Kronika trojánská

Kronika Trojánská je jedna z nejstarších dochovaných inkunábulí v češtině.

Jedná se o překlad latinského díla Historia Troiana jež sepsal roku 1287 Quidon de Column; kniha románovým způsobem zpracovává námět dobytí Troje.

Tento prvotisk byl zhotoven v druhé polovině 15. století v Plzni; tiskař je neznámý. Za datum vydání byl dlouho považován rok 1468; toto datum nese i ručně psaná předloha pro sazbu. Je však možné, že ve skutečnosti je dílo až o 10 let mladší. Kronika trojánská byla tradičně považována za nejstarší tištěnou českou knihu, tou však může být i Statuta Arnošta z Pardubic (Statuta provinicialia Arnesti) z roku 1476. Druhého vydání se Kronika trojánská dočkala roku 1488 kdy vyšla v Praze. Do dnešního dne se dochovaly 3 exempláře původního vydání Kroniky trojánské.

Po stránce typologické prvotisk není jednotným dílem. Tiskař narážel na různé technologické nedostatky a překážky tiskárny. Je použito nejednotné gotické písmo, tzv. česká bastarda, které bylo ulito podle dobových rukopisných tvarů. Pro iniciálky byly použity dřevořezné vzory. V sazbě je použito celkem 99 malých a 32 velkých liter. Tehdejší způsob knihtisku, kdy pevnost vazby byla podporována provlékáním každé kuželky písma drátem nebo motouzem, měl nemalý vliv na špatné postavení písmen i na hojné ulamování akcentů, které při slepování vazby trpěly nejvíce. V kronice není užita délka hlásek ani česká interpunkce (jen tečky, dvojtečky a rozdělovací znaménka, dělení slov však nedodržuje pravidla). Není užita signatura. Dále jsou v kronice znaménka důležitá pro badatele v dějinách knihtisku, protože určují místa tisku. Stejný znak je použitý i ve Statutě Arnošta z Pardubic vydané v Plzni; podle toho lze usoudit, že kronika vyšla též v Plzni. Obsahuje řadu tiskových chyb, které nasvědčují, že sazba neprošla korekturou.