Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Kraj Vysočina | |
|---|---|
| Vlajka kraje | |
| Znak kraje | |
| Obrázek | |
| Základní údaje k 01/2007 | |
| Krajské město: | Jihlava |
| Hejtman: | RNDr. Miloš Vystrčil |
| Rozloha: | 6 795 km² |
| Počet obyvatel: | 511 645 |
| Hustota zalidnění: | 75 obyvatel/km² |
| Nejvyšší bod: | Javořice (837 m. n. m.) |
| Historické země: | Morava + Čechy |
| Počet okresů: | 5 |
| Počet správních obvodů obcí s rozšířenou působností: | 15 |
| Počet správních obvodů obcí s pověřeným úřadem: | 26 |
| ISO 3166-2: | CZ-VY |
| CZ-NUTS: | CZ063 CZ061 (do 31.12.2007) |
| RZ: | J |
| Oficiální web krajského úřadu | |
| Pozice na mapě | |
Kraj Vysočina (původním názvem Jihlavský kraj) leží na pomezí Čech a Moravy. Na severu sousedí s Pardubickým krajem, na jihovýchodě s Jihomoravským krajem, na jihozápadě s Jihočeským krajem a na severozápadě se Středočeským krajem. Na jihu se téměř přibližuje k hranici Rakouska, ale nedosáhne na ni. Je jedním ze tří vnitrozemských krajů v Česku. Vysočina a hlavní město Praha jsou jediné dva samosprávné kraje v Česku, které nemají v názvu stanoveném ústavním zákonem slovo „kraj“.
Podle některých pramenů leží geografický střed Evropy na území kraje Vysočina poblíž vrchu Melechov na západě okresu Havlíčkův Brod v blízkosti Stvořidel na řece Sázavě.
Obsah |
Celé území kraje Vysočina leží v oblasti Českomoravské vrchoviny. Na jihu zahrnuje západní část Jevišovické pahorkatiny a sever Javořické pahorkatiny, na západě je Křemešnická vrchovina, na severozápadě leží Hornosázavská pahorkatina, na severu Žďárské vrchy s Hornosvrateckou pahorkatinou, na východě a v centru je Křižanovská vrchovina. V Jihlavských vrších (Javořické pahorkatině) se nachází nejvyšší hora Javořice (837 m). Jen o metr nižší je vrchol Devět skal ve Žďárských vrších. Rozvodí moří táhnoucí se od severovýchodu na jihozápad dělí kraj na dvě téměř stejné části. Úmoří Severního moře do kraje zasahuje povodím Labe, Labe samo však krajem neprotéká a vody do něj odtékají řadou menších řek, z nichž k těm důležitějším patří Sázava. Obdobně jihovýchodní polovina kraje patří k úmoří Černého moře a povodí Dunaje, ale do kraje povodí zasahuje menšími řekami, např. Svratkou či Jihlavou.
Kraj Vysočina se rozprostírá v samém středu České republiky. Kraj tvoří Českomoravská vrchovina se svou nádhernou a velmi zachovalou přírodou. Návštěvníci zde naleznou také dvě chráněné krajinné oblasti, kterými jsou Žďárské vrchy a Železné hory. Kromě přírody se turisté mohou těšit na mnoho kulturních památek, hradů, zámků a církevních staveb. Z kulturních památek v kraji byly tři zapsány na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jsou jimi historické centrum města Telč, Poutní kostel Sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře a Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Mezi lákadla regionu patří také muzeum v Pelhřimově, mapující jedinečné výkony českých a světových rekordmanů. Atlas Česka Vám kromě tipů na výlety, které jsou doplněny mnoha fotografiemi, přináší také inspiraci při hledání vhodného ubytování na Vysočině pro Vaši dovolenou.
