Krasnodarský kraj

Краснодарский край Krasnodarskij kraj
vlajka znak
geografie
Hlavní město:	Krasnodar
Rozloha:	75 700 km²
Časové pásmo:	+3
obyvatelstvo
Počet obyvatel:	5 096 572 (2006)
Hustota zalidnění:	67 ob. / km²
Jazyk:	ruština
Národnostní složení:	Rusové, Arméni, Ukrajinci
Náboženství:	Pravoslaví, arménské křesťanství
správa regionu
Nadřazený celek:	Ruská federace
Druh celku:	kraj
Podřízené celky:	38 rajónů, ? měst
gubernátor	Alexander Tkačov

Krasnodarský kraj (rusky Краснода́́рский край) je nejlidnatější ze samosprávných krajů Ruské federace. Leží v evropské jižní části země. Hlavním městem je Krasnodar. Žije zde přes 5 milionů obyvatel. Kraj byl ustaven roku 1937.

[editovat] Geografie

Přístav v Soči

Krasnodarský kraj se víceméně kryje s historickým územím zvaným Kubáň, tj. krajem na stejnojmenné řece mezi Kavkazem a Azovským a Černým mořem. Od ukrajinského Krymu jej dělí Kerčský průliv. Na jihu sousedí s Abcházií, na východě s Karačaj-Čerkeskem a Stavropolským krajem, na severu s Rostovskou oblastí.

Většinu kraje tvoří roviny se suchým stepním podnebím. Na jihu, kde se Kavkaz svažuje k Černému moři, je příjemné středomořské klima, což dalo vzniknout mnoha letoviskům a lázním v okolí Soči a Tuapse.

[editovat] Obyvatelstvo

Z více než 5 miliónů obyvatel tvořili při sčítání roku 2002 většinu Rusové (86,6 %), dále Arméni (5,4 %) a Ukrajinci (2,6 %). Okolo poloviny procenta se pohybuje podíl Řeků, Bělorusů a Tatarů.

Města nad 100 000 obyvatel: Krasnodar (710 400), Soči (329 500), Novorossijsk (230 700), Armavir (190 700).

[editovat] Externí odkazy

• Oficiální stránky kraje

Rusko – Россия – (RUS)
Subjekty Ruské federace Republiky Adygejsko (Majkop) | Altajsko (Gorno-Altajsk) | Baškortostán (Ufa) | Burjatsko (Ulan-Ude) | Čečensko (Groznyj) | Čuvašsko (Čeboksary) | Dagestán (Machačkala) | Chakasko (Abakan) | Ingušsko (Magas) | Kabardsko-Balkarsko (Nalčik) | Kalmycko (Elista) | Karačajevsko-Čerkesko (Čerkesk) | Karélie (Petrozavodsk) | Komi (Syktyvkar) | Marij El (Joškar-Ola) | Mordvinsko (Saransk) | Sacha (Jakutsk) | Severní Osetie-Alanie (Vladikavkaz) | Tatarstán (Kazaň) | Tuva (Kyzyl) | Udmurtsko (Iževsk) Kraje Altajský (Barnaul) | Chabarovský (Chabarovsk) | Kamčatský (Petropavlovsk-Kamčatskij) | Krasnodarský (Krasnodar) | Krasnojarský (Krasnojarsk) | Permský (Perm) | Přímořský (Vladivostok) | Stavropolský (Stavropol) | Zabajkalský (Čita)  Oblasti Amurská (Blagověščensk) | Archangelská (Archangelsk) | Astrachaňská (Astrachaň) | Belgorodská (Belgorod) | Brjanská (Brjansk) | Čeljabinská (Čeljabinsk) | Irkutská (Irkutsk) | Ivanovská (Ivanovo) | Jaroslavská (Jaroslavl) | Kaliningradská (Kaliningrad) | Kalužská (Kaluga) | Kemerovská (Kemerovo) | Kirovská (Kirov) | Kostromská (Kostroma) | Kurganská (Kurgan) | Kurská (Kursk) | Leningradská (Sankt Petěrburg) | Lipecká (Lipeck) | Magadanská (Magadan) | Moskevská (Moskva) | Murmanská (Murmansk) | Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) | Novgorodská (Novgorod) | Novosibirská (Novosibirsk) | Omská (Omsk) | Orjolská (Orjol) | Orenburská (Orenburg) | Penzenská (Penza) | Pskovská (Pskov) | Rjazaňská (Rjazaň) | Rostovská (Rostov na Donu) | Sachalinská (Južno-Sachalinsk) | Samarská (Samara) | Saratovská (Saratov) | Smolenská (Smolensk) | Sverdlovská (Jekatěrinburg) | Tambovská (Tambov) | Tomská (Tomsk) | Tverská (Tver) | Tulská (Tula) | Ťumeňská (Ťumeň) | Uljanovská (Uljanovsk) | Vladimirská (Vladimir) | Volgogradská (Volgograd) | Vologdská (Vologda) | Voroněžská (Voroněž) Federální města Moskva | Sankt Petěrburg Autonomní oblast Židovská (Birobidžan) Autonomní okruhy Čukotský (Anadyr) | Chantymansijský (Chanty-Mansijsk) | Jamalskoněnecký (Salechard) | Něnecký (Narjan-Mar)