel, živ bude“.

[editovat] Stará fara

Budova staré fary vystavěná v barokním slohu v roce 1739 vedle sousoší Kalvárie. Od roku 1967 neslouží ke svému účelu, do podzimu 2007 byla používána jako knihovna. Na severozápadní části byla ovocná zahrada, na jejím místě byl v roce 1969 postaven kulturní dům a parkoviště. Budovy, které k faře patřily, se nejdříve staly součástí zemědělského družstva, potom byly zbořeny.

Socha sv. Jana Nepomuckého

[editovat] Socha sv. Jana Nepomuckého

Pískovcovou sochu sv. Jana Nepomuckého dal postavit na své vlastní náklady kovářovský farář Jan Diviš. Na čverhranném podstavci jsou nápisy v latinské, české, německé, jedná se o prosby o pomoc a podpis dárce. Sochu vytvořil sochař Brokoff. Socha je umístěna na návsi poblíž kostela.

[editovat] Sousoší Kalvárie

Sousoší Kalvárie je umístěno před budovou staré fary. Bylo postaveno roku 1732 a zhotovil je sochař Brokoff. O jeho vytvoření se rovněž zasloužil Jan Diviš. Na místo původního dřevěného kříže nechal zhotovit kříž kamenný, okolo jsou barokní sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého.

[editovat] Pomník na počest padlým

Pomník zepředu

Dále je na návsi ještě jeden pomník . Ten byl zhotoven Jaroslavem Bardou z Hrazánek v roce 1921. Jedná se o pomník na počest padlým v 1. světové válce. Na přední straně je zpodobněn voják, který drží svého raněného kamaráda, na druhé jsou jména padlých vojáků za 1. světové války z Kovářova a okolí (Kovářov, Dobrošov, Klisinec, Vepice, Pechova Lhota, Březí, Zaluží, Radvánov, Vesec, Kotýřina). Byl pořízen z veřejných sbírek.

[editovat] Židovský hřbitov

Židovský hřbitov se nachází v lese na severozápadě Kovářova, na jihovýchodě kopce Hůrka. Vzdálenost od Kovářova je 0,5 km. Neví se kdy vznikl, podle stáří pomníků je pravděpodobně velmi starý.

[editovat] Místní části

• Březí
• Dobrá Voda
• Hostín
• Chrást
• Kotýřina
• Kovářov
• Lašovice
• Onen Svět
• Předbořice
• Radvánov
• Řenkov
• Vepice
• Vesec
• Vladyčín
• Zahořany
• Záluží
• Žebrákov

[editovat] Reference

• T. Durdík, F. Kašička, B. Nechvátal: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku.

1. ↑ Pozvánka na TK - vyhlášení vítěze soutěže Vesnice roku, 16. 11. 2004
2. ↑ Vesnice roku

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Kovářov (okres Písek)

• Kovářov – vesnice roku 2004, prezentační plakát s textem a obrázky, Ministerstvo pro místní rozvoj, Anthony Production, 2004
• Informační systém cestovního ruchu Písecka - Kovářov