Území kraje je vymezeno územími okresů Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou.
| Okres | Počet obyvatel | Rozloha | Hust. zal. | Počet obcí |
|---|---|---|---|---|
| Havlíčkův Brod (HB) | 95.713 | 1.264,95 | 76 | 120 |
| Jihlava (JI) | 111.492 | 1.199,32 | 93 | 123 |
| Pelhřimov (PE) | 73.028 | 1.290,00 | 57 | 120 |
| Třebíč (TR) | 114.058 | 1.463,07 | 78 | 167 |
| Žďár nad Sázavou (ZR) | 119.855 | 1.578,51 | 76 | 174 |
Dne 1. ledna 2005 byla z okresů kraje Vysočina převedena pod okres Brno-venkov v Jihomoravském kraji řada obcí západně od Tišnova (Nedvědice s katastrálním územím Pernštejn; Černvír; Doubravník s katastrálním územím Křížovice; Borač s katastrálním územím Podolí; Pernštejnské Jestřabí s katastrálním územím Maňová, Husle a Jilmový; Olší s katastrálním územím Litava, Klokočí a Rakové; Drahonín; Žďárec s katastrálním územím Vickov; Vratislávka; Tišnovská Nová Ves; Skryje; Kaly s katastrálním územím Zahrada; Dolní Loučky s katastrálním územím Střemchoví; Horní Loučky; Újezd u Tišnova; Řikonín; Kuřimské Jestřabí s katastrálním územím Blahoňov; Kuřimská Nová Ves; Lubné; Níhov; Rojetín; Borovník; Posatín; Katov; Křižínkov) a obec Senorady západně od Oslavan.
Začátkem roku 2003 zanikly okresní úřady a kraje se od té doby pro účely státní správy dělí na správní obvody tzv. obcí s rozšířenou působností, jimiž je kromě pěti okresních měst ještě těchto dalších deset obcí: Pacov, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Chotěboř, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem, Velké Meziříčí, Náměšť nad Oslavou, Moravské Budějovice, Telč. Tyto správní obvody se dále dělí na správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.
V kraji je po přesunu obcí 703 obcí, z toho 15 obcí s rozšířenou působností a 26 obcí s pověřeným obecním úřadem. Sídelním městem kraje je statutární město Jihlava.
Kraj jako vyšší územní samosprávný celek České republiky vznikl v roce 2000. Do května 2001 se jmenoval Jihlavský kraj. Prvním hejtmanem byl Ing. František Dohnal (2000 - 2004), následoval RNDr. Miloš Vystrčil (od roku 2004).
Historie zanechala na Vysočině množství památek, z nichž tři, centrum Telče, klášterní kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a Židovská čtvrť v Třebíči jsou zařazeny mezi světové kulturní dědictví UNESCO. Stopy dějin doplňují dílo člověka v krajině a dotvářejí její krásu.
Dřevozpracující, sklářský, strojnický, kovodělný, textilní, nábytkářský, potravinářský průmysl. 25 průmyslových zón.
V zemědělství výjimečně příznivé podmínky pro produkci mléka, brambor a řepky. Rozsáhlé hospodářské lesy.
Krajem prochází dálnice D1 z Prahy do Brna a dvě mezinárodní silnice: E59 (Jihlava - Vídeň - Záhřeb) a E55 (České Budějovice - Třeboň - Humpolec). [1]
Vysoká škola polytechnická Jihlava byla zřízena zákonem (č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004) jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru. [2]
| Kraj Vysočina | |
|---|---|
|
Okresy: Havlíčkův Brod | Jihlava | Pelhřimov | Třebíč | Žďár nad Sázavou |
| Česko (CZ) | ||
|---|---|---|
| Samosprávné kraje (sídlo) | ||
| hlavní město Praha | Středočeský kraj (Praha) | Jihočeský kraj (České Budějovice) | Plzeňský kraj (Plzeň) | Karlovarský kraj (Karlovy Vary) | Ústecký kraj (Ústí nad Labem) | Liberecký kraj (Liberec) | Královéhradecký kraj (Hradec Králové) | Pardubický kraj (Pardubice) | kraj Vysočina (Jihlava) | Jihomoravský kraj (Brno) | Olomoucký kraj (Olomouc) | Moravskoslezský kraj (Ostrava) | Zlínský kraj (Zlín) | ||
| Územní („staré“) kraje (sídlo) | ||
| Středočeský (Praha) | Jihočeský (České Budějovice) | Západočeský (Plzeň) | Severočeský (Ústí nad Labem) | Východočeský (Hradec Králové) | Jihomoravský (Brno) | Severomoravský (Ostrava) | samostatná územní jednotka: hl. m. Praha | ||
| Země: Čechy |
||